Článek
Mezi pověrami je jednou z nejstarších a nejtrvalejších, že když vám černá kočka zkříží cestu přinese to smůlu. Tmavě zbarvené kočky byly také poskládány do moderních symbolů Halloweenu, což jim dodává (nezaslouženou) pověst strašidelných zvířat.
Ale jak a kde začalo spojení mezi černými kočkami a smůlou? Zde je to, co je známo o spojení mezi černými kočkami, včetně trvalého dopadu této pověry, která v Evropě přetrvává dodnes.
Spojení mezi lidmi a kočkami lze vysledovat až k některým z nejstarších civilizací světa, zejména ke starověkému Egyptu, kde byly kočky považovány za božské symboly. Kočky se objevily také v řecké mytologii, konkrétně Hekate, bohyně magie, čarodějnictví a měsíce byla popsána tak, že má kočku jako domácího mazlíčka známého zároveň jako nadpřirozené stvoření, které podle evropského folklóru pomáhá čarodějnici.
Již ve 13. století katolická církev spojovala kočky se Satanem. Písemné záznamy spojují černé kočky s okultismem již ve 13. století, kdy papež Řehoř IX. dne 13. června 1233 vydal oficiální církevní dokument nazvaný „Vox in Rama.“ „V něm byly černé kočky prohlášeny za inkarnaci Satana.“ Říká Layla Morgan Wilde, autorka knihy Black Cats Tell: True Tales And Inspiring Images. „Dekret znamenal začátek inkvizice a církví schválených honů na kacíře a čarodějnice. Původně měl potlačit rostoucí kult luciferiánů v Německu. Tato démonizace se rychle rozšířila po celé Evropě.“ Říká Layla Morgan Wilde.
Kromě raného spojení se Satanem byly kočky ve středověké Evropě také neoddělitelně spjaty s čarodějnicemi. Podle Cerridwen Fallingstar, wiccanské kněžky a autorky „Broth from the Cauldron: Journey through Everyday Magic,“ čarodějnice byli aktivní již v předkřesťanské pohanské Evropě.
„Přestože raně křesťanská církev v Evropě koexistovala s čarodějnicemi, jak církev získávala moc, považovala čarodějnice za svou přímou konkurenci při získávání srdcí a myslí lidí. Tehdy začala církev ve velkém lovit, pronásledovat, mučit a zabíjet čarodějnice,“ vysvětluje.
„Čarodějnice ctily přírodní svět a měly hluboký respekt k rostlinám a zvířatům,“ říká Cerridwen Fallingstar. Náklonnost mezi lidmi a zvířaty proto začala být považována za ďábelskou a stará dáma se svými kočkami začala být považována za podezřelou.
Ale nebylo to jen spojení mezi čarodějnicemi, kočkami a ďáblem, čeho se první křesťané báli: Považovali je totiž za hrozbu. „Kočky, stejně jako ženy obviněné z čarodějnictví, mají tendenci projevovat zdravou neúctu k autoritě. V církvi nesměly být tolerovány ani nezávislé ženy, ani nezávislá zvířata.“ Dopňuje Cerridwen Fallingstar.
Nakonec se strach kolem černých koček a jejich spojení s čarodějnictvím dostal přes Atlantik, s laskavým svolením puritánských kolonistů, říká Daniel Compora, docent anglického jazyka a literatury na University of Toledo.
Během středověku nebylo neobvyklé, že byly kočky zabíjeny, vzhledem k jejich spojení se zlem, říká Daniel Compora. Někteří lidé dokonce zašli tak daleko, že obviňovali kočky z šíření dýmějového moru a použili to jako další důvod, proč se jich zbavit. Jejich nedomyšlený plán však selhal. „Ve zvláště bizarním kousku ironie - zabíjení koček pomohlo podpořit šíření moru. Se sníženým počtem koček, které kontrolují populaci hlodavců, se nemoc rychle rozšířila,“ vysvětluje Daniel Compora.
Tato představa pokračovala do renesance, říká Cerridwen Fallingstar, kdy černá kočka, která vám zkřížila cestu, mohla naznačovat, že ji čarodějnice poslala, aby vám ublížila. „Mnoho ustrašených rolníků té doby mohlo spěchat do nejbližšího kostela a zaplatit za kněze, aby jim požehnal a zbavil je jakékoli kletby, kterou mohla kočka uvalit. Protože to byl zdroj příjmů pro církev, byly takové obavy podporovány.“ Dodává
Ale myšlenka, že černé kočky nosí smůlu, není podle Daniela Compory rozhodně univerzální. Ve skutečnosti některé kultury věří, že černé kočky přinášejí štěstí.
„Jejich podobnost s kočičí bohyní Bastet vedla k tomu, že byli uctíváni ve starověkém Egyptě,“ vysvětluje. „V jiných zemích, jako je Skotsko a Japonsko, je známo, že představují prosperitu. Zda je černá kočka vnímána jako dobromyslné stvoření nebo zlá nadpřirozená síla, je zjevně zcela založeno na tom, kterou tradici si člověk osvojí.“ Vysvětluje Daniel Compora.
Ve starověkém Egyptě byly kočky, bez ohledu na jejich barvu, považovány za posvátné. Černé kočky zde byly symbolem ochrany a spojovaly se s bohyní Bastet, ochránkyní domova, rodiny a plodnosti. V těchto dobách byly černé kočky vnímány jako nositelky štěstí a ochránkyně před zlými duchy.
S nástupem křesťanství se změnilo vnímání mnoha tradičních symbolů, černé kočky nevyjímaje. Ve středověké Evropě se začaly spojovat s čarodějnictvím a okultismem. Věřilo se, že čarodějnice měly schopnost proměnit se v černé kočky, aby unikly pronásledovatelům. Tyto pověry se šířily zejména v období honů na čarodějnice, kdy černé kočky často končily jako oběti fanatických rituálů.
Naopak v okultním prostředí byly černé kočky vnímány pozitivně. Pro okultisty symbolizovaly spojení s tajemstvím, intuicí a magickými silami. Černá barva, považovaná za barvu neznáma a ochrany, dělala z černých koček oblíbený symbol mezi mystiky.
V dnešní době se konečně v Evropě pohled na černé kočky opět mění. Stávají se symbolem individuality, ochrany a tajemné krásy. Organizace na ochranu zvířat také upozorňují na důležitost opuštění pověr, které mohly černým kočkám ubližovat.
Černé kočky si v průběhu staletí vysloužily rozmanitou symboliku - od posvátnosti přes démonizaci až po respektované symboly magie a ochrany. Příště, až v Evropě uvidíte černou kočku, vzpomeňte si, že není nositelkou smůly, ale jedinečným zvířetem s fascinující historií.
Zdroje:
Layla Morgan Wilde „Black Cats Tell: True Tales And Inspiring Images“
Cerridwen Fallingstar „Broth from the Cauldron: Journey through Everyday Magic“
Cerridwen Fallingstar „Priestess, Shamanic Witch“
