Článek
Když se v pondělí krátce po poledni střetl poslanec za Motoristy a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku Filip Turek v centru Prahy s nemocničním vozem převážejícím krev, neváhal ani minutu. Ještě na místě nehody, jen pár metrů od převrácené Škody Fabia ležící na střeše, začal do mikrofonů novinářů diktovat svou verzi příběhu. Verzi, která měla z celé události udělat banální shodu nešťastných náhod, v níž on sám figuruje pouze jako pasivní účastník, který měl prostě jen smůlu.
„Je to jednoduchý, jel jsem na zelenou,“ popisoval Turek incident s klidem, jakoby právě jen lehce ťuknul do nárazníku při parkování. Celou situaci okamžitě zarámoval tak, že on dělal vše správně, zatímco to malé, nešikovné auto mu prostě vniklo do cesty. „Tím, že mám větší auto, tak se to menší převrátilo,“ dodal, jako by šlo o pouhou lekci z fyziky.
Jenže jak se ukázalo o pouhých pár hodin později, politik se snažil celou událost záměrně zkreslit ve svůj prospěch.
Svědek, kterého nelze uplatit
Celý Turkův příběh se sesypal ve chvíli, kdy redakce Seznam Zpráv získala a zveřejnila videozáznam z palubní kamery jiného řidiče, který v tu chvíli na křižovatce stál. Záběry Miloslava Chlumského totiž ukázaly situaci v úplně jiném světle a usvědčily poslance z řady nepravd a manipulací.
Předně vyšlo najevo, jak vlastně nehoda proběhla. Na videu je zcela jasně vidět, že to byl právě Turek, kdo svým masivním černým SUV narazil do zadní části projíždějící Fabie. Nebyl to tedy pasivní střet, ale aktivní náraz z Turkovy strany. Nemocniční vůz už křižovatkou prakticky projížděl, když do něj poslanec vjel.
Ještě závažnější je však zvukový doprovod celého incidentu. Turek se hájil tím, že měl zelenou, a tudíž pokračoval rovně. Jenže videozáznam jasně dokazuje, že sanitní vůz Nemocnice Na Homolce měl zapnuté nejen modré majáky, ale také velmi hlasitou sirénu. Všichni ostatní řidiči v okolí zvuk slyšeli, reagovali na něj a zůstali stát. Filip Turek byl jediný, kdo na křižovatku vjel.
Zda šlo o nepozornost, ignoranci, nebo přehnané sebevědomí pramenící z pocitu bezpečí v pancéřovaném Mercedesu, bude muset vyšetřit policie. Skutečnost, že Turek jel na zelenou, ho však v žádném případě nezbavuje povinnosti umožnit bezpečný průjezd vozidlu s právem přednostní jízdy.
Jen odřená ruka? Cynismus nejhrubšího zrna
Asi nejodpudivější částí celé Turkovy bezprostřední obhajoby bylo vyjádření ke stavu řidiče druhého vozidla. „Pán má odřenou ruku, ale vypadá, že bude v pořádku,“ tvrdil Turek novinářům s tím, že se vlastně nic tak vážného nestalo.
Jenže přibližně šedesátiletý řidič nemocničního vozu rozhodně neodcházel z místa s náplastí na předloktí. Následkem tvrdého nárazu se jeho Fabia převrátila na střechu. Muž utrpěl vícečetná poranění, z nichž nejvážnější bylo středně těžké poranění hlavy. Záchranáři ho museli kompletně ošetřit a zafixovaného transportovat do nemocnice.
Když se k tomu připočte fakt, že převrácené nemocniční auto jen těsně minulo chodce stojící na přechodu, je zřejmé, že v centru Prahy chyběly centimetry k obrovské tragédii. Turek však incident prezentoval jako drobnou nepříjemnost a s klidem prohlásil, že svým poškozeným autem normálně pokračuje na ministerstvo. Jako by lidské zdraví a ohrožení životů kolemjdoucích byly jen drobnou komplikací v jeho nabitém programu.
Syndrom nedotknutelnosti
Tato nehoda bohužel není u Filipa Turka prvním případem, kdy se jeho chování na silnici dostalo do rozporu se zákonem a slušným chováním. V dubnu loňského roku vzbudil pozornost tím, že na sociálních sítích sdílel fotografii tachometru ukazujícího rychlost přesahující 200 kilometrů za hodinu.
Když se věcí začala zabývat policie, Turek nejprve tvrdil, že snímek pochází z německé dálnice, kde je rychlost neomezená. Následné vyšetřování však ukázalo, že lhal – jel takto nebezpečně v západních Čechách. Tehdy se sice kál, poslal peníze na fond obětí nehod a mluvil o tom, že se poučil a chce inspirovat mladé řidiče k opatrné jízdě. Jak ale ukázal pondělní střet na I. P. Pavlova, byla to jen slova vyřčená do větru.
U Turka se dlouhodobě projevuje syndrom elitářství a pocit, že pravidla silničního provozu jsou určena pro ty dole, zatímco on v obřím SUV si může diktovat vlastní podmínky. To se ostatně ukázalo i bezprostředně po nehodě, kdy své poškozené vozidlo odstavil přímo na chodníku u přechodu pro chodce, aby mohl dávat rozhovory. Když ho jeden z kolemjdoucích oprávněně okřikl, aby „s tím krámem uhnul, protože tam chodí lidi“, poslanec do kamery zamumlal, že nechtěl blokovat provoz.
Když se image silného muže rozbije
Filip Turek si svou politickou kariéru postavil na image drsného chlapíka, milovníka rychlých aut a odpůrce všech regulací, které podle něj omezují osobní svobodu. Jenže osobní svoboda končí tam, kde začíná svoboda a bezpečí druhých.
Pokus o výmluvy a bagatelizaci zranění druhého řidiče ukázal Turka v tom nejhorším možném světle. Tento incident by neměl skončit jen běžným přestupkovým řízením. Je to jasný signál, že člověk, který není schopen respektovat základní bezpečnostní pravidla, nemá v politice co pohledávat.
