Článek
Pamatujete si ještě na ty plamenné debaty z minulých týdnů? Na ministra sociálních věcí Aleše Juchelku, který v televizi s odzbrojující drzostí odmítal slíbit, že sporné dotace Agrofertu nezaplatí čeští občané ze svých daní?
Pamatujete na Státní zemědělský intervenční fond, který se rozhodl pro drsný „průzkum bojem“ a poslal do Bruselu fakturu na proplacení miliónů pro premiérovo impérium, přičemž se zaštiťoval jakýmsi bezvýznamným cárem e-mailu?
Nuže, celý tento vládní dotační dýchánek a bohorovné přehlížení evropských pravidel právě dostaly brutální náraz na realitu. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) totiž dokončila svou práci a podala oficiální návrh na obžalobu společnosti Pekárna Zelená louka a dvou jejích vysoce postavených manažerů.
Elitní detektivové mají po vyšetřování naprosto jasno: šlo o dotační podvod v krystalické podobě a poškození finančních zájmů Evropské unie.
Inovace, která pláče v koutě
Celý tenhle příběh o „lepším tousťáku“ je přitom fascinující sondou do toho, jak si holding pana předsedy představuje moderní podnikání. V roce 2018 si dceřiná firma Penamu požádala o stomilionovou injekci z veřejných peněz na linku, která měla být údajně technologicky naprosto revoluční.
Jenže když o rok později dorazili auditoři z Evropské unie v rámci prověřování střetu zájmů Andreje Babiše, nestačili se divit. Žádný převratný vědecký objev se nekonal. Holding zkrátka jen chtěl postavit úplně obyčejnou velkovýrobnu na gumový chleba za peníze daňových poplatníků. Brusel proto logicky dotaci odmítl proplatit.
Zastavme se u téhle myšlenkové perly. Jak na to tehdy reagoval náš slavný státní aparát? Místo toho, aby okamžitě požadoval peníze zpět, ministerstvo průmyslu se pod vedením ANO dlouhé roky doslova pralo za holdingové zájmy.
Zadávaly se nesmyslné expertizy, čas se natahoval, jak jen to šlo, a peníze se začaly vymáhat až v roce 2021, shodou okolností pouhých pár dní po tehdejších sněmovních volbách, kdy Babišovu vládní kliku poprvé vystřídala nová koalice. Selský rozum dostával dlouhé roky krutě na frak, jen aby se pan nejvyšší šéf náhodou nezlobil.
Zapečetěný Herink a pět až deset natvrdo
Dnes už ale sranda definitivně končí a politické krytí ze Strakovy akademie na nezávislé žalobce naštěstí neplatí. Případ má na stole evropský žalobce Adam Bašný a obviněným manažerům teď reálně hrozí pět až deset let za mřížemi.
A co víc, policie nenechala nic náhodě a jako náhradu škody rovnou soudně zaplombovala samotnou výrobní halu a přilehlé budovy v Herinku v hodnotě 98 milionů korun. To muselo v Průhonicích vyvolat pořádně horké chvilky.
Reakce koncernu Agrofert je přitom naprosto tradiční, nudná a předvídatelná. „Z našeho pohledu se nic nemění, stále jsme přesvědčeni, že jsme postupovali v souladu se zákonem,“ vzkázal mluvčí koncernu Pavel Heřmanský.
Tohle svaté přesvědčení o vlastní neomylnosti provází Babišův byznys odjakživa. Můžete je chytit s rukou hluboko v dotační kapse, můžete jim obstavit fabriku, ale oni budou dál s vážnou tváří tvrdit, že na ty miliony měli plné právo.
Když politické mlžení narazí na kriminál
Tento policejní úspěch dává do úplně nového světla chování současné vládní koalice ANO, SPD a Motoristů. Zatímco Schillerová v televizi vykládá pohádky o tom, jak skvěle hospodaříme, a Juchelka s úsměvem kličkuje před otázkami o sponzorování Agrofertu, realita jasně ukazuje, kde je pravda.
Když ministři a loajální státní úředníci v zemědělských fondech odmítají hájit veřejný zájem a raději posílají Bruselu drzé faktury, nezbývá než jim skrze práci elitních detektivů připomenout odpovědnost trestněprávní. Státní rozpočet zkrátka není firemní kasička pro nákup pekárenských strojů holdingu.
Sledovat, jak se pohádky o holdingových inovacích mění v policejní spisy a hrozby kriminálu, vyžaduje pořádně silný žaludek. Pokud vám mé glosy dávají smysl a baví vás toto rozkrývání vládního diletantství, budu vděčný za jakoukoliv finanční podporu. Slibuji, že příspěvek nepoužiji na nákup předražených toastů pro ministry, ale půjde čistě na kávu a udržení mé klávesnice v chodu, abychom tu tomuto divadlu mohli čelit i dál. Díky, že mě čtete a že v tom lítáte se mnou!
