Článek
Sezóna 2025/2026 byla pro FC Slavia Karlovy Vary průlomová. Poprvé v historii klubu vznikl tým dorostenek, který nastoupil do nově založené 3. ligy dorostenek. V kraji, kde ženský fotbal stále hledá své pevné místo, se podařilo vybudovat partu hráček, která se okamžitě zařadila mezi nejlepší týmy soutěže.
Dorostenky během své premiérové sezóny vybojovaly historické bronzové medaile, za celý ročník utrpěly pouze tři porážky a staly se respektovaným soupeřem pro každého protivníka. Cesta za úspěchem však nebyla jednoduchá.
Ještě před startem soutěže zasáhla tým smutná zpráva. Po absolvování letní přípravy navždy odešel František Holeček, který podlehl závažné nemoci. Díky svému přehledu o ženském fotbale v regionu byl nenahraditelnou součástí realizačního týmu. V zimní přestávce navíc z pracovních důvodů skončila trenérka Michaela Bernardová, která měla zásadní podíl na budování mužstva. Pro jarní část sezóny převzal tým Jindřich Dejl, jenž dovedl dorostenky až ke konečnému třetímu místu.
O premiérové sezóně, týmové soudržnosti i osobních pocitech po skončení ročníku jsme si povídali s Rozálií Táborkovou, která do Slavie přišla před začátkem sezóny.
Jak bys zhodnotila sezónu, ve které jste obsadily 3. místo ve 3. lize dorostenek?
„Sezónu bych zhodnotila pozitivně, i když v nás po jejím konci zůstává určitá pachuť. Třetí místo je určitě hezký výsledek, ale naším cílem bylo skončit první a vybojovat postup do 2. ligy. Myslím si ale, že jsme během celé sezóny ukázaly kvalitu, bojovnost, a hlavně týmového ducha.“
Jaké jsou tvoje pocity po skončení soutěžního ročníku?
„Pocity jsou trochu smíšené. Na jednu stranu jsem pyšná na to, co jsme jako tým zvládly, na druhou stranu nás mrzí, že jsme nedosáhly cíle, který jsme si před sezónou nastavily. Přesto si myslím, že jsme na hřišti nechaly maximum.“
Považuješ třetí místo za úspěch, nebo ve vás převažuje pocit, že jste mohly dosáhnout ještě výš?
„Určitě převažuje pocit, že jsme mohly být ještě výš. Nechci tím ale třetí místo shazovat – není jednoduché ho vybojovat. Jen víme, že jsme měly kvalitu i na lepší umístění, a právě proto nás to trochu mrzí.“
Který zápas byl podle tebe pro tým nejdůležitější?
„Za nejdůležitější bych označila zápasy s Náchodem a Hrobci. Remíza s Náchodem nás hodně mrzela, protože jsme cítily, že jsme mohly získat víc. Důležité byly i zápasy s Hrobci, protože jsme proti nim během sezóny zažily výhru, remízu i prohru. Právě tyto duely podle mě hodně ovlivnily konečné pořadí a ukázaly, že v tak vyrovnané soutěži rozhoduje každý bod.“
Náročná premiéra mezi nejlepšími
První sezóna dorostenek nebyla jen o výsledcích. Tým se během celého ročníku musel vyrovnávat s řadou překážek – od úzkého kádru přes zranění až po personální změny v realizačním týmu. Přesto se hráčky dokázaly držet mezi nejlepšími celky soutěže a až do závěrečných kol bojovaly o nejvyšší příčky tabulky.
Máš nějaký moment ze sezóny, na který budeš nejraději vzpomínat?
„Nejvíc budu vzpomínat na chvíle mimo samotné zápasy – společné cestování, atmosféru v kabině a momenty, kdy jsme i přes únavu nebo menší počet hráček držely při sobě a podporovaly se. Právě to podle mě dělalo naši sezónu výjimečnou.“
V průběhu sezóny jste často nastupovaly v omezeném počtu hráček. Jak náročné to bylo?
„Bylo to hodně náročné. Často nás nebylo tolik, kolik bychom potřebovaly, a některé holky vynechávaly zimní přípravu nebo tréninky. O to víc si vážím těch, které chodily pravidelně a bojovaly do poslední chvíle. Nebylo to jednoduché, ale nikdy jsme to nevzdaly.“
Co ukázalo o charakteru týmu, že jste i přes různé komplikace dokázaly bojovat o přední příčky tabulky?
„Myslím si, že hlavně naši soudržnost. I když byly chvíle, kdy to nebylo jednoduché, vždycky jsme se snažily navzájem podržet a podporovat. Ukázalo se, že nejsme jen tým na hřišti, ale držíme při sobě i mimo něj.“
Soudržnost jako největší zbraň týmu
Právě vzájemná podpora byla jedním z hlavních důvodů, proč se dorostenkám podařilo zvládnout náročnou premiérovou sezónu. Ani zranění, absence nebo zápasy odehrané bez možnosti střídání nedokázaly narušit atmosféru, která tým provázela od začátku až do konce soutěže. Jak potvrzuje i Rozálie Táborková, právě dobrá parta byla jedním z nejdůležitějších faktorů, díky kterým se nově vzniklý tým dokázal zařadit mezi nejlepší celky soutěže.
Jaká panovala atmosféra v kabině během celé sezóny?
„Atmosféra byla podle mě skvělá. Samozřejmě byly i těžší momenty, ale nikdy jsme se nepřestaly podporovat. Myslím si, že právě dobrá parta byla jednou z našich největších předností.“
Jak jsi byla spokojená se svými osobními výkony?
„Celkově jsem se sebou spokojená. Vím, že vždycky je prostor ke zlepšení, ale do každého zápasu i tréninku jsem dávala maximum a snažila jsem se bojovat za tým. Jako krajní obránce jsem chtěla být spolehlivá a pomoct týmu v každé situaci.“
Měla jsi před sezónou nějaké cíle a podařilo se ti je splnit?
„Mým cílem bylo hlavně pomoct týmu k co nejlepšímu výsledku a zároveň se posunout i individuálně. Myslím si, že jsem do toho dala hodně úsilí a během sezóny se posunula.“
Kdo nebo co tě nejvíce motivovalo pokračovat i v náročných chvílích?
„Nejvíc mě motivoval tým. S holkami jsme spolu v podstatě vyrůstaly a vytvořily jsme si blízký vztah. Věděla jsem, že v tom nejsme samy a že má smysl bojovat jedna za druhou.“
Která spoluhráčka si podle tebe zaslouží ocenění za největší bojovnost a proč?
„Myslím si, že ocenění by si zasloužila Marie Šustrová. Během sezóny udělala velký progres, dala do toho opravdu všechno a jako stoperka byla pro tým důležitá nejen svými výkony, ale i přístupem.“
Jak bys popsala a zhodnotila práci trenérů?
„Trenéři si podle mě zaslouží velké poděkování. Pan Dejl byl hodně podporující, neustále nás povzbuzoval, a i v těžších chvílích si dokázal udržet dobrou náladu. Myslím si, že právě tím nám hodně pomohl.“
FC Slavia Karlovy Vary WU18 (Autor: Michael Soldán)
Co bys po sezóně vzkázala rodičům, fanouškům a všem, kteří vás během roku podporovali?
„Chtěla bych všem moc poděkovat. Rodičům za podporu a čas, který nám věnovali, fanouškům za to, že nám drželi palce, a všem lidem kolem týmu za to, že při nás stáli i v těžších chvílích. Moc si toho vážíme.“
Kdybys měla celou sezónu 2025/2026 popsat jedním slovem, jaké by to bylo a proč?
„Vybrala bych slovo soudržnost. I přes všechny komplikace jsme držely spolu, a právě to nás dovedlo až k boji o přední příčky.“
Premiérová sezóna dorostenek FC Slavia Karlovy Vary tak přinesla nejen historický bronzový úspěch, ale také vytvoření silného kolektivu, který dokázal překonat řadu překážek. Pokud by měla Rozálie Táborková vystihnout celý ročník jediným slovem, zvolila by soudržnost. A právě ta byla podle všeho jedním z hlavních důvodů, proč se nově vzniklý tým dokázal hned ve své první sezóně zařadit mezi nejlepší celky soutěže.
