Článek
Čerstvě schválená novela trestního zákoníku, konkrétně § 403 odst. 1, pro niž jsem měl čest hlasovat, má za úkol zajistit, aby tyto temné kapitoly už nikdo nemohl oslavovat. Totalitní režimy – nacismus i komunismus – za sebou nechaly zkázu, perzekuce a lidskou bolest, na což nelze zapomínat. Jsem rád, že jsem mohl přispět k přijetí této novely – ona totiž, řekněme si to na rovinu, posílá vzkaz, že sedět pod rudou hvězdou je stejně špatné jako se ohánět hákovým křížem. A to je dobře.
Tato novela konečně poskytuje policii jednoznačnou možnost zasáhnout proti těm, kteří by snad chtěli nostalgicky vzpomínat na časy, kdy se kvůli jiné víře nebo názoru mizelo v uranových dolech. Já jsem v takové mizerné době vyrůstal a rozhodně na ni nemíním zapomenout – spíš naopak. Naším úkolem je zajistit, že tato minulost nebude naší budoucností.
Novela trestního zákoníku přichází v pravou chvíli. Čelíme agresi ze strany státu, jehož režim tak nějak bez studu dělá vše pro to, aby se dostal do učebnic moderní totality. Nezapomínejme, že systém, který slaví Stalinovy pomníky, není jen neškodná připomínka historie. Je to přímé ohrožení našich hodnot. Já věřím, že Česká republika, jako člen NATO a EU, má dost síly a odvahy stát za svými principy.
Nebudu to dál zbytečně protahovat – tento zákon není jen papírový paragraf. Je to vyjádření skutečnosti, že budoucnost naší země nesmí být spojená se zločiny minulosti. Historie nás naučila, že nostalgie nad totalitou může být prvním krokem do pořádného průšvihu. Zkrátka a dobře, svoboda není samozřejmost – a je to dar, který musíme den co den chránit. Věřme, že s tímto zákonem posíláme jasnou zprávu těm, kteří by snad chtěli myslet jinak. Oslava totalitních symbolů prostě neprojde. A tak to má být.
