Článek
Venku mrzne, radiátory topí a okno je pootevřené na ventilačku. Trochu čerstvého vzduchu, ale ať byt nevychladne. Zní to rozumně. Jenže právě tenhle zvyk patří k nejdražším, jaké si v zimě můžete dovolit.
Vzduch je levný, stěny drahé
Celý problém stojí na jednoduché fyzice. Vzduch má překvapivě malou tepelnou kapacitu. V bytu o rozloze 50 metrů čtverečních je zhruba 130 metrů krychlových vzduchu, který váží asi 150 kilogramů. Ohřát ho o 20 °C stojí necelou kilowatthodinu energie. To jsou jednotky korun.
Skutečné teplo ale nedrží vzduch. Drží ho zdi, podlahy a nábytek. Ty mají tepelnou kapacitu mnohonásobně vyšší a fungují jako akumulační kamna. Dokud jsou teplé, vrátí vzduchu po vyvětrání teplotu během pár minut.
A tady je jádro celé chyby. Při krátkém větrání se vymění vzduch, ale stěny vychladnout nestihnou. U ventilačky je to naopak. Vzduch se vyměňuje pomalu, zato studený proud celou hodinu ochlazuje zeď, parapet a podlahu kolem okna. Ty se pak musí znovu dohřát. A to už žádné jednotky korun nejsou.
Topení, které topí ven
Ventilačka má ještě jednu zradu. Termostatická hlavice pod oknem cítí studený vzduch a pustí radiátor naplno. Topení tak doslova topí ven. Výsledek je absurdní: radiátor jede na maximum, okno je otevřené a místnost se přesto pořádně neprovětrá. Výměna vzduchu, která by při otevřeném okně trvala pár minut, se na ventilačku táhne 30 až 60 minut.
Ochlazené stěny navíc přinášejí další problém. Na studeném povrchu se sráží vlhkost, a jakmile relativní vlhkost v bytu dlouhodobě přesahuje 60 %, má plíseň ideální podmínky. Ventilačka, která měla byt chránit před vydýchaným vzduchem, tak může paradoxně přispět k černým skvrnám v rozích.
Pravidlo 5–10–15
Řešení nic nestojí. Okno otevřít dokořán, ideálně dvě proti sobě, aby vznikl průvan. A pak ho zase zavřít. Jak dlouho větrat, určuje teplota venku. Při mrazu až do 0 °C stačí pět minut, mezi 0 a 10 °C deset minut a mezi 10 a 15 °C zhruba čtvrt hodiny.
Čím větší zima venku, tím kratší větrání. Velký teplotní rozdíl totiž vzduch vymění mnohem rychleji. Před otevřením okna je dobré stáhnout termostatickou hlavici, aby radiátor zbytečně netopil do mrazu. V zimě se doporučuje větrat třikrát až čtyřikrát denně. Nejdůležitější je ložnice hned po probuzení, kde se přes noc nahromadí vlhkost i oxid uhličitý.
Kolik se dá ušetřit
Odborníci uvádějí, že správným nárazovým větráním lze ušetřit až 10 % nákladů na vytápění. U domácnosti, která za topení zaplatí 30 tisíc ročně, to jsou až tři tisíce korun. Jen za to, že se okno otevře víc a zavře dřív.
A když už je řeč o topení, vyplatí se znát ještě jedno číslo. Podle státního portálu Chytrá volba znamená snížení teploty v bytu o jeden stupeň úsporu zhruba 6 % energie. Doporučená teplota v obývacích místnostech je 20 °C, v ložnici kolem 17 °C. České rodiny jsou přitom podle stejného zdroje zvyklé topit v zimě na zhruba 24 °C.
Okno na ventilačku tak není opatrný kompromis. Je to nejdražší způsob, jak větrat a zároveň nevyvětrat. Fyzika radí opak: krátce, naplno a zavřít.
Děkuji, že jste dočetli až sem. Pokud vám článek letos ušetří pár stovek za topení, budu rád, když se o malý kousek té úspory podělíte. Symbolický příspěvek na moji tvorbu můžete poslat tlačítkem pod článkem. Každá podpora mi pomáhá psát další texty, které šetří peníze i nervy. A pokud znáte někoho, kdo má okno celou zimu na ventilačku, pošlete mu tenhle článek dál.
