Lepší než si myslíte: Bohemia sekt má kořeny ve francouzské Champagne

Ať už se jedná o Silvestrovskou noc, promoci, nebo jen malou radost, za typické cinknutí sklenek a zvuk uvolněného špuntu stojí dlouhá a fascinující cesta plná náhod, válečných událostí a vlivu jedné charismatické francouzské postavy. Nejoblíbenější tuzemský sekt se dnes sice pyšní moderní výrobní halou a špičkovými technologiemi, ale jeho pravé kořeny sahají překvapivě hluboko do podzemních prostor, které původně sloužily úplně jinému moku – pivu.

Historie, která vyústila v produkci dnes ikonické značky Bohemia Sekt, nezačala ve vinařských sklípcích, jak by se dalo čekat. První myšlenky na zavedení soustavné výroby šumivých vín v českých zemích se objevily již na počátku dvacátého století, kdy česko-francouzská vinařská společnost začala s touto tradicí ve Valticích. Skutečný impuls, který dal vzniknout masové a milované značce, však musel počkat až na turbulentní období druhé světové války.

Ještě předtím, než se první víno dostalo do podzemí Starého Plzence, odehrával se příběh administrativně v Praze. Společnost, která nesla název Českomoravské sklepy šumivých vín, si za své sídlo zvolila adresu v Senovážné ulici. I když se v Praze víno, zvláště pak to šumivé, dalo jen těžko vyrábět kvůli absenci vhodných prostor, bylo to právě zde, kde se zrodil tento nápad. Původní majitelé, kombinace české a rakouské firmy, měli ambice už ve třicátých letech, ale válečný konflikt realizaci odložil.

Rozhlížení se po protektorátním území ve snaze najít ideální místo pro kvašení bublinek mohlo dopadnout zcela jinak. Jen pár drobných detailů rozhodlo, že se sekt nerodil na Moravě. Původně si totiž společnost vyhlédla Přímětice u Znojma a tamní velký křížový sklep. Dnes je tento historický prostor v majetku Znovínu Znojmo, jiného významného hráče na vinařské scéně. Nescházelo mnoho a kolébkou českého sektu mohlo být Znojemsko.

Osud to ale zařídil jinak. Volba nakonec padla na Starý Plzenec. Důvodem byly unikátní a volné podzemní prostory, které zely prázdnotou po uzavření místního Plzeňského a Měšťanského pivovaru v roce 1929. Staroplzenecký pivovar přitom stával už od roku 1871 a dokázal své produkty dříve vyvážet i do Ameriky, než musel kvůli ekonomickým obtížím ukončit činnost. Sklepy, rozsáhlé svou plochou a pyšnící se stálou nízkou teplotou, byly roku 1942 pronajaty a následně začaly jejich úpravy. O rok později, v roce 1943, bylo do závodu přivezeno prvních třicet hektolitrů vína. Bylo to v době, kdy se válečná situace na východní frontě začala obracet, a naděje na konec nacismu se pomalu stávala hmatatelnou.

Historie se s osudem prvních lahví spojila v jednom ikonickém momentu. Psal se rok 1944, kdy byly zakvašeny první šarže, a na jaře roku 1945 v podzemí dozrával první červený sekt, s názvem Black Widow neboli Černá vdova, což bylo odkazem k americkým bombardovacím letounům.

První lahve tohoto sektu byly slavnostně otevřeny americkými vojáky v den osvobození Starého Plzence 6. května 1945. Legenda praví, že během oslav vítězství se údajně vypilo neuvěřitelných 37 až 40 tisíc lahví. Ačkoliv se jednalo o neoznačené lahve, teprve v následujícím roce se na etiketách objevilo jméno, které v té době bylo spíše připomínkou válečných let. Vzápětí, krátce po Černé vdově, vznikl další důležitý sekt, pojmenovaný Chateau Radyně, který je dodnes nejstarším nepřetržitě vyráběným šumivým vínem v České republice. Z bývalého pivovaru, který dříve plnil sklenice pivem, se definitivně stalo hlavní centrum české produkce šumivých vín, ačkoliv název Bohemia Sekt přijala akciová společnost až o padesát let později, v roce 1995.

Zatímco válka formovala první jména sektů, za jejich konečnou kvalitu a proměnu v to, co dnes známe, stojí Louis Girardot. Tento francouzský enolog a rodák z Épernay, srdce oblasti Champagne, vnesl do české výroby nevídanou úroveň expertizy a šarmu. Jeho odborné zkušenosti, které nabyl mimo jiné ve slavném domě Moët & Chandon, jej dovedly do českých zemí během druhé světové války.

Jeho volba padla na Čechy hned ze dvou racionálních důvodů. Za prvé, zřízení výrobny zde nebylo tak finančně náročné jako v jiných zemích. A za druhé, naše země leží na stejné 49. rovnoběžce jako jeho rodné Épernay, což naznačovalo, že místní podmínky by mohly být pro pěstování vhodných odrůd příznivé.

Girardot se usadil v Šanově u Teplic, kde si zřídil svůj první vinný sklep. Jenže ani zde se nevyhnul turbulencím. Komunistický režim, který nastoupil v roce 1948, mu jeho pracně vybudovaný sklep znárodnil. Osud jej však paradoxně nasměroval tam, kde byl nejvíce potřeba. Jakožto nepostradatelný specialista na výrobu sektů byl převelen do Starého Plzence, kam přišel v roce 1949 bez své manželky, kterou zanechal v Šanově.

Jeho příchod znamenal revoluci. Girardot měl jednoduchý cíl: naučit Čechy pít sekt tak, jak tomu bylo běžné u Francouzů. Okamžitě vyměnil dosud používanou rakouskou metodu za francouzskou. Nechal si přivézt kvasinky přímo ze Champagne, což posunulo kvalitu místní produkce o generaci vpřed. Místní sklepmistry naučil rozpoznávat vína, která jsou pro výrobu špičkového sektu skutečně vhodná, a především jim dal celkové porozumění tomuto nápoji a umění jej správně nabízet.

Girardot byl známý jako velký požitkář a šarmantní Francouz, který ve Starém Plzenci sklízel úspěchy i mimo odbornou sféru. Jeho životní filozofii dokonale vystihuje známý výrok, kterým vysvětloval, proč si vybral sekt před vínem: „Je blízký ženám a ženy jsou pak bližší vám.“ I když ve Starém Plzenci působil pouhé tři roky, jeho odkaz je trvalý. Dnes je mu vzdána pocta jedním z nejprestižnějších sektů společnosti, který nese jeho jméno – Louis Girardot. Jeho život sice skončil tragicky ve Francii, kdy ohluchlý podle všeho neslyšel tramvaj, ale do historie českého nápoje se zapsal nesmazatelným způsobem.

Ačkoliv výroba ve Starém Plzenci běžela už od roku 1944, nejdůležitějším milníkem, který vytvořil moderní značku, byl rok 1970. Do té doby se šumivé víno vyrábělo pouze tradičním způsobem – druhotným kvašením přímo v lahvích, jak to vyžaduje francouzská metoda, kterou sem přinesl Girardot. Tato metoda, ač dává sektu nejvyšší kvalitu a komplexnost, je časově a nákladově velmi náročná.

S rostoucí poptávkou po sektu v socialistickém Československu se musela výroba zefektivnit. Proto byl v roce 1970 zaveden nový technologický postup: charmatová metoda (nebo také kontinuální technologie). Ta spočívá v tom, že druhotné kvašení neprobíhá v jednotlivých lahvích, ale ve velkých, tlakových nerezových tancích. To umožnilo výrazně a skokově zvýšit produkci, a zároveň udržet stabilní kvalitu.

Díky charmatové metodě mohla být poprvé na trh uvedena nová značka – Bohemia Sekt. První lahve, expedované 1. září 1970, měly jednotnou cenu stanovenou na 29 korun. Od té doby se vizuální podoba lahve změnila celkem sedmkrát, ale vždy zůstala spjata s charakteristickými zlatými prvky.

Stejný rok přinesl i světový unikát, který se zrodil ve Starém Plzenci: plastová zátka (vyrobená z polyethylenu). Autorem a držitelem světového patentu na tuto inovaci byl tehdejší vedoucí výroby a pozdější ředitel plzeneckého provozu Rudolf Voldřich. Tato zátka byla revoluční a výrazně usnadnila manipulaci i logistiku.

Zavedení charmatové metody a masivní propagační kampaň, včetně televizní reklamy, okamžitě zafixovalo novou značku do povědomí populace. Vlajkovou lodí celého portfolia se stal Bohemia Sekt demi sec, který je dodnes synonymem pro šumivé víno v České republice.

Po sametové revoluci v roce 1989 se společnost začala osamostatňovat od Českých vinařských závodů Praha, z nichž se vymanila v roce 1992. Změna na akciovou společnost byla spojená s vlnou restitucí a kupónové privatizace. Počáteční rozvoj firmy podpořila finanční skupina PPF, která se stala hlavním akcionářem a zahájila éru velkých investic.

Strategickou prioritou se stalo zajištění kvalitní suroviny a kontrola celého výrobního řetězce. Bohemia Sekt investoval do vlastních vinic a do vinařských firem na Moravě. Postupně odkoupil podíly v klíčových moravských podnicích, jako jsou Víno Mikulov, Habánské sklepy či Chateau Bzenec, čímž si zajistil přístup k nejlepším hroznům. K dalšímu rozvoji přispěla také výstavba moderního závodu na zpracování hroznů v Mikulově, který zajišťuje kompletní zpracování vinné suroviny od hroznů až po mošt.

Finanční konsolidace nakonec vyústila v prodej německé firmě Henkell & Söhnlein, která je globálně silným hráčem v oblasti šumivých vín. Ačkoliv se akciová společnost osamostatnila v roce 1992, symbolický krok, kdy přijala jméno, pod kterým je dnes známá, nastal až v roce 1995, kdy se zrodil dnešní BOHEMIA SEKT, s.r.o.

Data z roku 2020, kdy značka slavila padesát let od svého uvedení na trh, hovoří jasně o její tržní dominanci. Firma celkově prodala téměř 18 milionů lahví sektů a šumivých nápojů, z čehož samotná značka Bohemia Sekt tvořila téměř 12 milionů lahví. Se zhruba sedmdesátiprocentním podílem na maloobchodním trhu v ČR je Bohemia Sekt neotřesitelným lídrem.

Vlajková loď, Bohemia Sekt demi sec, se stala doslova ikonou. Podle statistik je každá druhá lahev sektu vypitá v České republice právě tato, přičemž roční prodeje přesahují sedm milionů lahví. Ačkoliv jsou čeští konzumenti v pití sektů poměrně konzervativní, firma pod značkou Bohemia Sekt nabízí celkem sedmnáct druhů, od suchých variant, přes růžové, jednoodrůdové, až po prestižní řady stále kvašené klasickou metodou přímo v lahvi.

I trh se šumivými víny podléhá módním vlnám. Společnost na to reagovala například uvedením novinky Bohemia Sekt Ice na jaře 2020, která se podává na ledu, případně se snítkou máty, a rychle se stala oblíbenou, především v letní sezóně. I během koronavirové pandemie se ukázala síla značky, kdy nárůst prodejů v maloobchodním segmentu dokázal vykompenzovat ztráty z uzavřené gastronomie.

Příběh bublinek ze Starého Plzence je tak neoddělitelnou součástí české moderní historie. Od skromných začátků v podzemí pivovaru, přes pomoc francouzského enologa a technologickou revoluci, až po tržní dominanci v jednadvacátém století. Každá láhev Bohemia Sektu v sobě nese vzpomínku na osvobození americkými vojáky, na genialitu Louise Girardota a 50 milionů bublinek – jak se říká, které se ukrývají v jedné láhvi šumivého vína.

Zdroje: Český rozhlas, Seznam Zprávy, Wikipedia, Metro, Novinky