Hlavní obsah

Deník abstinujícího alkoholika: Jak se z panáka po práci stane tajný pijan

Foto: pixabay

Filmy nám prodávají iluzi luxusu a klidu. Skutečná realita domácího pití je ale úplně jiná tma. Popisuji neviditelný bod zlomu, kdy past bez milosti zaklapne.

Článek

Kdy se vlastně přetne ta neviditelná hranice mezi tím, že si dáte doma jednoho panáka na uvolnění po těžkém dni, a momentem, kdy večer sami ve tmě vyžerete celou flašku? Ta změna nepřijde přes noc. Je to plíživá, neuvěřitelně rafinovaná psychologická a chemická sabotáž, kterou na vás váš vlastní mozek spáchá, zatímco vy si myslíte, že máte všechno pod kontrolou.

Iluze z amerických filmů

Já si ten svůj bod zlomu pamatuju docela přesně. Tehdy jsem byl ještě svobodný, neměl jsem žádný vztah a bydlel jsem úplně sám. Byl to večer, kdy dávali v televizi můj oblíbený film Muž se železnou maskou. Strašně jsem se na něj těšil. Zašel jsem do obchodu, hodil do košíku nějaké brambůrky a asi tři piva k televizi. Klasika, pohoda. Jenže pak jsem šel kolem regálu s tvrdým alkoholovým kalibrem a uviděl jsem ji. Krásnou, naleštěnou lahev vizoura.

V tu vteřinu mi hlavou proběhl obraz z amerických filmů. Vždycky jsem hrozně obdivoval ty scény, jak ti vlivní boháči přijdou po náročném dni z práce domů, sundají sako, nalejí si do nízké těžké sklenice drahou whisky, hodí do ní pár kostek ledu a pomalu upíjejí. Vypadalo to tak neuvěřitelně luxusně, klidně a úspěšně. Chtěl jsem ten pocit relaxu zažít taky. Vztáhl jsem ruku, vzal tu lahev a přidal ji k těm třem pivům do košíku. Tehdy jsem měl pocit, že si domů nesu kousek toho filmového úspěchu a zasloužené odměny.

Minutová sklenička a prázdná sedmička

Doba pokročila a já se usadil do křesla. Televize běžela, film zrovna začínal. V misce nachystané brambůrky, otevřené pivko jako kulisa a já slavnostně vytahuju tu lahev whisky. Nalévám do sklenice tak dva centimetry do výšky, přihazuji kostku ledu, opřu se a s chutí se napiju. Jen tak na jazyk. V tu vteřinu to byl neuvěřitelně dobrý pocit. Jenže pak přišel ten šílený střet s realitou.

Zatímco ve filmu ti lidé tu jednu skleničku pijí s noblesou klidně půl hodiny a mluví u toho o byznysu, já ji měl vypitou během jedné jediné minuty. Okamžitě jsem naléval druhou, třetí a pak čtvrtou. Během chvíle jsem úplně ztratil zájem o film, o děj i o ty brambůrky. Soustředil jsem se už jenom na tu lahev a na ten moment, kdy do prázdného skla znovu naráží ta jantarová tekutina. Protože pro alkoholika je ten nejlepší pohled na světě ten, když je sklenička zase plná. Než ten film stačil skončit, lahev byla dočista prázdná. Vyžral jsem celou sedmičku, do posledního loku.

Parádní zábava, která vás zavře do cely

Nejdrsnější na tom bylo to následující ráno. Probudil jsem se a místo výčitek svědomí mi hlavou blesklo: „Ty jó, to bylo super! Vždyť to byla parádní zábava. Zítra je sobota, zase si koupím flašku, pustím něco v telce a zopakuju to.“ Tehdy jsem byl v absolutní euforii a vůbec jsem netušil, do jakého brutálního průseru se vydávám a jak strašně těžké bude se toho jednou zbavovat.

Tímhle večerem se totiž tiše a nenápadně přetnula křižovatka mého života a já přestal do hospody chodit úplně. Když už jsem tam s klukama výjimečně zašel, dali jsme tři piva, pár panáků, ale mně to strašně rychle přestalo stačit. Ta společnost mě vlastně jenom zdržovala. Odcházel jsem domů s jedinou myšlenkou – že mě v lednici čeká celá moje vlastní lahev a já ten stav konečně doma v klidu a o samotě doplním až na úplnou hranici. Neboli, jak my alkáči rádi říkáme, až „do mrtva“.

Skutečný konec filmové iluze

Filmy vám nikdy neukážou to, co následuje po závěrečných titulcích. Ten filmový boháč s ledem ve sklenici je jenom podvodná iluze. Ta drsná realita rozjeté závislosti vás zavře doma mezi čtyři stěny, kde začne kolotoč izolace, schovávání lahví a profesionální logistiky lží.

Z té jedné „romantické“ lahve k filmu se stala celonárodní partyzánská válka. Stál jsem tam a tu železnou masku domácího pijana jsem nosil taky. Ale dnes už vím, že ten první panák na spláchnutí stresu je ta největší lež, v jakou člověk může uvěřit.
Michal. 🍀

Národní linka pro odvykání: 800 350 000 (bezplatná pomoc pro lidi bojující se závislostmi).

Asociace adiktologů ČR: Informace o odborné pomoci a síti adiktologických ambulancí.

Anonymní alkoholici (AA): Svépomocné skupiny v České republice pro ty, kteří chtějí řešit svůj problém s alkoholem.

Kontakt pro soukromé zprávy: michal822700@seznam.cz

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz