Článek
Znáte ten pocit, když vás někdo chytí při činu s rukou hluboko v cizí peněžence? Většina normálních a slušně vychovaných lidí by se hanbou propadla do západního Německa. Omluvili by se, tiše by šoupali nohama a pokorně by přijali zasloužený trest.
Inu, Aleš Juchelka má ale zjevně úplně jinou a mnohem drzší strategii.
Místo toho, aby pan ministr na tiskovce sypal popel na svou pečlivě upravenou hlavu, přešel do tvrdého a dost ubohého protiútoku. On zkrátka začne na všímavého svědka hystericky křičet a ještě ho obviní z toho, že se do té peněženky kouká neoprávněně. Pondělní vládní tiskovka nám tak nabídla naprosto krystalickou ukázku toho, jak vypadá arogance státní moci v praxi.
Kdo se má vlastně stydět?
O co vlastně jde? Pamatujete si ještě na onu slavnou kauzu ministrovy exporadkyně Alexandry Semancové? Ta dáma získala obří vliv nad dotacemi v hodnotě sedmnácti miliard a její soukromá firma u toho vesele inkasovala peníze od klientů za pomoc s jejich vyřízením.
Dokonalý a naprosto učebnicový střet zájmů.
Sledovat ministrův výstup vůči reportérce Seznam Zpráv bylo vlastně docela fyzicky nepříjemné. Její novinářskou práci označil za odpornou a křičel do kamer, že by se měla stydět za to, pro jaké médium vlastně pracuje. Vážně, pane ministře?
‼️👀 Pořádně vyhrocený moment na tiskové konferenci vlády. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka se kvůli informování o kauze své bývalé poradkyně ostře pustil do novinářky Seznam Zpráv. Její práci označil za „odpornou“, médium obvinil z kampaně a reportérce řekl, že by… pic.twitter.com/a4iXueHPoX
— Ekonomický deník (@Ekonomickycz) July 27, 2026
Novináři se mají stydět za to, že odhalili, jak vaše pravá ruka vesele dojí státní systém? Odporná je práce investigativních reportérů, nebo spíš to, co se dělo přímo u vás v kanceláři pod vaším bdělým dohledem?
Naše stará známá hra na kampaň
Když už byl pan Juchelka v úzkých, přispěchal mu na pomoc sám velký šéf. Premiér Andrej Babiš si vzal slovo a vytáhl z kapsy svůj vůbec nejoblíbenější politický evergreen. Je to kampaň a vy lžete!
Klasika.
Jakmile dojdou racionální argumenty a průšvih už se nedá nijak zamést pod koberec, stačí ukázat prstem na zlá a zkorumpovaná média. Pojďme si teď na pět vteřin zahrát naši oblíbenou myšlenkovou hru. Zkuste si představit, co by se asi tak stalo, kdyby se tahle úplně stejná kauza odehrála za minulé vlády Petra Fialy.
Představte si, že by takový Marian Jurečka nechal kvůli své poradkyni vyletět komínem desítky milionů a pak by na vládní tiskovce sprostě řval na přítomné novináře. To by bylo tóčo, že ano?
Andrej Babiš by si okamžitě před Úřadem vlády rozložil spacák a řval by do mikrofonu čtrnáct hodin v kuse o fialovém hnusu. Alena Schillerová by natáčela apokalyptická videa s prázdnou peněženkou v ruce. Ale když dotační sekera přistane u nich doma, je to najednou jen hloupá novinářská lež a ubohá kampaň.
Zaplatí to zase daňový poplatník?
Zdaleka nejvtipnější na tom všem je ale ministrovo aktuální tvrzení o samotných financích. Aleš Juchelka se nám snaží s vážnou tváří namluvit, že vlastně doteď vůbec neví, jestli České republice vznikla nějaká reálná finanční škoda.
Evropa nám jasně hrozí, že ty pochybné projekty prostě neproplatí. My budeme muset tu obří díru lepit ze státního rozpočtu, ale pan ministr prý stále čeká na nějaké oficiální potvrzení. A co je na tom celém úplně nejlepší?
Pokud se prý škoda opravdu prokáže, chce ji ministerstvo tvrdě vymáhat.
Od koho přesně to budete vymáhat, pane ministře? Od té vaší normální ženské, kterou jste ještě nedávno tak dojemně a plamenně hájil ve svých vlastních videích na sociálních sítích? To bychom se u toho soudu asi opravdu hodně nasmáli.
