Článek
Když se podíváte na politickou dráhu současného ministra kultury Oty Klempíře, máte pocit, že sledujete velmi špatně napsanou komedii o ztrátě lidské důstojnosti. Tento muž, který dnes hájí barvy hnutí Motoristé a poslušně plní úkoly ve vládě Andreje Babiše, totiž ještě nedávno stál na úplně opačné straně barikády. A nešlo o žádný tichý nesouhlas někde v koutě zakouřené hospody.
Vzpomínáte si na podzim roku 2021? Byla to doba nesmírně vyostřené předvolební kampaně a Andrej Babiš tehdy rozesílal občanům své agitační dopisy s vlastním portrétem. Oto Klempíř tehdy natočil video, které by se dnes dalo na vysokých školách vyučovat jako ukázkový příklad politického pokrytectví v krystalické podobě.
Od ohně k pohodlnému ministerskému křeslu
S úsměvem na rtech a zapalovačem v ruce tehdy Babišův dopis demonstrativně a veřejně spálil. Babišův svět tehdy pohrdavě nazval královstvím praček a veřejně vyzýval všechny občany, aby bez váhání udělali přesně to samé. Tvrdil, že volit Babiše prostě a jednoduše nebude a že spálení jeho tváře je tou jedinou správnou věcí na světě.
Dnes tento hrdinný odbojář sedí v Babišově vládě, jezdí ve vládní limuzíně a pobírá za to mimořádně štědrý ministerský plat. Pokud byste si snad mysleli, že video se zapalovačem bylo jen chvilkovým zkratem vášnivého umělce, hluboce byste se mýlili. Ta skutečná, do morku kostí cynická tvář současného pana ministra se totiž naplno ukázala až v soukromé konverzaci.
Jiří Šedivý, donedávna vrchní ředitel sekce obranné politiky, nedávno zveřejnil zprávy, které mu Klempíř vytrvale posílal v květnu roku 2022. Tehdy se totiž rozjížděla drsná prezidentská kampaň a na obzoru se rýsoval velký střet mezi generálem Petrem Pavlem a právě Andrejem Babišem.
Chtěl nakopat Bábu, teď mu hraje křoví
A copak udělal náš dnešní hrdý a neústupný vládní ministr? Zoufale a s obrovským prosíkem se domáhal lukrativního místa v Pavlově kampani. Zjevně moc dobře vycítil jedinečnou příležitost být projednou na straně budoucího vítěze. Ve zprávách se tehdy sebevědomě prsil, že své politické a marketingové řemeslo fakt umí a že Petra Pavla s lehkostí dovede k jasné výhře.
Tou naprosto nejšťavnatější a nejabsurdnější perlou z celé konverzace je ovšem jeho upřímné hodnocení samotného Andreje Babiše. Klempíř tehdy doslova a bez obalu napsal, že Pavel má konečně šanci „Bábu nakopat“. Ano, čtete to naprosto správně.
Současný loajální ministr kultury, který dnes poslušně zvedá ruku pro vládní návrhy, ještě před dvěma lety toužil po tom, aby mohl dělat kampaň proti svému dnešnímu šéfovi a s obrovským gustem ho politicky nakopat.
Očividně mu tehdy Babišovy mafiánské metody a dotační skandály velmi vadily. Nebo to spíš bylo tak, že zrovna Babiš neplatil jeho drahé marketingové faktury, takže bylo zkrátka výhodnější stát na druhé straně.
Ztráta paměti v arogantním přímém přenosu
Jak se s takovým kolosálním morálním selháním a názorovým veletočem dokáže dospělý člověk vůbec vyrovnat? V normálním světě by se politik musel propadnout hanbou hluboko pod zem, omluvit se všem voličům a z veřejného života by v tichosti odešel. Jenže my žijeme v pokřivené realitě Babišovy vládní koalice, kde se sebereflexe stala sprostým a zakázaným slovem.
Když se novináři z Novinek zcela logicky a oprávněně zeptali ministra Klempíře na jeho dávné zprávy a hořící dopisy, předvedl ukázkovou ztrátu paměti spojenou s nesmírnou papalášskou arogancí. Odmítl naprosto cokoliv smysluplně vysvětlovat. Namísto toho novinářům drze a povýšeně vmetl, že se ptají na mnoho let starou marginálii uprostřed bouřlivého dění.
Zrada vlastního politického přesvědčení, absolutní převlékání kabátů a veřejné lhaní vlastním voličům je pro pana ministra jen bezvýznamnou a úsměvnou marginálií. Vlastně tím všem občanům zcela otevřeně vzkázal, že si mohou jeho minulé i současné sliby v klidu namazat na chleba. Záleží jen na tom, kdo mu zrovna nabízí lukrativnější křeslo a lepší společenský status v záři reflektorů.
Koncesionářské poplatky a další zlomená páteř
Tento neuvěřitelný politický cynismus se ovšem netýká jen jeho ryze osobního vztahu k majiteli hnutí ANO. Klempíř totiž s naprostou lehkostí a bez sebemenšího uzardění popírá i svůj vlastní volební program, se kterým kandidoval a žádal lidi o hlasy. Názorným příkladem je jeho současné křížové tažení proti nezávislosti veřejnoprávních médií, které vyvolává oprávněné zděšení u všech expertů.
Motoristé měli před volbami ve svém programu jasně a čitelně napsáno, že zásadně odmítají financování České televize a Českého rozhlasu přímo ze státního rozpočtu. Správně tehdy varovali, že by se z nich obratem stala poslušná a bezzubá vládní média. Sám Klempíř ještě těsně před jmenováním do funkce veřejně a opakovaně přísahal, že je pevně pro zachování koncesionářských poplatků.
Uběhlo jen pár měsíců a realita je zcela opačná. Z pana Klempíře se rázem stal ten největší a nejhorlivější kat mediální nezávislosti v zemi. Poslušně předložil návrh na zrušení poplatků a převedení svobodných médií pod přímý státní, respektive vládní dozor. Zlaté pravidlo populistů totiž zní naprosto jasně. Sliby se voličům slibují jen do té doby, dokud se nenarazí na zájmy holdingu a vládní koalice.
Cynismus jako hlavní a jediná pracovní metoda
Když si celou tuto obří mozaiku poskládáme hezky dohromady, vyjde nám naprosto dokonalý a děsivý obrázek politického chameleona. Muže, který v roce 2017 skládal úderné volební písně pro Piráty, později ochotně radil občanským demokratům, následně chtěl pálit Babiše v kampani Petra Pavla a dnes za hnutí Motoristé oddaně a věrně slouží právě Babišovi.
Takový člověk nemá absolutně žádné politické ideály, žádné pevné morální ukotvení a evidentně ani žádné svědomí. Je to jen prázdná marketingová nádoba, která do sebe ochotně nasaje přesně tu tekutinu, za kterou mu někdo aktuálně a štědře zaplatí. Pokud by zítra Babišova vláda padla a k moci se dostala úplně jiná koalice, Klempíř by nejspíš obratem natočil další video, jak hrdinně pálí svou vlastní ministerskou jmenovací dekrety.
Tohle už dávno není jen o nějakém jednom nešťastném ministrovi, který před nedávnem neunesl drtivý pískot ve Strážnici a teď ho po právu dohnala jeho vlastní nevyřešená minulost. Je to hluboká a nesmírně smutná výpověď o celkovém a žalostném stavu naší vrcholné politiky. Lidé jako Oto Klempíř nám dnes vládnou a bezostyšně rozhodují o naší budoucnosti ne proto, že by měli nějakou hlubokou vizi. Jsou tam jen proto, že mají neuvěřitelně ohebnou páteř.
Sledovat politiky, jak bez mrknutí oka převlékají kabáty a dělají podržtašku lidem, které ještě včera chtěli s gustem nakopat, vyžaduje pořádně silný žaludek. Pokud vám mé glosy dávají smysl, budu moc vděčný za drobnou finanční podporu. Slibuji, že váš příspěvek nepoužiji na nákup zapalovačů pro ohebné politické chameleony, ale půjde čistě na kávu a provoz opotřebované klávesnice. Díky, že v tom jedete se mnou!
