Článek
Představa je děsivá. Žena leží na operačním stole, lékaři provádějí akutní císařský řez a během zákroku se objeví oheň. Přesně takovou mimořádnou událost nyní vyšetřuje Fakultní nemocnice Bulovka.
Nemocnice potvrdila, že 25. srpna 2026 během neodkladného císařského řezu utrpěla pacientka popáleninové poranění. Podle zveřejněných informací jde o čtyřiadvacetiletou ženu s popáleninami druhého a třetího stupně přibližně na 15 procentech těla.
Její stav podle nemocnice nevyžaduje intenzivní péči. Zůstává na standardním oddělení společně se svým dítětem, které je podle nemocnice v pořádku.
Událost ale otevírá otázku, která zní skoro absurdně: Jak vůbec může pacient začít hořet na operačním stole?
Oheň na operačním sále není neznámé riziko
Přesná příčina události na Bulovce zatím nebyla oficiálně potvrzena. Nemocnice vyšetřuje technické i procesní okolnosti případu.
Podle zjištění Deníku N mělo k požáru dojít v závěru operace při snaze zastavit krvácení. Oheň měl vzniknout v souvislosti s použitím chirurgického přístroje v době, kdy byla pacientka potřena dezinfekcí. Jde však o okolnosti, které jsou stále předmětem vyšetřování, a proto zatím nelze říct, že právě toto bylo příčinou nehody.
Přesto je tato možnost zajímavá. Ne proto, že bychom už věděli, co přesně se na Bulovce odehrálo, ale proto, že před podobnou kombinací okolností lékařská doporučení skutečně varují.
Dezinfekce chrání před infekcí. Může ale také hořet
Před operací je nutné kůži důkladně dezinfikovat. Světová zdravotnická organizace doporučuje před plánovaným i akutním císařským řezem používat chlorhexidin v alkoholovém roztoku. Jeho úkolem je snížit riziko infekce operační rány.
Alkohol má ovšem jednu velmi dobře známou vlastnost. Je hořlavý.
A WHO na to ve svých doporučeních pro císařské řezy výslovně upozorňuje.
Alkoholový antiseptický přípravek se musí před zahájením zákroku nechat odpařit. Zdravotníci mají zároveň zajistit, aby se roztok nehromadil pod tělem pacientky nebo nenasákl do materiálu v operačním poli.
Pokud by totiž alkohol přišel do kontaktu se zdrojem zapálení, například při použití elektrochirurgického přístroje, může vzniknout požár.
WHO upozorňuje právě na akutní císařské řezy
Ještě zajímavější je další část doporučení. WHO zdůrazňuje, že zvláštní pozornost je nutná právě při akutním císařském řezu.
Důvod není těžké pochopit. U plánovaného výkonu je na přípravu operačního pole dostatek času. Při akutním císařském řezu může být situace úplně jiná. Někdy rozhodují minuty.
Tak tomu bylo i na Bulovce. Podle nemocnice lékaři přistoupili k neodkladnému císařskému řezu kvůli akutní porodnické komplikaci, která představovala bezprostřední riziko pro dítě.
To ovšem neznamená, že právě spěch nebo nedostatečně odpařená dezinfekce způsobily českou nehodu. Takový závěr by byl před dokončením vyšetřování předčasný.
Velmi podobný případ už lékaři popsali
Nejde pouze o hypotetické nebezpečí z bezpečnostních příruček.
Odborná literatura popisuje mimo jiné případ sedmnáctileté pacientky, která podstupovala urgentní císařský řez. Během zákroku došlo k požáru a mladá žena utrpěla popáleniny třetího stupně přibližně na 12 až 16 procentech povrchu těla.
Zasaženy byly mimo jiné vnitřní strany stehen a boky.
Případ se dostal do odborné práce věnované požárům způsobeným alkoholovými antiseptickými přípravky. Autoři popsali situace, při nichž se antiseptický prostředek vznítil v souvislosti s použitím elektrokauteru.
Podobnost s událostí z Prahy je na první pohled nápadná. Ani ona však nedokazuje, že na Bulovce došlo ke stejnému mechanismu.
Při porodech byly popsány i další požáry
Existuje dokonce odborná práce zaměřená přímo na požáry při porodnických zákrocích.
Autoři analyzovali tři případy popálenin. Společnými prvky byla přítomnost kyslíku, alkoholového přípravku používaného k přípravě kůže a časový tlak spojený s císařským porodem.
Mechanismus požáru přitom není složitý.
Oheň potřebuje tři základní věci: palivo, zdroj zapálení a prostředí podporující hoření. Na operačním sále se za určitých okolností mohou sejít všechny tři.
Palivem může být například alkoholový antiseptický přípravek nebo materiál, který jej nasákl. Zdrojem zapálení může být elektrochirurgický nástroj a hoření může podporovat prostředí obohacené kyslíkem.
Právě proto existují bezpečnostní postupy, které mají zabránit tomu, aby se všechny tři prvky setkaly na jednom místě.
Alkoholová dezinfekce sama o sobě není problém
Z podobných případů by bylo chybné vyvodit, že používání alkoholové dezinfekce před císařským řezem je nebezpečný nebo chybný postup.
Je tomu právě naopak.
WHO ji doporučuje kvůli prevenci infekcí. Riziko vzniká až za specifických okolností – například pokud přípravek nestačí dostatečně vyschnout, někde se nahromadí nebo nasákne do materiálu a následně se v jeho blízkosti objeví zdroj zapálení.
Právě proto WHO na nutnost vyschnutí přípravku a zabránění jeho hromadění výslovně upozorňuje.
Co přesně se stalo na Bulovce, ukáže až vyšetřování
Český případ má zatím řadu nezodpovězených otázek.
Fakultní nemocnice Bulovka zahájila vyšetřování technických i procesních okolností celé události. Teprve jeho závěry mohou ukázat, proč pacientka skutečně utrpěla popáleniny a zda bylo možné nehodě zabránit.
Do té doby by nebylo správné označovat konkrétního viníka ani tvrdit, že příčinou byla právě alkoholová dezinfekce.
Jedno však víme už nyní.
Představa ženy, která začne během císařského řezu hořet, působí jako něco, co se v moderní nemocnici snad ani nemůže stát. Pro medicínu však podobné riziko neznámé není. Velmi podobné případy byly popsány v odborné literatuře a WHO možnost vznícení alkoholového antiseptika řeší přímo ve svých doporučeních pro císařské řezy.
Zvláštní pozornost přitom doporučuje právě v situaci, kdy bývá nejméně času – při akutním císařském řezu.
Zdroje:
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/pacientka-na-bulovce-utrpela-popaleniny-pri-cisarskem-rezu-prazska-nemocnice_2608301810_zko
https://www.who.int/publications/i/item/9789240028036
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK571507/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/23480799/
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC4271757/
