Článek
Březnové slunce sice mnoho z nás potěšilo, ale příroda pro něj stejné nadšení neměla. Místo obvyklých 46 milimetrů srážek napršelo letos v březnu jen devatenáct milimetrů, což není ani polovina srážkového normálu. Na severu Čech je situace ještě horší, tam nespadla ani čtvrtina toho, co je běžné. Duben to zatím nijak nevylepšil, a protože ani v zimě nebylo vody zrovna na rozdávání, máme zaděláno na možné sucho.
Pocitově jsme přitom v posldních týdnech zažili poměrně dost dní s deštěm. Třeba v Praze pršelo od začátku března hned dvanáctkrát. Zní to dobře, jenže to mělo háček. Pokaždé šlo jen o slabý déšť, při kterém nespadly ani dva milimetry vody. Takové úhrny srážek zachytí vegetace na listech či stoncích a do půdy se prakticky vůbec nic nedostane.
Půda tedy už od přibližně 22. února neustále vysychá. Česku chybí nějaká výraznější srážková epizoda, která by krajinu pořádně prolila vodou.
S nástupem jara začala bujet vegetace, která z půdy vodu rychle odebírá a v některých částech republiky se už podíl nasycenosti půdy vodou dostal po 30 %, což už rostliny vnímají jako nedostatek vláhy a projevuje se to na jejich růstu.
Nedostatek vláhy je tedy patrný hlavně v níže položených oblastech, hlavně v Poohří od Žatecka přes Lounsko po Litoměřicko, dále kolem Prahy, Pardubic, Českých Budějovic a na jihu Moravy v oblasti dolního toku Dyje. Kromě horských poloh najdeme v Česku i níže položené regiony, kde mají vody zatím dost. Třeba na Ostravsku nebo v Karlovarském kraji.
Zatím se nevyskytuje vyloženě drastické sucho, ale dlouhodobá předpověď zatím s významnými srážkami nepočítá. Krajina potřebuje výraznou srážkovou epizodu, během které bude pršet několik hodin v kuse a spadne přitom aspoň kolem 10 mm srážek. Jedině takové srážky proniknou hlouběji do půdy a nevypaří se hned po pár hodinách zpátky do vzduchu. Zatím má ale jaro šanci situaci napravit, aniž by se sucho výrazně podepsalo na úrodě. Snad se deštivějšího období dočkáme.
