Článek
Vystudovaná důlní inženýrka s nepřehlédnutelným půvabem a sportovním duchem byla energickou mladou ženou. Vyrůstala v malém městě Kununurra v drsné australské přírodě, k níž si vytvořila silné pouto. Byla zvyklá posouvat své hranice – věnovala se modelingu, závodně běhala a neustále hledala nové výzvy.
S Michaelem Hoskinem se znali od střední školy. Michael, bývalý policejní důstojník, s ní sdílel vášeň pro přírodu, venkovní aktivity a klidný život mimo ruch velkoměsta. V létě roku 2011 se Turia přihlásila na ultramaraton RacingThePlanet – 160 kilometrový extrémní závod napříč nehostinnou krajinou Kimberley. Trasa vedla přes kamenité kaňony, vyschlá říční koryta a vysoký porost. Pro Turiu to měl být další z řady sportovních triumfů.
Dvě minuty, které změnily vše
Dne 2. září 2011 vyrazila ze startovní čáry. Kolem čtrnácté hodiny odpolední se skupina běžců ocitla v úzkém, skalnatém kaňonu nedaleko ranče El Questro, na kterém se choval skot. V oblasti se již několik dní vzhledem k extrémnímu suchu a silnému větru šířil neřízený požár buše, který se náhle stočil přímo proti trase závodu. Běžci neměli k dispozici žádné komunilační prostředky ani aktuální varování od pořadatelů.
Turia a další tři závodníci náhle stanuli tváří v tvář plamenům vysokým několik metrů. Jedinou možností byl pokus o útek. Suchá tráva však hořela s nepředstavitelnou rychlostí a žár v uzavřené soutěsce dosahoval teploty přes 1 000 °C. Plameny skupinu dohonily během několika sekund. Turia neměla kam utéct. Tlaková vlna horkého vzduchu jí strhla oblečení a sežehla kůži. Turia cítila, jak se škvaří, zatímco se snažila krýt si obličej a dýchat žhavý vzduch. Peklo trvalo jen několik desítek sekund, než se ohnivá vlna přehnala, ale následky byly zničující.
Turia v roce 2018
Čekání na záchranu
Začal boj o přežití. Organizační zajištění akce selhalo na plné čáře, záchranáři neměli přesnou polohu závodníků a komunikace nebyla možná, protože v oblasti nebyl signál. Turia utrpěla popáleniny třetího stupně na 65 procentech těla. Kůže na jejích rukou, nohou, zádech i obličeji byla zničená. Každý nádech pro ni znamenal nesnesitelnou bolest, protože horký vzduch popálil i dýchací cesty.
Uprostřed nehostinné pustiny, kde teplota ve stínu přesahovala 40 °C, čekali zranění na evakuaci dlouhé čtyři hodiny. Turia po celou dobu neztratila vědomí. Aby přemohla paniku a šok, opakovala si v duchu jméno svého partnera a přinutila se věřit, že přežije. Když na místě konečně přistál vrtulník, záchranáři museli zraněným aplikovat velké dávky morfinu, aby vůbec zvládli transport na nejbližší letiště v Darwinu, odkud byla Turia letecky přepravena na specializovanou kliniku v Sydney.
Po příjezdu do nemocnice Royal North Shore Hospital byla okamžitě uvedena do umělého spánku. Její šance na přežití byly podle ošetřujících lékařů mizivé. Popáleninové trauma takového rozsahu vede k masivnímu úniku tělesných tekutin, selhávání ledvin, otoku plic a sepsi. Během prvních tří měsíců prošla desítkami operací, při nichž chirurgové postupně odstraňovali odumřelou tkáň a nahrazovali ji kůží odebranou z nepoškozených částí těla a dárcovskými štěpy.
Tělo bojovalo s neustálými infekcemi. Kvůli hluboké nekróze na horních končetinách museli lékaři přistoupit k chirurgickému zákroku, který znamenal amputaci všech pěti prstů na pravé ruce a dvou prstů na levé ruce. Během jedné z operací docházelo k tak hroznému krvácení, že Turia na několik minut klinicky zemřela a musela být resuscitována. Přesto se její organismus, zvyklý na extrémní fyzickou zátěž, odmítl vzdát.
Diamant v zásuvce
Dva dny po nehodě dal Michael Hoskins výpověď u policie a přestehoval se do malého pokoje v blízkosti nemocnice. Od té chvíle trávil u Turiina lůžka až 16 hodin denně. Pomáhal sestrám s převazy, bděl u monitorů životních funkcí a učil se pečovat o popáleninová zranění.
Když byla Turia stále ještě v umělém spánku, navštívil klenotnictví a koupil diamantový prsten, který nechal schovaný v zásuvce s tím, že ji požádá o ruku, až přijde čas. V rozhovorech pro australská média později na otázku, zda přemýšlel o odchodu ze vztahu, odpověděl: „Koupil jsem si lístek na celý zápas, ne jen na první poločas. Miluji její duši, její osobnost a její energii. To se nezměnilo.“
Návrat k prvním krokům
Když se Turia v roce 2012 konečně probudila z kómatu a stabilizovala se, zahájila dvouletou fázi intenzivní rehabilitace. Byla zcela odkázána na pomoc druhých. Kvůli ztrátě svalové hmoty a přetrženým šlachám neuměla chodit, sedět ani zvednout paži. Obličej i tělo musela chránit černou kompresní maskou a elastickou kombinézou, které pomáhaly usměrňovat růst jizevnaté tkáně a zabraňovaly vzniku kontrakturních deformit.
Rehabilitace byla provázena nekonečnou fyzickou bolestí. Každodenní protahování doprovázel pláč a vyčerpání. První krok bez pomoci udělala až po mnoha měsících tréninku. Spolu s Michaelem vytvořili přísný denní režim: hodiny fyzioterapie, nácvik jemné motoriky s protézami a úpravami rukou a postupné zvykání si na pobyt na veřejnosti. Pro bývalou modelku představovalo sundání masky na veřejnosti obrovskou psychickou újmu, ale byla silná a zvládla to.
Triumf nad fyzickými limity
Jedním z nejhorších následků popálenin byla ztráta potních žláz na více než polovině těla. Lidské tělo se za normálních okolností chladí odpařováním potu, Turia však ztratila schopnost přirozené termoregulace, což znamenalo, že při zvýšené fyzické zátěži hrozilo přehřátí organismu a kolaps. Lékaři jí sdělili, že už nikdy nebude moci závodit na dlouhých tratích.
Turia se však s tímto verdiktem nesmířila. Během tréninků nosila speciální chladicí vesty, ledové obklady a neustále sledovala svou tělesnou teplotu. V květnu 2016 se postavila na start jednoho z nejnáročnějších závodů světa – Ironman Australia v Port Macquarie (3,8 km plavání, 180 km cyklistiky a 42,2 km běhu). Cílovou pásku protnula v čase 13 hodin a 24 minut. O několik měsíců později úspěšně dokončila i mistrovství světa v závodě Ironman v Kailua-Kona na Havaji a v extrémním vlhku a horku rozbila lékařská dogmata.
Právní dohra, mateřství a odkaz
Tragédie v Kimberley měla i svou právní dohru. Následná vládní vyšetřovací komise Západoaustralského parlamentu konstatovala, že pořadatelská společnost RacingThePlanet hrubě zanedbala bezpečnostní opatření, neupozornila závodníky na hrozící požár a nezajistila odpovídající záchranářský servis. Turia a další zranění dosáhli mimosoudního vyrovnání, které jim pokrylo astronomické náklady na celoživotní zdravotní péči a plastické operace, jejichž počet u Turie přesáhl dvou set.
V roce 2015 Michael dodržel svůj slib a během dovolené na Maledivách požádal Turiu o ruku. V roce 2017 pár oznámil příchod prvního syna Hakavaie. Těhotenství i porod byly pro Turiino velkou neznámou, ale vše proběhlo bez komplikací. V roce 2020 se jim narodil druhý syn Rahiti.
Dnes je Turia Pitt autorkou několika bestsellerů, motivační řečnicí a vyslankyní organizace Interplast, pro kterou pomohla vybrat miliony dolarů na financování rekonstrukčních operací v rozvojových zemích. Stala se hrdinkou a symbolem toho, že hranice lidské odolnosti je mnohem dále, než si dokážeme představit.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Turia_Pitt
https://www.theguardian.com/lifeandstyle/2020/nov/18/basically-i-never-take-it-off-turia-pitt-on-her-three-most-useful-objects
https://www.kafe.cz/krasa-a-zdravi/turia-pitt-beh-popaleniny-30000914.html
https://turiapitt.com/
https://www.maminka.cz/clanek/popalena-modelka-ktera-probehla-ohnivym-peklem-se-nikdy-nevzdava-dnes-je-z-ni-dvojnasobna-mama-a-inspiruje-ostatni
https://www.facebook.com/61574574939189/posts/122180284778819164/?app=fbl
