Článek
Ministr zahraničí Petr Macinka komentoval v nedělní Partii Terezie Tománkové velmi citlivé a aktuální téma, kterým byl potenciální návrat ruských sportovců, konkrétně ženské hokejové reprezentace do 18 let, na mezinárodní scénu a jejich plánovaný start na turnaji v Ostravě. Sportovní arbitrážní soud totiž krátce předtím vydal rozhodnutí, které vrátilo ruské hokejové týmy do mezinárodních soutěží.
Ministr zahraničí měl v tom okamžiku jedinečnou šanci vystupovat v pozici nekompromisního ochránce českých morálních hodnot a suverenity. Sám v pořadu deklaroval, že si neumí představit, že by na území České republiky za současné situace zazněla ruská hymna nebo se zde proháněly ruské týmy. Za tento odmítavý postoj vůči startu ruských reprezentantek by bezpochyby sklidil vlnu zaslouženého uznání.
Jenže to by nebyl Petr Macinka, aby si ještě nepřisadil komentář, který celý jeho původně věcný postoj zcela devalvoval. Řekl: „Já tedy lední hokej považuji za spíše mužský sport, takže asi nepotěším naše skvělé feministky, když řeknu, že tentokrát to české mistrovství budou muset přežít bez účasti týmu ruských mužatek.“
Označovat ženské sportovkyně, navíc v kontextu mezinárodního mládežnického šampionátu, výrazem „mužatky“ a mluvit v této souvislosti s despektem o feministkách, vyvolalo okamžitou lavinu reakcí. Prezident hokejového svazu Alois Hadamczik se veřejně ohradil s tím, že hokej může hrát každý, koho baví – bez ohledu na pohlaví –, a připomněl skvělé výsledky a obrovský rozmach ženského hokeje u nás. Generální manažerka ženské reprezentace Tereza Sadilová vyjádřila hrdost na hráčky a dala jasně najevo, že tým bude na ledě bojovat za všechny dívky, které si plní své sny. A pozadu nezůstaly ani mužské hvězdy českého hokeje, jako jsou Martin Nečas či brankář Lukáš Dostál, u nichž vyvolal ministrův slovník přinejmenším hluboké rozhořčení.
Koaliční partneři nešetřili kritikou
Co však muselo Petra Macinku a vedení strany Motoristů pálit nejvíce, byly především reakce z vlastních vládních řad. Zatímco opozice vyzvala ministra k rezignaci, s ostrou kritikou přispěchali i představitelé nejsilnějšího vládního hnutí ANO. Ostře se do Macinky pustila například Taťána Malá (ANO), šéfka poslanců tohoto hnutí. Na síti X napsala: „Nazývat jakékoliv sportovkyně mužatkami není odvaha ani názor. To je od Petra Macinky jen projev arogance a jeho pocitu nadřazenosti. A také nebezpečné přesvědčení, že on sám je něco víc. Respekt k druhým by měl být samozřejmostí.“
Podobně kriticky se na sociálních sítích vyjádřil i Robert Plaga, který připomněl masivní zájem fanoušků o ženský hokej a fakt, že vyprodané arény na domácích šampionátech jasně dokazují, že ženský sport má obrovskou společenskou hodnotu, jež si zaslouží hluboký respekt, nikoliv laciné urážky o „mužatkách“.
Kritika z řad koaličních partnerů ukázala, že vládní lavice nejsou zdaleka tak jednotné, pokud jde o obhajobu zjevně nevhodných a sexistických výroků členů kabinetu. Ministr pro sport Boris Šťastný se pokusil situaci trochu vyžehlit a vyjádříl podporu všem sportovkyním, odsoudit se macinku ale neodvážil.
Miroslav Ševčík a jeho poetická vložka
Zatímco většina parlamentu Macinkův slovník odsoudila nebo se od něj distancoval, zastání našel ministr zahraničí u poslance SPD Miroslava Ševčíka.
Ševčík se v zápalu podpory rozhodl Petra Macinku veřejně obhájit, ale výsledkem bylo spíše tragikomické poetické okénko. Poslanec SPD se vytasil s vlastním básnickým výtvorem a v televizní doskuzi pronesl: „Ruských mužatek se nebojíme a v případném boji je s našimi krásnými děvčaty porazíme.“
Aby svou obhajobu podložil, začal Ševčík vytahovat Slovník spisovné čestiny. Tvrdil, že pod pojmem „mužatka“ lze v historickém kontextu nalézt také význam statečné a bojovné ženy.
Ševčík ale přehlédl jednu drobnost. O významu slov rozhoduje především kontext, ve kterém jsou používána. Macinkovo vyjádření v televizi rozhodně nepůsobilo jako pochvala ženské odvahy, ale jako laciná hospodská narážka pohrdající sportovkyněmi. Ševčík se touto obhajobou macinky akorát zesměšnil.
Vlastní gól pro Petra Macinku
Tlak médií, sportovců, veřejnosti a v neposlední řadě i kritika z vlastních vládních řad zafungovaly poměrně rychle. Je nutné uznat, že Petr Macinka disponuje alespoň tolik politické sebereflexe, aby dokázal rozpoznat, kdy opravdu šlápl vedle. Hned druhý den po zasedání vlády předstoupil před novináře a veřejně si sypal popel na hlavu.
Uvědomil si, že jeho slova napáchala škody, a uznal, že vyjádření bylo velmi nevhodné. „Sice jsem tedy hovořil o ruských hokejistkách, nikoli o českých, ale to je myslím v tuto chvíli úplně jedno. Já vidím, jak ta následná interpretace mých výroků zasáhla celý český ženský hokej a taky celý sportovní svět. Musím říct, že mě to opravdu mrzí a je mi to skutečně líto,“ sypal si ministr popel na hlavu s tím, že si dal doslova „vlastní gól do vlastní branky“.
Během dne také údajně telefonicky kontaktoval generální manažerku českého národního hokejového týmu Terezu Sadilovou, která se se svým týmem připravovala na mistrovství světa v Dánsku, aby se jí a celému týmu osobně omluvil.
Za toto gesto si zaslouží Petr Macinka alespoň malou pochvalu.
Jak si vlastní hloupostí zkazit dobré téma
Petr Macinka měl v ruce silné karty. Odmítnutí vstupu ruských sportovců na české území v době trvající války na Ukrajině je postoj, který v české společnosti rezonuje velmi silně a má širokou podporu napříč politickým spektrem. Kdyby ministr zahraničí razantně odmítnul start ruské reprezentace a tím to uzavřel, sklidil by určitě vělký úspěch.
Místo toho se však nechal unést, pustil se do polemiky s feministkami a použil termín „mužatky“, čímž okamžitě odvedl pozornost médií i veřejnosti od podstaty problému.
Politici by si měli uvědomit, že jejich slova mají váhu, a to jak směrem k veřejnosti, tak uvnitř samotné vládní koalice. Fakt, že se od Macinkova výroku okamžitě distancovali partneři z hnutí ANO, svědčí o tom, že určité hranice slušnosti a respektu k lidem by měly být nepřekročitelné pro celou vládní sestavu.
