Největší hvězdou ZOH je Vonnová a její drsný pád na lyžích

Sportovní svět v únoru 2026 napjatě sledoval jeden z nejpozoruhodnějších comebacků v historii atletiky. Americká lyžařská ikona Lindsey Vonnová, která se v 41 letech vrátila ze sportovního důchodu, aby ještě jednou vyzvala osud na své milované sjezdovce Olympia delle Tofane, zažila krutý náraz. Její olympijský sen skončil v neděli 8. února 2026 po necelých čtrnácti sekundách jízdy drastickým pádem.

Olympijský sjezd žen byl nejočekávanější událostí her v Cortině. Atmosféra v cílovém prostoru byla elektrizující, dokud se na trať nevydala žena s číslem 13. Lindsey Vonnová vjela do horní pasáže s razancí, která popírala její věk i nedávná zranění. Jen 12,5 sekundy po startu však přišla fatální chyba.

V nájezdu do kritické pasáže před skokem „Tofana Schuss“ byla Lindsey o několik centimetrů těsněji u brány, než plánovala. Její pravé rameno a bok se zachytily o čtvrtou bránu, což ji v rychlosti přesahující 110 km/h okamžitě rozhodilo. Vonnová se ve vzduchu přetočila, dopadla tvrdě na záda a hlavu a nekontrolovaně rotovala dál po sjezdovce.

Zatímco se v cíli rozhostilo hrobové ticho, na trati zasahovali záchranáři. Zvukový záznam z přenosu zachytil její bolestný křik, který jasně naznačoval, že se nejedná o běžný pád. Po patnácti minutách ošetřování přímo na svahu byla americká hvězda transportována vrtulníkem do nemocnice.

První vyšetření proběhlo na klinice přímo v Cortině, ale vzhledem k závažnosti nálezu byla lyžařka okamžitě převezena do specializované nemocnice Ca' Foncello v Trevisu. Tamní lékařský tým po sérii rentgenových snímků a vyšetření magnetickou rezonancí potvrdil diagnózu, které se všichni obávali: komplexní frakturu holenní kosti (tibie) na levé noze. Tento typ zlomeniny je u sjezdových lyžařů extrémně nebezpečný, protože kosti bývají často roztříštěny v důsledku obrovských sil působících v lyžařských botách během torzního pohybu.

Lékaři v Trevisu neváhali a ještě v neděli večer, jen několik hodin po nehodě, zahájili první operační zákrok. Nešlo o běžnou operaci, na sále pracoval multidisciplinární tým složený z ortopedů, traumatologů a specialistů na cévní chirurgii. Cílem této „nulté“ fáze byla především stabilizace kosti a kontrola okolních měkkých tkání, aby se předešlo komplikacím, jako je compartment syndrom nebo poškození nervových drah. Lindsey byla uvedena do stabilizovaného stavu, avšak lékaři jedním dechem dodali, že zranění je charakterizováno jako velmi vážné a vyžaduje maximální opatrnost v následujících kritických hodinách.

Sama Lindsey Vonnová, prokazující svou pověstnou psychickou odolnost, komunikovala s fanoušky přímo z nemocničního lůžka. Potvrdila, že první operace byla pouze začátkem dlouhého procesu. Aby mohla být holenní kost fixována „správně a trvale“, bude muset v nejbližších dnech a týdnech podstoupit sérii dalších náročných operací. Tyto zákroky se zaměří na přesnou anatomickou rekonstrukci kloubních ploch a upevnění kosti pomocí titanových dlah a šroubů. Pro jednačtyřicetiletou sportovkyni, jejíž tělo je již nyní protkáno jizvami z předchozích devíti velkých operací, představuje tato vyhlídka obrovskou fyzickou i mentální zátěž.

V kuloárech i na sociálních sítích se okamžitě po pádu rozhořela debata o tom, zda nebylo nezodpovědné nechat Lindsey startovat s čerstvě přetrženým křížovým vazem (ACL) z ledna. Vonnová i její trenérský tým však tyto spekulace rázně utnuli. Analýza videozáznamu a telemetrie ukázala, že její levé koleno, navzdory chybějícímu vazu, v kritickém momentu nepovolilo. Tragédii nezpůsobila tělesná slabost, ale čistě taktická a technická chyba. Lindsey se pokusila o tak agresivní stopu, že se ocitla o pouhých 5 palců (zhruba 12 centimetrů) blíže k bráně, než bylo únosné. Právě tento rozdíl způsobil kontakt paže s tyčí, který odstartoval nekontrolovanou rotaci vedoucí k pádu. Lindsey tak v podstatě doplatila na svou největší přednost – absolutní nebojácnost a touhu jet na hraně rizika.

Příběh, který vyvrcholil dramatickým pádem v Cortině, se začal psát již v dubnu 2024. Tehdy se Lindsey Vonnová rozhodla pro radikální krok, který měl primárně zlepšit kvalitu jejího každodenního života – podstoupila částečnou náhradu kolenního kloubu. Poté, co ji v roce 2019 chronické bolesti a zdevastované chrupavky donutily poprvé ukončit kariéru, se zdálo, že vrcholový sport je pro ni uzavřenou kapitolou. Moderní medicína v kombinaci s titanovým implantátem a její nezdolnou vůlí však vykonaly nemožné. Operace, která měla původně zajistit „jen“ chůzi bez bolesti, se stala základním kamenem nejpřekvapivějšího comebacku v dějinách zimních sportů.

Když se Lindsey v prosinci 2024, tedy pouhých osm měsíců po operaci kloubu, postavila znovu na start Světového poháru ve Svatém Mořici, lyžařský svět oněměl úžasem. Ve svých 40 letech dokázala okamžitě konkurovat o dvě generace mladším soupeřkám. Vonnová se během několika týdnů vrátila do absolutní světové špičky. Její schopnost ovládnout sjezdové lyžování s umělým kloubem a později dokonce s čerstvě přetrženým křížovým vazem označil renomovaný chirurg Dr. Neal ElAttrache za naprostý „biologický zázrak“.

Během sezóny 2025/2026 Lindsey definitivně přepsala historické tabulky. V prosinci 2025 šokovala vítězstvím ve sjezdu ve Svatém Mořici, čímž se oficiálně stala nejstarší vítězkou závodu Světového poháru v historii. Do olympijské Cortiny tak nepřijela jako vyhaslá hvězda za zenitem, ale jako suverénně vedoucí žena celkového hodnocení disciplíny.

Zatímco skeptici varovali před nebezpečím, kterému se Lindsey vystavuje, její mentální kouč Dr. Armando Gonzalez vysvětloval, že pro Vonnovou nešlo o dokazování čehokoliv okolnímu světu. Šlo o osobní vzdor proti osudu a limitům lidského těla.

Zatímco Lindsey na sociálních sítích sdílela vzkaz plný odhodlání a slov, že „ničeho nelituje“, její rodina je v otázce dalšího závodění nekompromisní. Její otec, Alan Kildow, který ji k lyžování přivedl a stál u všech jejích pádů i vzestupů, pro média uvedl:

„Je jí 41 let a tohle je konec její kariéry. Už nebudou žádné další závody, pokud do toho budu mít co mluvit. Je to velmi silný člověk, bolest zná, ale tohle byl moment, kdy jsme všichni cítili jen čirou hrůzu.“

Sama Vonnová zatím oficiální slovo „konec“ nevyslovila, ale vzhledem k náročnosti rekonvalescence komplexní zlomeniny holenní kosti se zdá být nepravděpodobné, že by se ve 42 letech pokoušela o další návrat do sjezdových disciplín, kde se rychlosti pohybují kolem 130 km/h.

Lindsey Vonnová není jen úspěšnou lyžařkou, je symbolem alpského lyžování 21. století. Během své kariéry nasbírala 84 vítězství ve Světovém poháru (45 ve sjezdu, 28 v Super-G, 4 v obřím slalomu, 2 ve slalomu a 5 v kombinaci). Dlouho držela absolutní ženský rekord, než ji v roce 2023 překonala Mikaela Shiffrinová. Celkem získala 20 glóbů – z toho 4 velké za celkové vítězství ve Světovém poháru (2008, 2009, 2010, 2012). Tímto počtem překonala i švédskou legendu Ingemara Stenmarka. Vrcholem její kariéry byly hry ve Vancouveru 2010, kde získala zlato ve sjezdu a bronz v Super-G. Další bronz přidala v roce 2018 v Pchjongčchangu. Patří do elitního klubu lyžařek, které dokázaly vyhrát závod v každé z pěti hlavních disciplín.

Vonnová dokázala lyžování prodat i mimo zasněžené kopce. Její přátelství s Rogerem Federerem, vztah s golfistou Tigerem Woodsem nebo hokejistou P. K. Subbanem z ní udělaly globální celebritu. Její autobiografie a dokumenty o jejích zraněních inspirovaly miliony lidí k tomu, aby se nevzdávali ani po těžkých životních ranách.

Pro Lindsey byla Cortina d'Ampezzo vždy speciálním místem. Vyhrála zde rekordních 12 závodů a trať Olympia delle Tofane znala lépe než svůj domov. Skutečnost, že její (pravděpodobně) poslední závodní okamžiky proběhly právě zde, dodává jejímu příběhu osudový, byť tragický nádech.

Bez ohledu na to, zda se Lindsey Vonnová ještě někdy postaví na start (byť jen exhibiční), její odkaz je vytesán do ledu alpských sjezdovek. Ukázala, že věk je jen číslo a že hranice lidského těla lze posouvat pomocí moderní techniky a nezdolné vůle.

Jak sama napsala ve svém posledním vzkazu: „Doufám, že si z mé cesty odnesete odvahu riskovat pro své sny. Stát tam nahoře s šancí na vítězství byl pro mě triumf sám o sobě.“ Lindsey Vonnová odchází jako bojovnice, která se nebála „padnout pro svou lásku k rychlosti“.

Zdroje: NBC Chicago, Wikipedia, Syracuse, Vail Daily, NPR, LA Times