Článek
Možná jste si všimli, že v posledních letech se před Vánoci v obchodech objevuje nová záhadná komodita: malinkatá skřítčí dvířka. Většinou visí nenápadně mezi všemi těmi umělými řetězy, občas se v jejich blízkosti vyskytují ještě miniatury košťat a kyblíků, lyží a válečků na těsto. Říkáte si, co to má sakra být a kdo proboha takové zbytečnosti kupuje? S odsudkem ale zadržte – brzo je možná budete kupovat taky. Obzvlášť máte-li malé děti.
Pro ty, kteří stále ještě tápou: Jedná se o výbavu pro vánoční skřítky, kteří k nám v posledních letech začali pronikat jak ze severu, tak ze západu. V současnosti totiž existují v podstatě dvě obecněji známé vánoční tradice, které se skřítky pracují: ta skandinávská a ta americká.
Skřítčí dvířka s poštovní schránkou a žebříkem - že by vaše nová nejoblíbenější vánoční dekorace?
Ve Skandinávii patří skřítek k Vánocům po celá staletí. Jedná se o zvyk, který se v daném prostoru vyvíjel v návaznosti na původní pohanská náboženství a staré lidové pohádky a dodnes se těší ohromné oblibě u dětí i dospělých. Jeho současná podoba se točí kolem záhadných dvířek, jež se vám začátkem prosince náhle objeví ve zdi. Z dopisu, který u nich bývá přiložený, vyplývá, že se k vám na dobu adventu nastěhoval nový nájemník – vánoční skřítek, jenž vám pomůže s oslavou Vánoc. On sám se vám po celou dobu pobytu ani jednou nezjeví - přes den spí, takže se nesmí rušit. Zato v noci mívá napilno a místo činu nikdy neopouští beze stopy. Občas vám „vylepší“ vánoční dekorace, občas ují z připraveného cukroví… Jindy se sám dá do pečení a zanechá po sobě chaos v kuchyni. Pravidlem nicméně je, že děti každé ráno naleznou před skřítkovými dvířky (či v jakékoliv jiné části domu) následky jeho noční aktivity, většinou ještě s krátkým vzkazem, úkolem nebo sem tam třeba i menším dárečkem…
Severského skřítka nikdy nevidíte, ale o jeho přítomnosti v domě nebývá pochyb. Že se k vám stěhuje, poznáte obvykle už tak týden před začátkem adventu podle toho, že vám v místech, kde později budou stát jeho dvířka, vznikne menší staveniště…
Americký skřítek se oproti tomu skandinávskému zjevuje denně a to s opravdu velkou parádou. Svůj boom zaznamenal teprve v roce 2005, kdy vyšla kniha The Elf on the Shelf (Carol A. Aebersold a Chanda A. Bell) – kratičký, rýmovaný příběh o elfovi, který se v prosinci vydává do své adoptivní rodiny. Jeho úkolem je sledovat v ní přes den chování dětí a v noci pak létat za polární kruh a referovat o něm Santovi. Aby o dění v domě získal opravdu spolehlivý přehled a nic mu neuniklo, mění každý den perspektivu, z níž se na děti dívá. Jeden den sedí na skříni v obýváku, druhý den v koupelně na pyramidě z toaletního papíru a ten třetí se schovává třeba někde v botníku – jako dítě zkrátka nikdy nevíte, odkud vás zvídavé elfí očko bude sledovat příště. Chtělo by se poznamenat, že advent se Santovým agentem na krku zavání notnou dávkou stresu, ale americké rodiny naštěstí zvládly estébáckou náturu svého skřítka rychle přetavit v humor a s jeho nočními přesuny zachází nadmíru kreativně. Děti elfa nikdy nenajdou jen tak někde polehávat – vždycky ho zastihnou v nějaké akci. Jednou vám přistává padákem na parapetu, pak vám rybaří v napuštěném umyvadle, jindy zas maluje vajíčkům obličeje… Při pohledu na pečlivě aranžovanou scenérii nemáte ráno pocit, že se díváte na dotěrného špeha, naopak vám přijde, jako byste skřítka právě sami přistihli při činu. Sleduje vás, to ano, dle všeho je to ale nezbeda ještě větší než vy a má pro vaše rošťárny pochopení.
Obě dvě tradice mají své výhody a nevýhody, o kterých bychom se mohli přít donekonečna. Skandinávský skřítek například ponechává víc prostoru rozvoji dětské fantazie, ten americký zas bývá díký svému jednoduššímu rámci uchopitelnější i pro menší děti… Oba nicméně mají společné jedno: děti je zbožňujou. Snad všechny po probuzení nadšeně běhají po domě a pátrají po tom, co skřítci za uplynulou noc zase vyvedli.
Osobně mi připadá fascinující vývoj tohoto trendu sledovat. Žiju v Německu a pracuju jako učitelka v mateřské školce. Ještě o Vánocích 2021 v mé třídě nikdo o existenci nějakých vánočních skřítků nevěděl. Krátce po nich jsem odešla na mateřskou, a když jsem se do zaměstnání před Vánoci 2024 vrátila, byl vánoční skřítek náhle tématem č. 1 celého adventu. Téměř každé dítě z mé skupiny hostilo nějakého doma a těch pár, jejichž rodiče tradici z nějakého – zcela pochopitelného! – důvodu nepřišli na chuť, se marně snažili pochopit, proč zrovna k nim žádný nepřišel. Poslední listopadový týden se teď pro nejednu neměckou matku nese ve znamení příprav na další skřítčí sezónu. Máme dost nápadů na celých čtyřiadvacet skřítčích lumpáren? Disponujeme dostatkem materiálu? Už v pondělí to přece vypukne!
... Čím to? Jak je možné, že se vánoční skřítci šíří světem rychleji jak nové verze covidu a postupně si podmaňují i národy, jejichž vlastní vánoční tradice jsou podobným postavičkám na hony vzdálené? Padáme za oběť geniálnímu marketingu? Nudíme se? Vychází vánoční skřítek se všemi svými bláznivými outfity či domácností, kterou mu nutně musíme vybavit, vstříc našemu nutkavému konzumnímu chování?
Možná tahle skřítčí vlna odráží dobu hlouběji, než by se na první pohled mohlo zdát. Jako kdysi odzvonilo hrdinskému eposu, stejně tak se dnes stahují mračna nad všemi těmi velkými starými muži existujícími v jakémsi vzdáleném, nedosažitelném prostoru. Vánoční skřítci mají oproti nim jednu nespornou výhodu: komunikují. Zatímco Santa Claus, Děda Mráz, Ježíšek i Weihnachtsmann trůní na svých piedestalech a s dítětem v podstatě neinteragují, jen jednou za rok se jim jako zázrakem podaří shodit pod smrk tu správnou panenku, skřítek upírá po celý advent pozornost na jednu jedinou rodinu. Dobře zná její členy a průžně reaguje na dění v domácnosti. Děti si k nim díky tomu vytvářejí mnohem niternější vztah.
Skřítek Úša na dovolené. Po měsíci intenzivního spolubydlení se děti se skřítky nerady loučí a nebývá výjimkou, že si na ně v průběhu roku občas vzpomenou. Píšou jim dopisy, malují pro ně obrázky… A skřítek pak občas odpoví. Třeba fotkou z výletu!
Dnes ještě vnímáme skřítky jako pomocníky tradičních nadělovatelů. Nicméně tempo, jakým se dostávají do středu dění, je opravdu vražedné. A kdoví… Třeba jednou přijdou časy, kdy začnou dárky nadělovat oni?
V leckom se teď možná trochu naježila konzervativní, patriotistická dušička. Co je tohle sakra za novoty? My v Čechách přece máme našeho starého dobrého Ježíška a žádné skřítky odněkud ze Západu nebo snad nedejbože ze Severu nepotřebujeme! Než je však nadobro zavrhnete, zkuste se zamyslet nad jejich ohromným vzdělávacím potenciálem. Chcete, aby si vaše děti procvičily barvy, počítání, části těla… cokoliv? Prostě zvolte na další den odpovídající skřítčí vzkaz a aranžmá! Málokdo zvládne motivovat děti k nějaké akci tak dobře jako vánoční skřítek. Jeho prostřednictvím můžete drobotině zprostředkovat v podstatě cokoliv – od cizího jazyka až po ryze české vánoční tradice.
Pouštění lodiček - jen tak namátkou jedna z českých tradic, kterou dětem může přiblížit skřítek. Třeba vám přinese návod na jejich výrobu?
Nebudeme si lhát – návštěva vánočního skřítka nebývá úplně zadarmo. Jednak vás něco stojí jeho výbava, jednak investujete nemalé množství energie do jeho nočních aktivit. Internet je už však dnes naštěstí plný osvědčených tipů, nápadů a návodů, takže nic nemusíte vynalézat od nuly… Ti tvořivější z nás si pro skřítka ledasco vyrobí sami a ušetří. A každý vyhledávač na správně položený dotaz nabídne stovky možných skřítčích lumpáren, kterými se můžete inspirovat.
Kolik adventů ještě potrvá, než vánoční skřítek zaplaví i Česko?
Vánoční skřítek se loučí
ZDROJE:
Aebersold, C., Bell, Ch.: The Elf on the Shelf: A Christmas Tradition. 2005.
Graf, C: Heute zieht ein Wichtel bei uns ein. Ideen, Vorlagen, Streiche und Geschichten rund um die märchenhafte Wichteltür. Mnichov: Riva Verlag, 2021.
Herbst Ch.: What is the Elf on the Shelf, and how does it work? In: Taste of Home. 30. November 2021.
Martínez Pauker, M.: Úša slaví Vánoce. 2025.
