Článek
Být poslancem s plným platem a mandátem od voličů je pro někoho závazek, pro jiného zřejmě jen nudná formalita. Poslanec a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku Filip Turek (Motoristé sobě) dává v posledních týdnech jasně najevo, kde leží jeho priority. V poslaneckých lavicích to ale rozhodně není. Jeho docházka ve Sněmovně je dlouhodobě mizivá a za celý květen byl dokonce omluven ze všech dosavadních schůzí.
Místo toho, aby jako politik s čerstvým mandátem z podzimních voleb zasedl do lavice a odpracoval si to, za co ho daňoví poplatníci platí, volí osvědčenou taktiku: výmluvy, útoky na média a ukazování prstem na ostatní.
Když chybíte v práci, máte padáka. Pro Turka to neplatí?
Trpělivost v poslaneckých lavicích očividně přetekla a nad Turkovým svérázným přístupem k práci začínají kroutit hlavou i ti, kteří mu dosud kryli záda. Podle informací z vládních kruhů už vysoká míra absencí vážně znervózňuje hnutí ANO, které s Motoristy sedí v koalici. Situace zašla tak daleko, že šéfka poslaneckého klubu ANO Taťána Malá musela podle zákulisních informací oficiálně urgovat předsedu klubu Motoristů Borise Šťastného, aby s přístupem své hlavní politické hvězdy okamžitě něco udělal.
Turek totiž okázale ignoruje nejen samotné plénum Sněmovny, kde od svého zvolení v říjnu 2025 ještě ani jednou nepromluvil, ale permanentně chybí i na klíčových schůzích sněmovních výborů. Jako místopředseda zahraničního výboru a výboru pro evropské záležitosti má přitom jít příkladem. Místo toho jeho prázdná židle způsobuje koalici čistě praktické problémy: při těsných hlasováních ve výborech vládním stranám kvůli jeho absencím jednoduše chybí hlasy k prosazení legislativy.
Kritika se proto na vládního zmocněnce pro klima valí ze všech stran. Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) na sociální síti X nenechala na Turkovi nit suchou a připomněla mu realitu běžných smrtelníků: „Když si nesplníte povinnosti a nepřijdete do práce, máte na hodinu padáka. To pro hranatou nulku ovšem neplatí,“ rýpla si do lídra Motoristů s odkazem na jeho známou přezdívku.
Že je Turek v parlamentu spíše mýtem než reálnou postavou, potvrdila v nedělní debatě České televize také místopředsedkyně ODS Eva Decroix. Když moderátor Lukáš Dolanský v přímém přenosu odrecitoval nekonečný seznam květnových schůzí, ze kterých se Turek kompletně omluvil, Decroix to s ironií okomentovala. Zatímco přítomný ministr životního prostředí Igor Červený se snažil svého stranického parťáka hájit, Decroix vypálila: „Pro tuto zemi není nic lepšího, než když Filip Turek nehlasuje a nepracuje.“
Sněmovna je ztráta času, raději píšu statusy
Sám Filip Turek si z kritiky hlavu nedělá a k poslaneckým povinnostem přistupuje s ležérností sobě vlastní. Své chybějící výstupy na plénu Sněmovny bez obalu označil za „ztrátu času“. Jeho reálná účast na hlasováních spadla v květnu na nulu a ta dlouhodobá se potácí pod hranicí 60 procent.
Na práci pro stát si energii nenajde, ale na internet zjevně ano. Přesně v den sněmovního hlasování totiž na svém facebookovém profilu sdílel status Thomase Pauknera se slovy: „Abyste věděli, proč nemám na nic čas.“ Ten pojednává o tom, jak pod vedením politiků z KDU-ČSL roztahuje na Ministerstvu životního prostředí chapadla „lobbistická chobotnice zelených aktivistů“. Filip Turek tak nevědomky vystavil dokonalé svědectví o svých prioritách. Na svatou válku proti větrným elektrárnám, Green Dealu a na sepisování nekonečných politických ság na Facebook si čas v nabitém kalendáři najde vždycky. Na to, aby dorazil do práce, sedl si do lavice a zvedl ruku pro návrhy vlastních koaličních partnerů, už mu ale zkrátka nezbývá.
Bojovat proti Green Dealu? Klidně, ale ve volném čase
Nikdo Filipu Turkovi neupírá právo věnovat se tématům, která ho vynesla do politických výšin. V lednu 2026 byl jmenován vládním zmocněncem pro klimatickou politiku a se svým stranickým kolegou, ministrem životního prostředí Igorem Červeným, tvoří podle vlastních slov nerozlučný „tandem“. Turek dokonce fakticky převzal a využívá kancelář určenou pro šéfa resortu. Že chce z této pozice rozkrývat stomiliardové dotační toky v Modernizačním fondu, kritizovat vliv ekologických aktivistů z Hnutí DUHA nebo poukazovat na propojení neziskové Asociace pro mezinárodní otázky na vládní úředníky, je naprosto legitimní. Koneckonců, přesně kvůli těmto slibům a nekompromisnímu boji proti unijní klimatické agendě mu jeho příznivci hodili ve volbách hlas.
Jenže realita všedního dne ukazuje, že pan poslanec si z výkonu své funkce vybral jen ty třešničky na dortu. Problém spočívá v tom, že tuto svou „odbojovou činnost“ a nekonečnou sebeprezentaci na sociálních sítích provádí na úkor svých základních povinností. Skutečná a poctivá politika se totiž nedělá jen z pohodlí kancelář. Skládá se především z mravenčí práce v parlamentních výborech, diskusí s kolegy napříč politickým spektrem a z osobní přítomnosti u zákonodárného procesu.
Pokud Filipa Turka každodenní rutina v Poslanecké sněmovně nebaví, otravuje a bez skrupulí ji označuje za ztrátu času, otevírá se zásadní etická otázka. Je vůbec férové vůči daňovým poplatníkům brát plný poslanecký plat a těžit z výhod mandátu, když do práce prakticky nechodíte? Jeho voliči mu dali důvěru s jasným vědomím, že bude jejich zájmy a názory tvrdě hájit přímo v parlamentních lavicích při schvalování zákonů, které určují směřování České republiky. Nikdo z nich mu jistě nedával mandát k tomu, aby v pracovní době vysedával na Facebooku a dělal z poslanecké funkce jen vedlejšák pro volný čas.
