Missing White Woman Syndrome Aneb co spojuje známé příběhy ztracených blonďatých holčiček?

Fenomén Missing White Woman Syndrome poukazuje na skutečnost, že mají mainstreamová média tendenci věnovat více mediálního prostoru pohřešovaným běloškám, často pocházejícím ze střední nebo vyšší třídy, a současně opomíjejí pohřešované, kteří tomuto popisu neodpovídají. Autorkou termínu je americká novinářka a moderátorka zpráv Gwen Ifill, která se zároveň stala jednou z prvních Afroameričanek moderujících televizní zpravodajství.

V roce 2004, při panelové diskuzi na konferenci Unity: Journalism of Color, reagovala na slova moderátorky Suzanne Malveaux. Ta veřejně přiznala vinu amerických médií, která v roce 1994 nedostatečně pokryla genocidu ve Rwandě. Ifill odvětila: „Říkám tomu Missing White Woman Search Syndrome. Když je tady pohřešovaná běloška, budete to probírat každý den.“

Nejznámějším případem, o kterém můžeme v souvislosti s Missing White Woman Syndromem mluvit, je Madeleine McCann. Teprve čtyřletá dívka z Velké Británie zmizela 3. května roku 2007 z hotelového pokoje v Portugalsku, kde byla s rodiči na dovolené. Tento případ byl médii celosvětově reflektován, ale po více než 15 letech stále zůstává nevyřešený. Svým vzhledem a původem byla Madeleine označena za „ideální oběť“. Jedná se o osoby, které, když jsou zasaženy trestným činem, nejsnáze získávají úplný a legitimní status oběti.

Na vyšetřování bylo od zmizení vynaloženo přes 12,9 milionu liber, v přepočtu zhruba 380 milionů korun českých. Realistický průměr nákladů na středně rizikový případ se dle výzkumů pohybuje okolo 70 tisíc korun. Rodiče si díky kontaktům také dokázali vybudovat blízký vztah s americkým mediálním magnátem Rupertem Murdochem, který v té době ovládal vlivná média. Zprávy o zmizení Madeleine tak byly zařazeny na první místo všech hlavních vysílacích časů.

Druhým známým případem je dvaadvacetiletá Američanka Gabby Petito, která vyrazila v červenci roku 2021 se svým snoubencem na plánovanou čtyřměsíční cestu dodávkou přes Spojené státy. Při této příležitosti si pár založil YouTube kanál, na který uveřejnil video s názvem VAN LIFE: Beginning our van life journey. V té době začala být Gabby také velmi aktivní na svém instagramovém profilu, kam pravidelně přidávala fotky ze společné cesty. Když z ničeho nic přestala být aktivní, začali být sledující znepokojeni. V únoru 2022 byl případ oficiálně uzavřen s tím, že Gabby Petito byla uškrcena svým snoubencem, který následně spáchal sebevraždu.

Případ vyvolal extrémní zájem médií. Během jednoho zářijového týdne v roce 2021 bylo jméno Gabby Petito zmíněno 398krát na Fox News a 346krát na CNN. Na jaře roku 2023 měl hashtag #gabbypetito na TikToku dvě miliardy zhlédnutí. To mohlo být skutečně z části způsobeno charakteristickými rysy, které Gabby Petito vykazovala.

Z českého mediálního prostředí si jistě vzpomenete na případ devítileté Aničky Janatkové, která zmizela v roce 2010 cestou ze školy v pražské Tróji. Jednalo se o nejrozsáhlejší pátrací operaci v historii české policie. Nasazeny byly stovky policistů, vrtulníky s termovizí, psovodi, armáda i dobrovolníci. Pátrání trvalo pět měsíců. Po nalezení těla v březnu 2011 byl případ uzavřen, hlavní podezřelý spáchal ve vazbě sebevraždu.

Anička byla pro média vizuálně „ideální obětí“. Modrooká, světlovlasá, usměvavá holčička. Její otec, Miloš Janatka, byl úspěšný podnikatel, který nabídl 3,5 milionu korun každému, kdo pomůže dceru najít. To z případu udělalo okamžitě celonárodní téma číslo jedna. Zde můžeme vidět podobnost s případem Madeleine McCann – rodina měla prostředky i vliv na udržování tématu v médiích po celé měsíce.

Přemýšleli jste někdy nad tím, jaká by byla vaše hodnota, kdybyste byli prohlášeni za pohřešované? Odborný americký časopis Columbia Journalism Review vyvinul nástroj s názvem „Are You Press Worthy?“. Ten umožňuje analyzovat osoby na základě jejich demografických údajů, jako je věk, rasa, pohlaví a místo původu, a předpovědět tak jejich zpravodajskou hodnotu. I když nástroj zatím funguje pouze pro Spojené státy, které se s problematikou potýkají, je to důležitý krok ke zvýšení jejího povědomí . Kampaň získala více než 1,2 miliardy zobrazení a byla pokryta 850 globálními zpravodajskými výstupy, mezi nimi například Forbes, USA Today a ABC News. Columbia Journalism Review věří, že je čas na změnu. Kdo jste a jak vypadáte by nemělo určovat vaši zpravodajskou hodnotu.