Článek
Jako malá holka jsem bydlela v Praze na Malé Straně. Stačilo vyjít před dům a ulice byly poseté psími hovínky. Cesta kamkoli byl vlastně takový malý slalom mezi nimi a často jsme si domů přinesli nějaký ten úlovek na botě.
Dnes jsem po 30 letech šla na vlak cestou vedoucí lesoparkem podél železniční trati a přede mnou slečna s psíkem. Pejsek se poslušně vyprázdnil do škarpy mezi chodník a železnici a slečna stejně poslušně vzala igelitový pytlík a po pejskovi uklidila. A tak si říkám: „Bylo to tady opravdu třeba a čeho jsme tím vlastně dosáhli?“
Tak v první řadě někdo musí vyrobit ten plastový pytlík, a protože máme rádi na všechno nějaké to čínské udělátko, měla slečna ještě epesní růžovou plastovou taštičku na pytlíčky. Pak je tu malá plastová lopatička, též v plastovém sáčku, aby se slečna neumazala. Plastový sáček patří do plastového koše na psí exkrementy, který někdo musí denně vyvážet. Takže musíte vyrobit nějaké vozítko, nejlépe alespoň z poloviny z plastu, do něj musíte nalít nějaký benzín. Ten koše někam sveze, tam přijede další auto a tu hromadu plastových sáčků veze asi někam do spalovny. Nebo že by to někdo třídil? Hovínka na jednu stranu a sáčky do recyklace? To asi ne.
Na jedno hovínko je to slušná ekologická stopa, a k tomu ještě přidejte, že to musí nějaká kontejnerová loď dovézt z Číny. V moři trpí ryby hlukem z lodních šroubů a pijí olej z olejových skvrn, které za sebou lodě zanechávají, želvy a racci zase požírají igelitové sáčky - možná zrovna ten váš…
Můj pesek, protože to byl pes chytrý, si na procházce všechno důkladně značkoval. Pečlivě vše dávkoval a zvládl si většinou úspěšně označkovat celou několikakilometrovou trasu. Takže denně bych vynesla tak deset plastových sáčků. Naštěstí jsme chodili do lesa, a tak jsem s sebou žádné sáčky nenosila. Proč taky. Pohnojili jsme les, broučci měli co papat a možná díky tomu vyrostlo někde i víc kytek a třeba i nějaký ten strom.
A tak se vracím na začátek. Ano, nechci již absolvovat slalom na městských chodnících, ale opravdu šetříme přírodu, když s plastovými sáčky běháme za psy i uprostřed přírody? Někteří mí sousedé u nás ve vsi by se mnou nesouhlasili — i v lese poctivě sbírají exkrementy do plastových sáčků. Možná by se v rámci jarního úklidu mohli pustit i do zaječích bobků. Ty ale nikomu paradoxně v lese jaksi nepřekáží.
