Článek
Je minus pět, na zastávce stojí teenager v mikině bez čepice a babička vedle něj kroutí hlavou: „Hlavou ti uteče polovina tepla, nastydneš.“ Tahle poučka se v Česku dědí z generace na generaci stejně spolehlivě jako recept na vánočku. Má jedinou vadu. Není pravdivá.
Armáda, polární kombinézy a jedno nešťastné číslo
Kořeny mýtu vystopovali dětští lékaři Rachel Vreemanová a Aaron Carroll z Indiana University a v roce 2008 je popsali v britském odborném časopise BMJ. Poučka se podle nich objevila v příručce americké armády pro přežití z roku 1970. Ta vojákům radila mít hlavu vždy zakrytou, protože jí prý ztrácejí 40 až 45 % tělesného tepla.
Číslo vycházelo z vojenských pokusů z 50. let. Dobrovolníci v nich stáli v mrazu oblečení v polárních kombinézách. Teplo z nich unikalo hlavně hlavou z prostého důvodu. Byla to jediná část těla, kterou nic nezakrývalo.
Kdyby to platilo, chodili bychom bez kalhot
Vreemanová s Carrollem to shrnuli s humorem. Kdyby hlava opravdu vypouštěla takový podíl tepla, byla by vám bez čepice stejná zima jako bez kalhot. A to, jak ví každý, kdo někdy vyběhl ven jen v trenýrkách, zjevně neplatí.
Tělo ztrácí teplo zhruba úměrně tomu, jak velká plocha je vystavená chladu. Hlava přitom tvoří jen asi desetinu povrchu těla dospělého člověka. Kdyby stejný pokus proběhl s lidmi jen v plavkách, ztratili by podle autorů hlavou nanejvýš kolem 10 % tepla.
Proč se to tak přesto cítí
Mýtus se drží i proto, že na první pohled dává smysl. Jak připomíná magazín BBC Science Focus, obličej, hlava a hrudník jsou na změny teploty citlivější než zbytek těla. Když si nasadíte čepici, ucítíte úlevu okamžitě. Mozek si to pak snadno vyloží tak, že jste právě zachránili polovinu tepla.
Imunolog John Tregoning z Imperial College London to letos v lednu pro deník The Guardian popsal jednoduše. Na hlavě není nic zvláštního. Teplo nejrychleji ztrácíte tou částí těla, kterou necháte odkrytou. Kdo by šel do Arktidy v plavkách, ztratí víc tepla nohama než hlavou, protože mají mnohem větší plochu.
Malé „ale“
Úplně bezvýznamná hlava přesto není. Pod kůží na hlavě je méně tuku než jinde, takže je přirozeně o něco hůř izolovaná. Cévy se v ní navíc v chladu nestahují tak účinně jako třeba v prstech, kde tělo průtok krve omezí bez váhání.
Proto čepice v mrazu smysl má. Jen ne proto, že by zachránila polovinu tepla, ale proto, že zakrývá kus těla, který by jinak zůstal holý. Tregoning navíc připomíná, že hodně tepla odchází i obličejem. Šála přes nos tedy není jen módní doplněk.
Opatrnost se vyplatí u malých dětí. Kojenci mají hlavu ve srovnání se zbytkem těla mnohem větší než dospělí, a tak jí ztrácejí větší podíl tepla. Pozor by si měli dávat i starší lidé, kteří chlad vnímají hůř a snáz prochladnou.
Co tedy dělat
Platí jednoduché pravidlo: teplo vám uniká tím, co necháte venku. Nejdůležitější je teplá vrstva na trupu, kde sídlí životně důležité orgány. Pak přijdou na řadu ruce, nohy, krk a hlava. Kdo má teplou bundu a kalhoty, ale chybí mu čepice, nebude na tom zdaleka tak zle, jak tvrdí babičky. Kdo má čepici, ale jen tenkou mikinu, prochladne tak jako tak.
Až vám tedy příště někdo bude vyčítat holou hlavu, můžete mu s klidem odpovědět, že hlava není komín, kterým uteče polovina tepla. Čepici si ale stejně vezměte. Babička měla pravdu, jen z jiného důvodu.
Děkuji, že jste dočetli až sem. Pokud vám článek pomohl rozseknout jednu zimní debatu, budu rád za symbolický příspěvek na moji tvorbu tlačítkem pod článkem. A pokud znáte někoho, kdo vás každou zimu honí s čepicí, pošlete mu tenhle článek dál.
