Zmocněnec na zapřenou. Turek obětuje absurdní funkci, aby zachránil poslanecké křeslo

Po dnech vytáček, bagatelizace cizích zranění a pubertálního vtipkování na sociálních sítích přišel ze strany Filipa Turka první náznak politické sebereflexe.

Poslanec a čestný prezident Motoristů sobě na svém facebookovém profilu oznámil, že až do rozhodnutí policie o viníkovi pondělní nehody nebude vykonávat pozici vládního zmocněnce.

Pokud ho vyšetřovatelé nakonec označí za viníka, této vládní funkce se vzdá úplně. Na první pohled to může vypadat jako chlapské přijetí odpovědnosti, ale při bližším ohledání jde o naprosto krystalický a chladnokrevný politický kalkul.

Turek totiž moc dobře ví, že hraje o čas a o politické přežití. Veřejným prostorem už kolují nekompromisní záběry z městských kamer, které ukazují, jak se svým luxusním Mercedesem třídy G objíždí kolonu aut odbočovacím pruhem a následně jako jediný vjíždí rovně do křižovatky, kde smete houkající nemocniční vůz.

Ignorace dopravního značení a nebezpečný manévr zkrátka nejdou donekonečna omlouvat tím, že měl na semaforu zelenou.

Tlak ze strany opozice začal být v posledních hodinách neúnosný. Zástupci koaličních i opozičních stran volají nejen po odvolání z vládní pozice, ale rovnou po okamžitém složení poslaneckého mandátu.

Vít Rakušan mluví o sobectví, Zdeněk Hřib o ohrožování na životě a Martin Kupka shrnul situaci ostrým konstatováním, že je Turek arogantní křupan, který by měl vrátit řidičák. Ve chvíli, kdy se o pozici zmocněnce začal veřejně zajímat i sám premiér Andrej Babiš, museli zasáhnout píár poradci a zatáhnout za záchrannou brzdu.

Rozhodnutí pozastavit výkon funkce zmocněnce pro Green Deal je z Turkovy strany geniálně jednoduchý výměnný obchod. Opozici a veřejnosti hodí malou kost, aby odvedl pozornost od hlavního chodu, kterým je jeho setrvání v Poslanecké sněmovně.

Samotná funkce zmocněnce pro klimatickou politiku v podání Motoristů sobě byla koneckonců od samého začátku jen obří bizarní vtip, absurdní trafika a výsměch všem, kteří se tématem seriózně zabývají.

Vzdát se role, ze které si Turek i jeho fanoušci beztak dělali jen potutelnou legraci, ho reálně nebolí. Poslanecká imunita, štědrý plat a mediální vliv spojený s křeslem v dolní komoře parlamentu jsou ale benefity, kterých se Motorista jen tak snadno nevzdá.

Tím, že sám dobrovolně pozastavil svou činnost ve vládní funkci, se snaží ukázat konstruktivní tvář a zavřít ústa těm, kteří žádají jeho absolutní politický konec.

Je vlastně nesmírně příznačné, že politické angažmá Filipa Turka v roli klimatického zmocněnce možná neukončí odborná debata, ale jeho vlastní arogance za volantem těžkého SUV.

Zničit při hazardním průjezdu křižovatkou nemocniční dodávku převážející krevní destičky k urgentní záchraně pacienta a poslat jejího řidiče s úrazem hlavy do traumacentra, to už zkrátka nejde vyžehlit arogantním úsměvem.

Funkce zmocněnce je nyní uložena k ledu a záleží jen na dopravní policii, zda tam zůstane natrvalo. Je ale více než pravděpodobné, že i kdyby byl Turek označen za stoprocentního viníka, o svůj poslanecký mandát bude bojovat do posledního dechu. Pokora totiž do základní výbavy tohoto politika zjevně nepatří.

Sledovat politiky, kteří po těžké nehodě obětují absurdní funkce jen proto, aby si zachránili teplé poslanecké křeslo, vyžaduje opravdu silný žaludek. Pokud vám mé glosy dávají smysl, nacházíte v nich ostrůvek zdravého rozumu a rádi si u nich občas odfrknete, budu moc vděčný za symbolický příspěvek na moji tvorbu. Slibuji, že ho neutratím za pokuty u dopravní policie, ale půjde čistě na kávu a provoz mé neustále opotřebovávané klávesnice. Díky, že to čtete se mnou!