Článek
Návrat legendárního jména do nejvyšších pater českého byznysu dostává zcela nový rozměr. Nejstarší potomek tragicky zesnulého zakladatele PPF Petra Kellnera se rozhodl jít vlastní cestou. Po finálním majetkovém vyrovnání uvnitř rodiny prodal svůj desetiprocentní akcionářský podíl nevlastní matce Renátě Kellnerové a jejím dcerám. Výměnou za to získal ohromující kapitál ve výši 1,8 miliardy eur (přibližně 44 miliard korun). Tímto krokem se okamžitě zařadil mezi dvacítku nejbohatších Čechů. Místo pasivního užívání pohádkového jmění však Petr Kellner mladší rozjíždí masivní investiční offenzívu přímo v Česku.
Tajemný miliardář bez jediné fotky
Podobně jako jeho zesnulý otec, který dlouhá léta platil za synonymum tajuplného byznysmena a veřejnosti poskytoval rozhovory jen zcela výjimečně, si i čtyřiatřicetiletý Petr Kellner mladší své soukromí nekompromisně chráni. Ve veřejném prostoru dodnes prakticky neexistuje jediná jeho oficiální či aktuální fotografie a jakýmkoliv mediálním výstupům se důsledně vyhýbá. Zprávy o jeho životě se tak na veřejnost dostávají jen velmi zřídka, a to téměř výhradně skrze jeho nejbližší spolupracovníky nebo obchodní partnery.
Jeho životní dráha byla od mládí formována v zahraničí, což mu dalo značný nadhled a mezinárodní perspektivu. Středoškolská léta strávil na prestižní škole ve Velké Británii. Následně se přesunul do Španělska, kde úspěšně vystudoval univerzitu v Barceloně. V Katalánsku zapustil kořeny na poměrně dlouhou dobu – našel si zde francouzskou manželku, založil rodinu a pustil se do svých prvních samostatných podnikatelských projektů. Mimo jiné se stal spoluvlastníkem a manažerem kliniky plastické chirurgie WKSP Clinica na předměstí Barcelony. Byť zprávy z jeho okolí naznačují, že tento španělský zdravotnický projekt nepatřil k nejúspěšnějším.
Ještě během svých studentských let však procházel důkladnou přípravou na rodinné dědictví. V rámci skupiny PPF absolvoval rozsáhlé kolečko napříč jednotlivými dceřinými společnostmi. Působil na stážích v Home Creditu ve Vietnamu i v Číně, aby do hloubky navnímal fungování obřího kolosu. Právě v této fázi se ale začal naplno projevovat hlavní psychologický balvan: neustálé srovnávání se slavným otcem. Lidé z jeho tehdejšího okolí potvrzují, že stín zakladatele PPF byl příliš dlouhý a jakýkoliv jeho krok byl poměřován otcovým měřítkem.
I to byl jeden z hlavních důvodů, proč se nejstarší syn po tragické nehodě na Aljašce v roce 2021 a následném zdlouhavém dědickém řízení rozhodl pro zásadní životní krok. Namísto toho, aby zůstal pasivním akcionářem s necelým deseti procenty v PPF, dohodl se s nevlastní matkou Renátou Kellnerovou na odkupu svého podílu.
Nyní se s manželkou a potomkem přesunul primárně zpět do České republiky. S obrovským kapitálem, zkušenostmi ze zahraničí a odvahou investovat do rizikovějších projektů hodlá převzít plnou odpovědnost za rozdělování miliardových sum výhradně do svých rukou. Už ne jako „syn Petra Kellnera“, ale jako samostatný a suverénní hráč, který buduje vlastní byznysové jméno.
První velké akvizice
Aby dokázal obrovskou sumu z majetkového vyrovnání přesahující 44 miliard korun efektivně spravovat a zhodnocovat, založil Petr Kellner mladší rodinnou investiční kancelář Palmont Holding. Ve světě nejbohatších lidí jde o standardní model. Hlavní slovo v řízení fondu drží přímo Kellner junior, pro exekutivní vedení si však začal v tichosti skládat špičkový poradenský tým.
Klíčovou postavou a pravou rukou v investorských operacích se stal Adam Páleníček, který nastoupil na pozici investičního ředitele. Páleníček přinesl do Palmontu bohaté zkušenosti z nejvyšší ligy tuzemského akvizičního byznysu. Předtím strávil osm let v poradenské gigantu KPMG jako expert na fúze a akvizice, kde se podílel na transakcích pro významné hráče – radil například při prodeji tuzemské odnože dánské skupiny Marius Pedersen, pracoval pro investiční skupinu BHM miliardáře Tomáše Krska nebo při investicích do zdravotnictví. Páleníček navíc disponuje unikátním citem pro tradiční český průmysl. Sám pochází ze Zlína a mimo byznys se jako producent podílí na přípravě životopisného velkofilmu o Tomáši Baťovi.
Díky této kombinaci kapitálu a odborného zázemí je palebná síla Palmontu fascinující. Samotná hotovost z prodeje podílu v PPF představuje obrovský základ, ale při zapojení standardního bankovního pákového financování (LBO) se celkový investiční potenciál fondu snadno posouvá do vyšších desítek miliard korun.
Namísto investic do anonymních globálních akčních fondů nebo technologických startupů v Silicon Valley však první kroky Kellnera mladšího ukazují na velmi konkrétní a srdeční strategii: chce zachraňovat a rozvíjet tradiční české značky s příběhem. Pro tento účel vznikla specializovaná divize Palmont Heritage.
Její vůbec první velkou akvizicí se stal legendární výrobce klobouků a pokrývek hlavy Tonak. Kloboučnický gigant, jehož kořeny sahají až do roku 1799 a který zaměstnává přes 400 lidí ve výrobních závodech v Novém Jičíně a Strakonicích, odkoupil Palmont od švédské společnosti PCTC Invest. Transakce se pohybovala v řádu nižších stovek milionů korun.
Tonak sice v posledních letech procházel těžkým obdobím – v roce 2024 se dostal do ztráty přes 105 milionů korun a jeho tržby klesly k 350 milionům –, avšak z pohledu Palmontu šlo o přesně cílený zásah. „Firma si uchovává unikátní výrobní znalosti a řemeslo, které by bylo extrémně obtížné znovu vybudovat, pokud by zanikla,“ vysvětlil logiku nákupu Adam Páleníček. Cílem nového majitele tak není pouhá finanční restrukturalizace, ale zachování unikátního českého know-how a jeho návrat na světovou špičku.
Záchrana ikonických českých firem
Tonakem však apetit mladého miliardáře teprve začíná. Hned po dokončení obchodu s pokrývkami hlavy namířila Kellnerova skupina Palmont své síly na další ikonické odvětví českého průmyslu – obuvnictví. Dalším potvrzeným investičním cílem se stala zlínská obuvnická společnost Vasky trade, pod jejíž křídla patří mimo jiné i vzkříšená tradiční značka Botas.
Značka založená mladým podnikatelem Václavem Staňkem sice v minulých letech dokázala vybudovat obrovskou komunitu a zpopularizovat poctivé kožené boty u mladší generace, v poslední době se však dostala do značných ekonomických i provozních problémů. Výsledky za rok 2024 ukazovaly provozní zisk jen těsně nad sedmi miliony korun při bankovním zadlužení přesahujícím 50 milionů a kritickém nedostatku hotovosti.
Situaci dramaticky zhoršil ničivý požár, který v červenci 2026 zachvátil hlavní sklad Vasky ve Zlíně. Plameny tehdy pohltily téměř veškeré zásoby firmy – shořela sedmiměsíční produkce čítající desítky tisíc párů bot v hodnotě desítek milionů korun. Výrobce se prakticky ze dne na den ocitl v krizovém boji o přežití.
Právě v tomto krizovém momentu se však ukazuje síla a filosofie kapitálu Petra Kellnera mladšího. Palmont se o Vasky intenzivně zajímal ještě před požárem, a i přes katastrofální škody jednání nezastavil. Jak potvrzují analytici z trhu, Kellnerův tým vidí ve spojení Tonaku a Vasky obrovské synergie. Nejde jen o samotný sortiment módy a doplňků, ale především o sdílené know-how v e-commerce, budování silné značky s příběhem evropské výroby a agresivní zahraniční expanzi. S obrovskou finanční injekcí v zádech dokáže Palmont stabilizovat krizové hospodaření, zafinancovat obnovu vyhořelých zásob a postavit tradiční zlínské obuvnictví znovu na nohy.
Od luxusních bytů na Kampě po průmyslové parky
Tradiční výrobní značky z divize Palmont Heritage však představují pouze jednu z větví, kam bude obří balík 44 miliard korun směřovat. Značná část kapitálu se podle informací z byznysového prostředí přelévá do nemovitostního trhu, a to jak v segmentu prémiových rezidencí, tak v oblasti komerčních a průmyslových realit.
První kroky na realitním poli učinil Kellner mladší ještě se svou matkou Danou Škrabalovou skrze společnost PLP Holding. Ta v uplynulých letech v tichosti dražila a nakupovala lukrativní nemovitosti v samotném historickém srdci Prahy. Do jeho osobního portfolia tak přibyly například tři luxusní byty v exkluzivní rezidenci nedaleko Betlémského náměstí za více než 280 milionů korun. Mimo struktury PPF ovládá také historický Pinkasův palác na pražské Kampě nebo luxusní exotický resort Saba Rock na Britských Panenských ostrovech.
Bytové a historické nemovitosti jsou však spíše bezpečným uchovatelem hodnoty. Hlavní investiční proud Palmontu v realitách se očekává v segmentu průmyslových a logistických parků. Právě spojení vlastní výroby, logistického zázemí a průmyslových ploch dává v dlouhodobém horizontu největší ekonomický smysl.
Výzva, která hýbe českým byznysem
Petr Kellner mladší se rozhodl, že nebude pouze stínem svého otce. Výměnou za osamostatnění se vzdal vlivu v jedné z největších finančních skupin ve střední Evropě, aby si vybudoval vlastní imperium.
Před čtyřiatřicetiletým miliardářem stojí obrovská výzva. Správa a efektivní alokace desítek miliard korun vyžaduje disciplínu, vynikající analytický tým a schopnost dotahovat složité restrukturalizace do konce. Pokud se mu však podaří naplnit svou vizi, tedy oživit tradiční české řemeslné a průmyslové ikony, propojit je s moderním marketingem a vybudovat z nich silné evropské hráče, dočká se český kapitálový trh jednoho z nejzajímavějších byznysových příběhů této dekády.
