Článek
Venku mrzne, v ložnici je příjemné teplo a ráno po odhrnutí závěsu vidíte sklo zalité kapkami. Na parapetu se dělá loužička a v rohu rámu se pomalu objevuje šedá skvrna. Většina lidí okno setře hadrem a jde si uvařit kávu. Jenže okno se zrovna snaží něco říct.
Kde se voda na skle bere
Teplý vzduch pojme víc vodní páry než studený. Když se vlhký vzduch z pokoje dotkne chladného povrchu, ochladí se a přebytečná voda se z něj vysráží v podobě kapek. Je to stejný jev, jako když se orosí sklenice vytažená z lednice. Okno bývá v zimě nejchladnějším místem v místnosti, a tak se voda usazuje právě na něm.
V noci se k tomu přidá ještě jedna věc. Spící lidé dýchají a potí se, takže do zavřené ložnice postupně přidávají vlhkost. Venku zároveň teplota klesá nejníž, sklo chladne a k ránu je rosení nejsilnější.
Vlhkost vyrábíme sami
Hlavními zdroji vlhkosti v bytě jsou běžné činnosti. Vaření, sprchování a sušení prádla. Britská vládní příručka o vlhkosti a plísních, kterou zveřejnil úřad GOV.UK, uvádí, že pokud se vlhkost nemá kudy dostat ven, hromadí se ve vzduchu a časem vede ke vzniku plísní. Kondenzace je přitom podle ní nejčastější příčinou vlhkosti v bytech vůbec.
Zvlášť to platí v bytech, kde se stará netěsná okna vyměnila za nová plastová. Ta skvěle šetří teplo, ale zároveň zastavila nenápadné větrání, které dřív zajišťovaly škvíry. Pokud se zvyky nezměnily, vlhkost zůstává uvnitř.
Kde plíseň začíná
Kondenzovaná voda se neusazuje jen na skle. Britská příručka jmenuje jako typická místa okenní rámy, rohy místností a spodní části stěn za gaučem nebo skříní. Tedy studené kouty, kam neproudí teplý vzduch a kde si plísně nikdo dlouho nevšimne.
Nejde jen o estetiku. Podle skotské zdravotnické služby NHS inform mají lidé žijící ve vlhku a s plísní větší sklon k dýchacím potížím, infekcím dýchacích cest, alergiím a astmatu. Plísně uvolňují alergeny a dráždivé látky. Nejcitlivější jsou malé děti, starší lidé, astmatici a lidé s oslabenou imunitou.
Jak vážné to může být, ukázal případ z Británie. V prosinci 2020 tam zemřel dvouletý Awaab Ishak na těžké onemocnění dýchacích cest způsobené dlouhodobým pobytem v bytě plném plísně. Jeho smrt vedla k nové britské legislativě a ke vzniku zmíněné vládní příručky.
Co s tím
Americká agentura pro ochranu životního prostředí EPA radí udržovat vlhkost vzduchu doma pod 60 %, ideálně mezi 30 a 50 %. Změříte ji levným vlhkoměrem z hobby marketu. Když se na oknech nebo stěnách objeví kondenzace, je podle EPA potřeba povrch rychle vysušit a omezit zdroj vlhkosti.
V praxi pomáhá několik jednoduchých návyků. Větrat nárazově několikrát denně na pár minut dokořán, místo celodenní ventilačky. Ráno setřít vodu z oken a parapetů. Vařit pod pokličkou a zapínat digestoř, po sprše pustit ventilátor nebo vyvětrat koupelnu. Prádlo sušit, pokud to jde, v místnosti, kterou lze dobře vyvětrat. Nábytek nestavět těsně ke studeným obvodovým zdem a nenechávat místnosti úplně vychladnout.
Malou skvrnu plísně lze podle NHS odstranit i svépomocí, vždy ale v rukavicích a s rouškou a při otevřeném okně. Pokud se plíseň vrací nebo zabírá velkou plochu, je na místě odborník. Problém je pak často i ve stavbě, třeba v zatékání nebo tepelném mostu.
Zamlžené okno tedy není důvod k panice, ale ani něco, co stačí každé ráno setřít. Berte ho jako vlhkoměr, který máte zdarma. Pokud se rosí každý den, vzduch v bytě je příliš vlhký a plíseň už jen čeká na svou příležitost.
Děkuji, že jste dočetli až sem. Pokud vám článek pomohl pochopit, co se doma děje za závěsem, budu rád za symbolický příspěvek na moji tvorbu tlačítkem pod článkem. A pokud znáte někoho, komu každé ráno stékají okna, pošlete mu tenhle článek dál.
