Článek
Zatímco ty, které přišly od opozičních poslanců a poslankyň, které mají za cíl přinejmenším udržet kontrolu veřejných institucí nad veřejnými rozpočty, z vládních lavic přišly návrhy, které rozpočtová pravidla i pravidla rozpočtové odpovědnosti posouvají směrem k naprosté volnosti, respektive libovůli současné, ale i jakékoli budoucí vlády.
Mám na mysli zejména dva pozměňovací návrhy, které načetla poslankyně Alena Schillerová. Pokud by byly schváleny ve znění, v jakém je předložila, znamenalo by to:
a) Faktický konec fiskálních pravidel v Česku
b) Otevření stavidel přidávání dalších výjimek z výdajových rámců
c) Oslabení pozice takzvaných parlamentních kapitol státního rozpočtu, jimž rozpočty schvaluje výlučně Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny, respektive Poslanecká sněmovna jako celek.
Ad a)
Poslankyně Schillerová navrhuje ze zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti v §12, odst. 5 vypustit, aby vláda byla v případě vrácení návrhu státního rozpočtu Poslaneckou sněmovnou v prvním čtení při opětovném návrhu státního rozpočtu vázána výdajovými rámci. Pokud tato změna projde, bude to znamenat, že vláda formálně Poslanecké sněmovně předloží návrh státního rozpočtu, který bude respektovat výdajové rámce, následně si u své sněmovní většiny „objedná“ vrácení tohoto návrhu zákona, a následně bude moci předložit nový návrh rozpočtu, který již nebude muset výdajové rámce respektovat. Dámy a pánové, to není Pandořina skříňka, to jsou přímo Pandořina vrata rozpočtové neodpovědnosti, nebo přesněji řečeno rozpočtového hazardu.
Ad b)
Poslankyně Schillerová rovněž navrhuje přidat výjimku z výdajových limitů do zákona o rozpočtových pravidlech. Zatímco dnes máme výjimku z výdajových limitů, která se vztahuje pouze na obranné výdaje, které jdou nad rámec 2 procent HDP. Alena Schillerová chce přidat výjimku další, tentokráte na financování staveb dopravní infrastruktury. Tato výjimka není nijak kvantitativně omezená, je omezená pouze časově, a to léty 2026 až 2036.
Tato výjimka je na první pohled bohulibá. Vždyť kdo by nechtěl, aby stát stavěl dálnice, důležité silnice, železnice nebo vodní stavby včetně přehrad, které mají chránit před povodněmi. Problém ale spočívá v tom, že vládní většina chce touto výjimkou pouze vyřešit stav, kdy nebude schopna sestavit na příští rok návrh státního rozpočtu a státních fondů, aniž by tím porušovala stávající fiskální pravidla. Tato výjimka tedy vládě poskytne prakticky neomezený výdajový prostor zabalený do líbivého obalu s etiketou „Stavíme dálnice pro naše lidi“.
Ad c)
Alena Schillerová v neposlední řadě chce pod větší kontrolu dostat rozpočty takzvaných parlamentních kapitol. Jedná se o rozpočty veřejných institucí, které mají být nezávislé na exekutivní moci, konkrétně Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad, Senát Parlamentu České republiky, Úřad veřejného ochránce práv, Úřad národní rozpočtové rady a Kancelář prezidenta republiky. Tedy o instituce, které z většiny současnou vládní elitu kritizovaly v minulosti nebo ji kritizují dnes, případně se dá očekávat, že ji kritizovat ještě budou.
Princip schvalování rozpočtu takzvaných parlamentních kapitol je důležitý. Dnes tento proces probíhá tak, že uvedené kapitoly návrhy svých rozpočtů (včetně rozpočtového výhledu) předloží k projednání Rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny, a po schválení svůj rozpočet oznámí příslušnému odboru Ministerstva financí. Ministerstvo následně rozpočty uvedených kapitol zahrnou do celkového návrhu zákona o státním rozpočtu. Stejný proces nastává, pokud má dojít ke změně rozpočtu těchto kapitol.
Alena Schillerová ale nově navrhuje, aby změnu rozpočtu takzvaných parlamentních kapitol mohlo provádět samo Ministerstvo financí, aniž by změny musel posvětit Rozpočtový výbor. Jak jinak lze takový návrh chápat než jako útok na nezávislé veřejné instituce, o jejichž rozpočtech má rozhodovat výlučně Poslanecká sněmovna a nikoli Ministerstvo financí? Vždyť přece víme, že nejúčinnější nástroj, jak paralyzovat instituce, které se vládě dívají pod ruce nebo které jsou vládě jakkoli nepohodlné, je tyto instituce vyhladovět.
Uvedl jsem stěžejní důvody, proč bychom měli přinejmenším pozměňovací návrhy poslankyně Aleny Schillerové jednoznačně zamítnout!
