Hlavní obsah

Drze proletěl pod Eiffelovkou a ohromil Paříž. „Jen tak pro zábavu,“ řekl kdysi veterán z Vietnamu

Foto: Michal Pohanka / ChatGPT

Ilustrační obrázek

Dne 31. března 1984 bývalý námořní stíhač Robert Moriarty navedl svůj letoun Beechcraft Bonanza přímo mezi ocelové pilíře Eiffelovy věže. Událost šokovala přihlížející dav i francouzské úřady. Proč to udělal?

Článek

​Dopoledne 31. března 1984 byly ulice plné chodců a tisíce turistů proudily ke všudypřítomným památkám. Kolem desáté hodiny ranní se ze severovýchodního horizontu ozval hluk pístového motoru. Nebylo to obvyklé dopravní letadlo udržující předepsanou letovou hladinu, zvuk sílil a přibližoval se k zemi značnou rychlostí.

​Lidé na Champ de Mars vzhlédli k obloze, odkud se z mraků vynořila silueta jednomotorového letounu. Místo toho, aby stroj obletěl zakázanou zónu v centru města, zamířil bez zaváhání přímo ke 300 metrů vysoké dominantě francouzské metropole. Pro přihlížející to v první chvíli vypadalo jako katastrofa v přímém přenosu, letadlo však nepadalo. Drželo stabilní, horizontální dráhu ve výšce pouhých několika desítek metrů nad zemí. Pilot s absolutní přesností korigoval směr a mířil přesně do středu ocelové základny Eiffelovy věže.

​Robert „Bob“ Moriarty nebyl sváteční amatérský pilot ani hazardér bez zkušeností. V jednadvaceti letech se stal nejmladším námořním letcem v řadách US Marine Corps. Během války ve Vietnamu odsloužil.stovky bojových misí na strojích O-1 Bird Dog, F-4 Phantom a dalších.

​Po odchodu z armády u letectví zůstal. Živil se jako pilot, který přepravoval malá civilní letadla pro soukromé kupce či charterové společnosti přes oceány, kontinenty a nebezpečné oblasti. Byl zvyklý na extrémní únavu, let bez radarového pokrytí nad Atlantikem a řešení krizových situací.

​V roce 1984 se přihlásil do dálkového závodu Paris–Libreville (hlavního města Gabonu). Tento závod malých sportovních a turistických letadel měl prověřit vytrvalost strojů i navigátorské schopnosti posádek.

​Moriartyho účast v závodě však skončila dříve, než pořádně začala. Během etapy směřující na jih Evropy postihla jeho stroj Beechcraft V35 Bonanza – charakteristický svým záďovým kormidlem ve tvaru motýlkových ploch – závažná mechanická porucha motoru a musel nouzově přistát v Portugalsku. Závod pro něj v té chvíli skončil a jeho šance na umístění rovněž.

​Namísto toho, aby se vrátil zpět do Spojených států, nechal stroj v Portugalsku opravit a zřejmě dostal nápad spravit si chuť husarským kouskem. Opravenou Bonanzou přelétl na letiště Le Bourget u Paříže a sám sobě vyhlásil neoficiální závod.

​Dne 31. března 1984 na letišti Le Bourget oznámil, že poletí do Irska. Po startu z dráhy dostal pokyn od řízení letového provozu, aby pokračoval severním směrem. Zkušený pilot věděl, že jakmile opustí prostor letiště a vypne odpovídající hlášení, získá několik minut, než si úřady uvědomí, že se stroj odchýlil z trasy.

Foto: Bidgee / Wikimefia Commons / volná licence

Beechcraft Bonanza V35

​Let mezi pilíři

​Jakmile řízení letového provozu pustilo Moriartyho do vzduchu, otočil svůj Beechcraft, klesl nad střechy pařížských předměstí a zamířil přímo do srdce města. Eiffelova věž má u své základny čtyři masivní ocelové pilíře. Vzdálenost mezi nimi v nejnižší části oblouku činí přibližně 74 metrů. Rozpětí křídel letounu Beechcraft V35 Bonanza je necelých 10 metrů. Matematicky vzato měla kabina stroje po stranách desítky metrů rezervy. Fyzikálně a aerodynamicky však šlo o mimořádně nebezpečný manévr: turbulence vznikající kolem městské zástavby, větrné víry generované samotnou ocelovou konstrukcí věže a absolutní absence jakéhokoliv prostoru pro chybu znamenaly, že jakékoliv zaváhání by znamenalo okamžitou katastrofu.

​Moriarty srovnal stroj do horizontální polohy ve výšce zhruba 15 až 20 metrů nad zemí. Rychloměr ukazoval hodnotu kolem 300 km/h. Proletěl přímo pod prvním patrem věže. Užaslí turisté i obyvatelé Paříže sledovali, jak letadlo proťalo prostor mezi pilíři, prohnalo se nad parkem a během několika sekund zmizelo.

​Ihned po průletu Moriarty neváhal. Nepokoušel se o žádné akrobatické kousky ani o opakovaný průlet. Využil rychlosti a okamžitě vystoupal do nízké oblačnosti, která ten den kryla Paříž, čehož využil jako úkrytu.

​Francouzská policie a orgány civilního letectví měly okamžitě poplach. Lidé na tísňových linkách hlásili letadlo nízko nad centrem a průlet pod národní památkou. Než však stihly vzlétnout policejní vrtulníky nebo vojenské stíhačky, Moriarty byl pryč.

​Srovnal kurz na severozápad a zamířil směrem k Britským ostrovům. O několik hodin později v pořádku přistál na letišti v Shannonu v Irsku, přesně tak, jak deklaroval v původním letovém plánu.

​Prostě pro zábavu

​Zpráva o průletu pod Eiffelovou věží se okamžitě rozletěla do světa. Když novináři a zástupci úřadů Moriartyho v Irsku dohledali, očekávali politické prohlášení, protestní gesto nebo alespoň lítost nad porušením mezinárodních leteckých předpisů.

​Moriarty však vystoupil před kamery s klidem. Když se ho zeptali na motivaci a na to, proč riskoval život i bezpečnost lidí na zemi, odpověděl lapidárně: „Just for fun.“ (Prostě pro zábavu)

V rozhovorech později uvedl, že létání se v moderním světě stalo příliš svázaným pravidly, byrokracií a omezeními. Chtěl ukázat, že precizní pilotáž a absolutní kontrola nad strojem dokáží překonat i zdánlivě nemožné překážky.

​Právní dohoda

​Právní následky mohly být drsné. Francouzi se opravdu zlobili. Narušení bezpečnosti v centru metropole vyvolalo otázky ohledně schopnosti protiletecké obrany chránit klíčové objekty státu.

​Diplomatické a právníci to nakonec vyřešili pragmaticky. Místo mezinárodního zatykače, dlouhotrvajících soudních procesů nebo snahy o vydání pilota do Francie došlo k mimosoudní dohodě.

​Francouzská strana nabídla, že Moriarty zaplatí pokutu, dobrovolně se vzdá práva vstoupit na území Francie po dobu několika let a událost se nebude dále hrotit v trestně-právní rovině. Moriarty podmínky přijal. Francie si tak ušetřila zdlouhavý proces s americkým válečným veteránem a pilot se vyhnul vězení.

​V následujících letech došlo k výraznému zpřísnění bezpečnostních opatření, zavedení radarového a satelitního sledování a zásadnímu omezení letových zón nad světovými metropolemi.

​Přestože Moriarty nebyl prvním ani posledním, kdo se o podobný kousek pokusil (pod Eiffelovkou proletělo několik pilotů, například Santos-Dumont na počátku 20. století nebo neznámý pilot na ukradeném stroji v roce 1991), asi pouze jeho průlet z roku 1984 si dnes můžete prohlédnout na Instáči.

Zdroje:

https://hangar.flights/lounge/a-bonanza-in-paris-under-the-eiffel-tower/?hl=cs-CZ

https://en.wikipedia.org/wiki/Robert_J._Moriarty

https://generalaviationnews.com/2019/12/22/questions-from-the-cockpit-daredevils-and-fools/?hl=cs-CZ

https://military-history.fandom.com/wiki/Robert_J._Moriarty

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz