Článek
Jednačtyřicetiletý katolický kněz Adelir Antônio de Carli působil v přístavním městě Paranaguá ve státě Paraná v Brazílii. Nebyl to typický farář, který by trávil dny pouze duchovní službou. Byl to muž činu a temperamentní a bojovník za práva slabých, utlačovaných a opomíjených.
Jednoho dne ho napadlo, že vybuduje kapli a odpočinkové centrum pro dálkové řidiče kamionů, kteří v přístavu tráví nekončné dny čekáním na náklad v nelidských podmínkách. Projekt však vyžadoval značné finanční prostředky, které chudá farnost neměla. V hlavě energického kněze se zrodil dobrodružný plán, že přelétne stovky kilometrů nad Jižní Amerikou zavěšen pod tisícovkou barevných heliových balónků. Věřil, že pokud získá dostatečnou pozornost médií, sponzoři se jen pohrnou a bude vyděláno.
Nápad nebral na lehkou váhu. Absolvoval kurz paraglidingu, už dříve se věnoval se horolezectví a vyznal se v základech přežití v džungli. V lednu 2008 provedl první úspěšný test. S použitím šesti set balónků naplněných heliem vzlétl z městečka Ampére a za čtyři hodiny hladce přistál v sousední Argentině. Urazil 25 kilometrů a dosáhl výšky přes pět tisíc metrů.
Tento úspěch ho však bohužel ukolébal. Začal věřit, že lety na svazku balónů má pod kontrolou. Nepomohlo ani varování instruktorů z letecké školy, byl tvrdohlavý. Instruktoři ho kvůli tomu dokonce vyloučili ze svých řad, když nerespektoval bezpečnostní předpisy. Víra v boží ochranu otci Adelirovi v mnoha ohledech dodávala nezdravou sebedůvěru a nezdráhal se nerespektovat přírodní zákony.
Osudný let
Dne 20. dubna 2008 panovalo v přístavu Paranaguá sychravé a větrné počasí. Nad zemí se stahovala mračna a meteorologové varovali před nepříznivými poryvy větru. Otce Adelira to neodradilo. Oděn do speciálního termooděvu, s helmou, padákem, zásobou vody, jídlem a satelitní výbavou se usadil do plastové sedačky. Nad ním se vznášel obří hrozen tisíce barevných balónků. Cílem bylo doletět do města Dourados a překonat světový rekord v délce trvání takového letu. Ve vzduchu plábnoval strávit až 20 hodin.
V 13:00 místního času organizátoři přeřízli lana a kněz za potlesku přihlížejících farníků a novinářů začal stoupat k zamračenému nebi. Během několika minut zmizel v nízké oblačnosti. Krátce po vzletu nastaly komplikace. Namísto větru, který měl dobrodruha poslat do brazilského vnitrozemí, ho silný pobřežní proud strhl přímo nad Atlantický oceán.
Otec Adelir byl v kontaktu se svým týmem prostřednictvím telefonu a satelitní navigace. Z dochovaných nahrávek a výpovědí vyplývá, že zachovával klid, ale potýkal se s technickým problémem. Nedokázal ovládat jednotku GPS. Neuměl načíst své souřadnice, což záchranářům znemožnilo zaměřit jeho polohu. Mezitím stoupal do výšky okolo šestitísíc metrů. Okolo osmé hodiny večer, přibližně osm hodin po startu, zavolal na záchranou službu: „Baterie v telefonu mi dochází… jsem nad mořem…“ Pak spojení definitivně utichlo.
Přístavní město Paranaguá, kde kněz působil
Pátrání v nekonečných vlnách
Zpráva o zmizení „létajícího kněze“ obletěla svět během několika hodin. Brazilské námořnictvo, letectvo i civilní obrana zahájily rozsáhlou pátrací a záchranou akci. Letadla a vrtulníky křižovaly stovky čtverečních kilometrů Atlantiku u pobřeží státu Santa Catarina. Druhý den po zmizení našly záchranné složky v moři první stopy: shluky splasklých a prasklých barevných balónků plovoucích na hladině. Samotný kněz však nikde nebyl.
Po několika dnech záchranáři oficiální pátrání vzdali s tím, že šance na přežití v chladném oceánu je nulová. Rodina a věřící z jeho farnosti se však odmítali vzdát. Najali soukromé letadlo a dál pátrali podél opuštěných pláží a hustých pobřežních pralesů v naději, že se otci Adelirovi podařilo přistát na neznámém místě.
Mezi dubnem a červencem 2008 o příběhu otce De Carliho kolovaly divoké fámy. Média spekulovala, zda neztroskotal na neobydleném ostrově, zda neutrpěl amnézii, či zda celá akce nebyla nějakým podvodným manévrem. Ve farnosti Paranaguá se konaly pravidelné bohoslužby za jeho záchranu. Lidé vzpomínali na jeho břitkou povahu – byl to kněz, který se neváhal dostat do konfliktu s místními úřady, když bránil bezdomovce a chudáky. Jeho odhodlání pomáhat lidem na okraji společnosti bylo nepopiratelné, ale jeho ochota riskovat vlastní život vyvolávala kontroverze. S přibývajícím časem bylo čím dál jasnější, že zázrak se konat nebude.
Nález u Macaé a konec pochybností
Rozuzlení tragického příběhu přišlo koncem července 2008, více než tři měsíce po osudném vzletu. Posádka remorkéru, který obsluhoval ropné plošiny poblíž města Macaé ve státě Rio de Janeiro, což bylo stovky kilometrů severně od místa startu, si všimla ve vodě lidského těla ve značném stádiu rozkladu. Zbytky termooděvu napovídaly, o koho jde. Pozdější testy DNA potvrdily, že nalezené ostatky patří otci de Carlimu.
Příběh „balónkového kněze“, jak otci Adelirovi v Brazílii dodnes přezdívají, zanechal v lidských srdcích zvláštní stopu. Pro některé se stal terčem necitlivých vtipů a dokonce mu posmrtně udělili satirickou Darwinovu cenu za hloupou smrt, jiní oceňovali jeho odvahu a touhu pomáhat bližním, byť za příliš vysokou cenu. Ve farnosti Paranaguá dnes stojí památník na jeho počest.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Adelir_Ant%C3%B4nio_de_Carli?hl=cs-CZ
https://mg.co.za/news/south-africa/2008-04-22-priest-missing-after-being-carried-aloft-by-balloons/?hl=cs-CZ
https://www.cbc.ca/news/world/brazilian-priest-on-balloon-voyage-goes-missing-1.735351?hl=cs-CZ
https://www.mirror.co.uk/news/world-news/priests-harrowing-final-words-after-33474318?hl=cs-CZ
