Dvakrát proti totalitě: příběh Bohumila Valtra

Život Bohumila Valtra patří k osudům, které výrazně odrážejí dramatické dějiny 20. století. Od vojenské kariéry přes odboj až po exil v zahraničí – jeho příběh je svědectvím odvahy i pevného charakteru.

Narodil se na počátku minulého století a vzdělání získal nejprve v Dobřichovicích, poté na gymnáziu na pražském Žižkově, kde v roce 1930 maturoval. Krátce pracoval v Československém zúčtovacím ústavu, už v roce 1933 však vstoupil do vojenského letectva. Po výcviku v Prostějově sloužil u 1. leteckého pluku T. G. M. a v roce 1938 byl povýšen na nadporučíka.

Okupace Československa znamenala zásadní zlom. Valtr přešel na ministerstvo vnitra, kde se zasloužil mimo jiné o záchranu majetku zrušených tělovýchovných organizací. Od roku 1941 byl aktivní v odbojové skupině Blaník a po zatčení jejích představitelů se podílel na jejím vedení. Zaměřoval se především na získávání a předávání důležitých informací.

Na jaře 1945 se zapojil do Pražského povstání. Účastnil se bojů o budovu Československého rozhlasu a zajišťoval zbraně pro povstalce, čímž významně přispěl k průběhu bojů v hlavním městě.

Po válce byl jako štábní kapitán pověřen řízením bezpečnosti v Karlových Varech, kde se řešila složitá situace spojená s odsunem německého obyvatelstva i poválečnou obnovou. Podílel se také na obnovení činnosti sportovního klubu FC Slavia Karlovy Vary a čelil napjaté situaci způsobené chováním sovětských vojáků.

Po komunistickém převratu v únoru 1948 se Valtr stal pro nový režim nepohodlným. Byl zbaven služby a hrozilo mu zatčení. Rozhodl se proto k dramatickému útěku. Dne 6. března 1948 se spolu s manželkou a desetiletým synem vydal automobilem k hranicím u Nových Domků nedaleko Aše. Využil chvíle střídání pohraniční hlídky, prudce se rozjel a prorazil první závoru. Než se hlídka stačila vzpamatovat, prorazil i druhou a pokračoval do americké okupační zóny. Zastavil až v německém Rehau, kde se přihlásil americkým jednotkám.

V exilu začal spolupracovat s americkou kontrašpionáží. Podílel se na prověřování uprchlíků i na odhalování agentů československé státní bezpečnosti. Později odešel do Spojených států, kde působil jako učitel češtiny na jazykové škole v Monterey. Vzdělával vojáky, diplomaty i pracovníky FBI a spolupracoval také s vysíláním Rádia Svobodná Evropa.

Po roce 1989 byl rehabilitován a v roce 1992 jmenován plukovníkem ve výslužbě in honores. Bohumil Valtr zemřel v roce 2006 ve Spojených státech.

Jeho život připomíná, že boj za svobodu nekončil jednou válkou – a že odvaha postavit se nesvobodě má mnoho podob.

Pražské povstání si vyžádalo i oběť z řad klubu SK Slavia Karlovy Vary. Vladimír Jetmar, který po obsazení Sudet v roce 1938 uprchl do Prahy, padl v květnu 1945 při obraně jedné z barikád.