Článek
Netřeba popisovat výsledky jednotlivých zápasů nebo rozebírat finálový duel, od toho jsou povolanější. Pozastavit se můžeme nad tím, že ani v jednom zápase Česko neprohrálo v základní hrací době, ve vyřazovacích zápasech se zcela vyhnulo prodloužení, kde už má větší podíl štěstí. V cestě za zlatem postupně v přetěžkém zápase vyřadilo USA (1:0), Švédy (7:3!) a konečně před malou chviličkou i Švýcary (2:0).
Zaslouženě? Těžko říci, protože samotný herní systém, kdy se je možno postoupit i ze čtvrtého místa třeba s deseti body (z celkových 21 možných), jako se to podařilo Finům, evokuje trochu nespravedlnosti. Švédové, kteří svou skupinu opanovali suverénně (a právě s Finy postoupili až po prodloužení), by v případě neúspěšného čtvrtfinále byli těmi prvními, kdo by na systém mohl žehrat.
Na druhou stranu je třeba doplnit, že podmínky jsou pro všechny účastníky stejné. A výsledky našich reprezentantů hovoří samy za sebe.
A proč se to povedlo? Naši hráči oprášili staré zbraně, které jsme tak hojně využívali v medailově bohatých devadesátých letech - týmovost a chytrost. Vyvarovali jsme se hvězdných manýrů, hraní na největší hvězdy, spekulace.
Naši hokejisté dokázali více než všechny ekonomické krize, války nebo viry - na tři týdny přikovali diváky k obrazovkám, donutili novináře alespoň o trochu méně psát o všech těch neštěstích, hrozbách a povedlo se jim nemožné - spojit rozhádaný národ. Na malou chvíli jsme neslyšeli mnoho o politicích a rozvodech slavných.
Jsme národ pochybovačů, takže se objevila spousta kritiky, tu na příjezd Zachy, hru Pastrňáka… Oba jmenovaní všem kritikům svými rozhodujícími góly ve veledůležitých momentech vyrazili pomyslné zbraně z ruky.
Jistě, za týden nebo třeba měsíc se na hokej zapomene, všední problémy a každodenní starosti přebijí gejzír radosti a pozitivních emocí. Jak ráda tvrdí jedna moudrá žena (moje matka), chleba jistě zítra lacinější nebude (pokud se tedy nějaká pekárna nerozhodne pro zajímavý marketingový tah). Ale… zase jsme jednou ukázali, co jako národ umíme. Zase jsme jednou ukázali, jak i my, běžní fanoušci, umíme být jeden tým. Každodenní starosti jistě nezmizí, ale díky několika klukům určitě můžeme mít radost, být pyšní na to, kým jsme, vzdor všem těm politikům.
Přiznejte se, kdo z nás neměl v posledních vteřinách slzy na krajíčku.
Jsme totiž mistry světa!
Obrázek zdroj: https://pexels.com (autor Tony Schnagl)
