Článek
V původním významu je ekologie věda, která se zabývá vztahem organismů a jejich prostředí a vztahem organismů navzájem. Cílem ekologie je chránit a zlepšovat životní prostředí. Ale chránit a zlepšovat životní prostředí pro koho?
Příroda se řídí dvěma axiomy: neustálá reprodukce a přežívají zdravější a silnější jedinci. Není třeba se ptát ochránců přírody, zda-li jednají v souladu s těmito zákony. Nejednají. Nemůžou. Lidé jsou v tomto případě vázáni morálním kodexem, ale morální kodex nemá s přírodou nic společného. Je to umělý výtvor člověka.
Z přirody známe opravdu hodně málo. Einstein kdysi řekl, že známe tak milióntinu. A ochránce přírody, který o ní ví strašně málo, je vlastně v roli pětiletého chlapce, který sebevědomě navrhne své dvacetileté sestře: „Já tě budu ochraňovat.“
Zjednodušeně jsou snahy ochránců přírody v tom, že se vysází stromy v pro lidi estetických uspořádáních a likvidují to, co si příroda vytváří sama, podle svých vlastních zákonů, kterým lidé nerozumějí, ani rozumět nechtějí. Vše, co lidstvo vytváří, vytváří výhradně pro sebe, nikoliv pro přírodu.
Celý fór spočívá v tom, že příroda vůbec nepotřebuje ochraňovat. Ona se velmi efektivně ochrání sama. Ano, i za cenu, že nenechá dále existovat to, co je pro ni neužitečné, neproduktivní, škodlivé. Člověk je užitečný, produktivní a efektivní jen sám pro sebe, nikoliv pro přírodu, ostatně sám se z přírody vyčlenil jako vývojový vrchol. Ale tam se postavil člověk sám, výhradně podle svých lidských kritérií.
Příroda ráda experimentuje. Vytváří stále nové a nové organismy, tvary, zkouší, který je pro život efektivní, schopný přežít. A člověk je experiment, který se přírodě prostě nevyvedl. Stejně jako trilobiti, šavlozubí tygři, dinosauři atd. prostě skončí. Velice pravděpodobný obraz života na Zemi za milión let ukazuje román Kurta Vonneguta Galapágy. Kdy se lidstvo vrátí tam, odkud před miliónem let chybně vylezlo - do moře, kolébky života.
Takže ve své podstatě cílem ekologie je chránit lidi před negativními dopady svého jednání (nemáme k tomu také policii a armádu?) a zlepšovat životní prostředí pro lidi, aniž by brala v potaz zákony přírody. Lidé jim nerozumí a rozumět nechtějí.
Michael Crichton ve své knize Jurský park slovy matematika říká, že i kdyby vypukla jaderná katastrofa, nikdy se na Zemi nezničí všechen život. Někde v Antarktidě zůstanou hluboce zamrzlé bakterie a z nich se za milión let vyvine nová forma života. A věřme, že užitečnější a efektivnější než současné lidstvo. A co je pro přírodu nějakých milión let?
