Článek
V 19. století se pyramidy v Gíze staly oblíbeným cílem evropských a amerických cestovatelů. Patřily k dobrodružství, které si dopřávali zámožnější lidé. Návštěva Egypta by nebyla úplná bez pohledu na monumentální stavby. Pro ty odvážnější existovala ještě možnost na jednu z nich vylézt.
Cheopsova pyramida, známá také jako Velká pyramida v Gíze, byla původně vysoká přibližně 146,6 metru. Dnes měří zhruba 138,5 metru, protože přišla o část svého vrcholu a původní vnější kamenné obložení. Povrch pyramidy kdysi pokrývaly hladké, pečlivě opracované vápencové desky, které vytvářely téměř souvislou vrstvu. V průběhu staletí byla tato vnější vrstva postupně rozebrána a použita na stavbu kaspických paláců, mešit a domů v Káhiře. Na místě tak zůstalo jádro tvořené obrovskými, zvětralými a poněkud nepravidelnými kamennými bloky.
Tyto bloky dosahovaly výšky až jednoho a půl metru, což pro turisty znamenalo solidní fyzický výkon a mnozí by to bez pomoci ani nezvládli. Takto se kolem pyramid zrodil specifický průmysl. Místní beduíni z kmene Nazlat al-Samman se stali výhradními průvodci a „nosiči“, kteří znali každý kámen a každé slabé místo ve struktuře pyramidy.
Zámožný člověk si mohl najmout beduíny, kteří ho pomáhali vytahovat a tlačit nahoru. Celá scéna připomínala spíše nějakou záchrannou akci. Za to se samozřejmě platilo. Pro místní obyvatele šlo o zdroj obživy, pro cizince o možnost splnit si sen. Na vrcholu se pak odehrávaly výjevy, které dnes vyvolávají úsměv i údiv.
Mark Twain a spol.
Asi nejslavnějším návštěvníkem, ktery se rozhodl na pyramidu i vylézt, byl americký spisovatel Mark Twain. Do Egypta se dostal v roce 1867 během velké cestovní výpravy na palubě parníku Quaker City. Své zážitky později popsal v cestopisné knize The Innocents Abroad (Naivkové v cizině), která vyšla v roce 1869.
„Ale ach! Ten výhled stojí za to. Cestou nahoru bylo docela chladno a stinno, a pak, když jsem dosáhl vrcholu, vyšlo slunce a nabídlo mi dokonalý výhled. U nohou, poblíž obrovské drsné masy druhé pyramidy, se mi nacházela malá hliněná vesnička Kaffra, pak dál sfinga, její hrdá hlava téměř skrytá za písečnými kopci a ještě za ní velká nicota pouště táhnoucí se ve vlnách růžovožlutého písku až k obzoru. Na druhé straně to bylo úplně jiné, protože tam vládl nádherný starý Nil a krajina se zelenala listím a lemovala datlovými palmami. A pak tam byla dlouhá rovná alej stromů Lebbec a v dálce minarety mešity v citadely. Mohl bych tu zůstat navždy,“ popisuje Mark Twain ve svém deníku.
Britská spisovatelka Amelia Edwardsová, která v 70. letech 19. století cestovala Egyptem, popsala výstup za měsíčního svitu a vzpomínala, jak její skupina dosáhla vrcholu právě ve chvíli, kdy se nad pouští rozednilo.
Nahoře byl i Sir Arthur Conan Doyle, stvořitel Sherlocka Holmese, který navštívil Egypt v roce 1895 a vyškrábal se na Velkou pyramidu. Později poznamenal, že tento zážitek v něm zanechal dotyk věčnosti.
Nebezpečné dobrodružství a konec atrakce
Kamenné kvádry pyramidy samozřejmě nebyly určeny k turistickým výšlapům, a proto jejich zdolávání bylo i nebezpečné. Stačilo uklouznutí, špatný krok nebo závrať a byl průšvih. Někteří turisté se na pyramidě pohybovali pod vlivem alkoholu. Dobové zprávy připomínají smrtelné pády návštěvníků. Zábava, která měla být třešničkou na dortu dovolené v Egyptě, se tak někdy změnila v tragédii.
Problémem nebylo jen ohrožení lidských životů. Každý další návštěvník, který se šplhal po starověkých kamenech, představoval také riziko pro samotnou památku. Turistický provoz ji mohl poškodit.
Egyptské úřady proto postupně tuto neobvyklou atrakci začaly omezovat. Ještě v 70. letech 19.století bylo lezení možné, ale v průběhu 80. let se zákaz začal důsledněji dodržovat. Přesné datum úplného zákazu není známo.
Novodobé skandály
Z někdejší běžně přístupné turistické atrakce se tedy stalo zakázané ovoce. Čas od času se ale vždy objevil někdo, kdo si do jablíčka kousl.
V lednu 2016 způsobil mezinárodní rozruch osmnáctiletý německý mladík Andrej Ciesielski z Mnichova, když během své dovolené za bílého dne vyšplhal na vrchol Velké pyramidy. Do Egypta přicestoval už s tímto cílem a celý zážitek si natočil. Ciesielski později popsal výstup jako překvapivě snadný.
V polovině cesty si ho však všimla egyptská bezpečnostní služba a policie. Strážci na něj z úpatí pyramidy začali křičet a gestikulovali, aby okamžitě slezl. Mladík je ignoroval a dostal se až nahoru, kde strávil několik nezapomenutelných minut. Fotografoval a natáčel okolí i pulzující Káhiru v pozadí. Sestup byl výrazně pomalejší a trval mu zhruba dvacet minut. Dole ho už očekávala ozbrojená policie, která ho okamžitě zatkla a odvedla k výslechu.
Egyptské úřady mladíkovi zabavily paměťové karty a pokusily se pořízený materiál zničit, nicméně většinu smazaných souborů se později podařilo obnovit pomocí specializovaného softwaru. Ciesielski nakonec vyvázl bez nepodmíněného trestu. Po zásahu diplomacie a dlouhém výslechu byl propuštěn a deportován ze země, avšak s doživotním zákazem vstupu na území Egyptské arabské republiky. Jeho uníkáty z pomezí extrémního sportu a vandalismu po zveřejnění okamžitě obletěly svět.
Ještě větší skandál způsobil dánský fotograf a urbexový tvůrce Andreas Hvid. V prosinci 2018 na sociálních sítích zveřejnil fotografie a video ze svého tajného nočního výstupu na Velkou pyramidu v Gíze. Se svou partnerkou se nepozorovaně dostali přes bezpečnostní opatření a vylezli až na vrchol, kde pořídili snímek, na kterém nazí předvádějí sex. Egyptská společnost je silně konzervativní a tehdejší ministr pro památky Khaled al-Anani to označil za hrubé znesvěcení, porušení zákona i morálních norem. Vyšetřovatelé zadrželi dva místní průvodce podezřelé z toho, že dvojici za úplatu pomohli do střeženého areálu proniknout. Hvid se později hájil tím, že šlo o splnění dlouholetého snu a že nahota na fotografiích byla pouze uměleckou stylizací bez úmyslu kohokoliv urazit. Do Egypta se však kvůli hrozícímu trestnímu stíhání raději nevrátil.
Situace dnes
Dnes viníkům hrozí vysoké finanční pokuty v řádu desítek tisíc egyptských liber a především nepodmíněný trest odnětí svobody, jehož sazba se pohybuje od několika měsíců až do tří let vězení. Celý archeologický areál v Gíze je neprodyšně uzavřen, obehnán bezpečnostním oplocením a přístupný pouze přes kontrolní stanoviště. U základny pyramid hlídkuje policie a bezpečnostní služba, která dohlíží na to, aby se návštěvníci pohybovali výhradně po vyznačených trasách a nepokoušeli se překračovat zábrany.
Pyramidy i okolí jsou pod drobnohledem kamer s vysokým rozlišením, optickým přiblížením a nočním viděním, které pokrývají každý kout. Jakýkoliv neoprávněný pohyb okamžitě spustí alarm a na místo dorazí zásahové jednotky policejních složek.
Vzhledem k tomu, že se v posledních letech na pyramidu snaží dostat především adrenalinoví nadšenci a influenceři toužící po atraktivním obsahu pro sociální sítě, přistupuje Egypt k těmto případům s maximální tvrdostí. Každý odhalený hříšník je po sestupu rovnou zatčen, eskortován na policejní služebnu a postaven před soud.
A co zbývající dvě pyramidy?
Zatímco Cheopsova pyramida se v 19. století stala vyhledávaným cílem turistů, u zbývajících dvou pyramid v Gíze byla situace odlišná. Rachefova i Menkaureova pyramida přitahovaly pozornost cestovatelů, archeologů a dobrodruhů, jejich dobývání se však nestalo turistickou atrakcí. Zvláště Rachefova pyramida představovala kvůli zachovaným částem původního vápencového obložení obtížnou překážku.
Když holt milujete horskou turistiku a v poušti široko daleko nejsou žádné větší kopce, musíte na pyramidu, dalo by se s trochou nadsázky říct o tehdejším ležérním přístupu k památkám a bezpečnosti.
Zdroje:
https://www.theguardian.com/world/2018/dec/10/egyptian-authorities-investigate-forbidden-great-pyramid-sex-photo?utm_source=chatgpt.com
https://m.echo24.cz/a/isukb/selfie-z-vrcholu-pyramidy-odvaha-nebo-nebetycna-drzost
https://roughsurrender.weebly.com/mark-twain-and-the-pyramids.html
https://www.utterlyinteresting.com/post/early-tourists-climbing-all-over-the-pyramids-and-the-ruins-of-ancient-egypt-1860-1930
