Článek
Telefon leží na stole a začne zvonit. Na displeji se objeví běžné české číslo, jenže ho nemám uložené.
Ještě před lety bych telefon automaticky zvedla. Dnes? Nejdřív přemýšlím. Kdo to může být? Objednala jsem si něco? Čekám nějaký telefon? Nemá volat lékař? A když mě nic nenapadne, často nechám mobil jednoduše dozvonit.
Za pár minut přijde SMS: „Dobrý den, kurýr, mám pro vás zásilku.“
A člověk si uvědomí, jak moc se za několik let změnila úplně obyčejná věc. Telefon byl vymyšlen proto, abychom se mohli okamžitě spojit. Jenže neznámé číslo se pro mnoho lidí změnilo spíš ve varovný signál.
Když zazvoní telefon, první reakcí už nemusí být zvědavost
Dlouhé roky jsme si zvykali na nabídky energií, pojištění, investic nebo nejrůznějšího zboží. Později se k otravnému telemarketingu přidal mnohem závažnější problém – podvodné telefonáty.
A ty dokázaly něco, co se možná nepovedlo žádné jiné technologii. Naučily nás nevěřit samotnému telefonnímu číslu.
Policie ČR upozorňuje na takzvaný spoofing CLI. Podvodník při něm dokáže napodobit prakticky jakékoliv telefonní číslo. Na displeji se tak může objevit číslo, které působí důvěryhodně, přestože z něj ve skutečnosti dotyčný vůbec nevolá.
Podvodníci se mohou vydávat například za pracovníky banky nebo policisty. A nejde o pár stokorun.
U jednoho aktuálně popisovaného způsobu podvodu Policie ČR uvádí průměrnou škodu přesahující 700 tisíc korun na jednu oběť. Pachatelé přitom používají falešné dokumenty, policejní průkazy nebo dokonce napodobeniny internetového bankovnictví.
Není proto příliš překvapivé, že jsme začali být podezřívaví.
Operátoři blokují miliony pokusů o podvodné hovory
Rozměr problému ukazují data Českého telekomunikačního úřadu.
ČTÚ už v listopadu 2024 informoval, že díky opatřením proti spoofingu jsou blokovány řádově jednotky milionů pokusů o volání měsíčně. Oslovené instituce zároveň hlásily pokles počtu podvodů.
To je dobrá zpráva. Technická ochrana tedy funguje.
Jenže něco už se mezitím změnilo v nás.
Jakmile si člověk několikrát vyslechne automatickou nabídku, podezřelého „bankéře“, investičního poradce nebo někoho, kdo po něm chce osobní údaje, začne ke každému neznámému číslu přistupovat jinak.
A důvěra se obnovuje podstatně hůře než technické zabezpečení telefonní sítě.
Paradoxně tím komplikujeme život těm, kteří nám skutečně potřebují zavolat
Tady začíná být celý fenomén zajímavý.
ČTÚ výslovně připomíná, že omezení nevyžádaných marketingových hovorů se samozřejmě nevztahuje například na lékaře, e-shop řešící naši objednávku nebo kurýra přivážejícího zásilku.
Právě tito lidé ale narážejí na naši nově vypěstovanou opatrnost.
Kurýr stojí před domem a zákazník mu nezvedá telefon. Ordinace se snaží oznámit změnu termínu. Řemeslník volá kvůli domluvené zakázce. Ze školy nebo školky se může ozvat číslo, které rodič nezná.
A telefon vyzvání.
Protože číslo nemáme uložené.
Vzniká zvláštní paradox. Podvodníci nám telefonní komunikaci znepříjemnili natolik, že se před ní začínáme chránit způsobem, který komplikuje i úplně legitimní komunikaci.
Nejdřív mi napište, potom vám možná zavolám
Mění se proto i nepsaná pravidla telefonování.
U soukromé komunikace už je naprosto běžné nejprve napsat zprávu. „Ahoj, můžu zavolat?“ nebo „Dobrý den, volám kvůli…“
Ještě před dvaceti lety by něco podobného nedávalo příliš smysl. Telefonovalo se právě proto, že telefon byl nejrychlejší způsob, jak člověka zastihnout.
Dnes má zpráva jednu velkou výhodu. Příjemce předem ví, kdo ho kontaktuje a proč.
Neznámé číslo tuto základní informaci neposkytuje.
Ani české číslo už není zárukou
Jedna z nejnebezpečnějších představ je, že podle čísla na displeji dokážeme poznat, kdo nám skutečně volá.
Právě spoofing ukázal, že tomu tak být nemusí.
Proto je dobré oddělit dvě věci. Zvednout neznámé číslo samo o sobě není problém. Rizikové je začít na základě telefonátu poskytovat citlivé údaje, instalovat aplikace, převádět peníze nebo uvěřit příběhu, podle kterého je nutné okamžitě zachraňovat peníze na účtu.
Pokud se někdo vydává za banku nebo jinou instituci a požaduje neobvyklý krok, nejbezpečnější je hovor ukončit a kontaktovat danou instituci prostřednictvím jejího oficiálního kontaktu.
Telemarketing dostal přísnější pravidla
Část problému měla vyřešit také změna českých pravidel.
Od července 2022 platí přísnější režim nevyžádaných marketingových hovorů. Princip se obrátil: pokud člověk ve veřejném účastnickém seznamu výslovně neuvede, že si přeje být za účelem marketingu kontaktován, firmy mu nemohou jen tak volat na základě toho, že jeho číslo našly ve veřejném seznamu nebo jej náhodně vygenerovaly.
ČTÚ později uvedl, že počet stížností na nevyžádané marketingové hovory po zavedení nových pravidel výrazně klesal. Úřad také ukládal za jejich porušování pokuty.
Jenže marketingové hovory a kriminální podvody jsou dvě různé věci. Zákazníkovi je tento rozdíl ve chvíli, kdy mu na stole zvoní neznámé číslo, vlastně k ničemu.
Neví, kdo je na druhém konci.
Z obyčejného telefonátu se stal malý test důvěry
Možná právě to je nejzajímavější důsledek celého fenoménu.
Technologie se zlepšila. Telefony dokážou rozpoznávat podezřelé hovory, operátoři blokují miliony pokusů a stát zpřísnil pravidla telemarketingu.
Přesto se naše chování změnilo.
Když dnes vidím neznámé číslo, automaticky přemýšlím, jestli ho vůbec zvednout. A podle reakcí lidí kolem sebe rozhodně nejsem jediná.
Telefon přitom neztratil svou funkci. Ztratilo ji spíš něco jiného – automatická důvěra, že když nám někdo volá, máme důvod s ním mluvit.
A možná se dostáváme do zvláštního bodu, kdy bude slušností před samotným telefonátem nejprve poslat zprávu.
„Dobrý den, budu vám za chvíli volat.“
Až potom totiž existuje šance, že telefon skutečně zvedneme.
Zdroje:
https://policie.gov.cz/kyberkriminalita/podvodne-telefonaty
https://ctu.gov.cz/opatreni-uradu-proti-spoofingu-funguji-blokovany-jsou-miliony-hovoru-mesicne-pocet-podvodu-klesa
https://ctu.gov.cz/mam-problem-s-obtezujicimi-nevyzadanymi-hovory-marketingovym-volanim
https://ctu.gov.cz/tiskova-zprava-rok-platnosti-novych-pravidel-pro-marketingove-hovory-pocet-stiznosti-klesa-udelene
