Článek
Politická kultura už zažila mnohé, ale to, co v posledních dnech předvádí někteří politici, posouvá hranice absurdity do zcela nových dimenzí. Aktuálně se o jeden husarský kousek pokusil poslanec za ANO Marek Novák. Ten se skrze sociální sítě snažil o exemplární veřejný lynč prezidenta Petra Pavla v souvislosti s jeho účastí na Summitu NATO v Ankaře. Výsledek? Novák se do svých vlastních polopravd, konstruktů a dezinformací zamotal tak dokonale, že ve finále udělal naprostého hlupáka sám ze sebe.
Když „zaručená pravda“ vydrží sotva dvě minuty
Poslanec Marek Novák vypustil do světa video s cílem morálně zlikvidovat prezidenta Pavla, který se po pozvání tureckého prezidenta zúčastnil večeře v Ankaře.
„Pravda je někde úplně jinde, protože Hrad požádal prezidenta Erdogana, aby se prezident mohl zúčastnit neformální večeře,“ prohlásil sebevědomě Novák.
Tím však jeho kreativní okénko neskončilo. Novák okamžitě přitvrdil muziku a začal vršit jedno obvinění za druhým: „Takže nejenom, že prezident poškodil Českou republiku tím, že v té žádosti napsali, že jsou vypjaté vztahy mezi vládou a prezidentem v České republice, za to by se teda fakt měl stydět, tak vedle toho ještě lže, že dostal pozvání. A kdo lže, ten krade. No pane prezidente, máte to fakt blbý, ale jste ostuda České republiky, pokud je tohle pravda.“
Poslanec Novák v úvodu suverénně předkládá svá tvrzení jako hotovou věc. O pár vteřin později už vynáší morální soudy o lhaní a kradení, a na samém konci příspěvku popře to, co v úvodu sděloval jako hotovu věc, když říká, že se nemusí jednat o pravdu.
Tak co tedy, pane poslanče? Je to pravda, jak jste tvrdil na začátku videa, nebo je to jenom drb z páté cenové skupiny, který jste bez jakéhokoliv ověření přetočil do útočného vzkazu? Popřít sám sebe během dvou minut v jednom jediném příspěvku, to vyžaduje opravdu mimořádný talent.
Když jsou zdrojem jen weby na okraji
Od voleného zástupce lidu a zákonodárce by člověk tak nějak automaticky očekával, že než veřejně obviní nejvyššího ústavního činitele ze lži, vlastizrady a poškozování zájmů země, bude mít v ruce podložené důkazy. Jenže Marek Novák nic takového nemá. Pokud se podíváme na to, odkud vítr fouká, zjistíme, že jeho „zaručené informace“ potvrdily a šířily pouze dezinformační a silně tendenční platformy, jako jsou například Parlamentní listy.
Pokud skutečně proběhla jakákoliv diplomatická komunikace mezi Pražským hradem a Ankarou předtím, než bylo odesláno oficiální pozvání, můžeme o jejím obsahu a duchu pouze divoce spekulovat. To je v diplomacii naprosto běžný proces – ladění pozic, sondování terénu, protokolární přípravy. Tvrdit na základě těchto standardních procesů, že prezident poškozuje zemi popisem „vypjatých vztahů“, které si pan poslanec pravděpodobně vycucal z prstu, je čisté dezinformátorství.
Marek Novák se tímto krokem definitivně zaškatulkoval mezi politické křiklouny z dezinformační scény. Váha jeho slov v tu ránu klesla na bod mrazu. Navíc, obviňovat hlavu státu ve veřejném prostoru ze lži a zlodějiny bez jediného reálného důkazu, to už není jen politický faul. Pan poslanec se tímto výrokem vystavil riziku žaloby kvůli pomluvě a ochraně osobnosti.
Lekce z protokolu pro začátečníky
Zatímco poslanec Novák točil svá útočná videa, realita na letišti ve Kbelích vypadala úplně jinak. Prezident Petr Pavel před odletem do Turecka jasně uvedl, že neformální část summitu – konkrétně úterní večeře pořádaná tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem – je pro českou zahraniční politiku klíčová. Z těchto jednání se sice nepořizují oficiální zápisy ani deklarace, ale právě proto umožňují tu nejotevřenější a nejupřímnější diskusi mezi lídry.
„Není to rozhodně o tom, že bych nechtěl přijít o večeři,“ rýpnul si Pavel s nadhledem do vládních kritiků. Zároveň popsal realitu, která usvědčuje Babišovu vládu z malichernosti. Vláda totiž o prezidentovu účast na summitu od začátku nestála a dělala vše pro to, aby ho odsunula na vedlejší kolej. Kabinet rozhodl, že hlavním zástupcem na neformální večeři lídrů bude premiér Andrej Babiš, kterého doprovodí jeho manželka Monika.
Jenže česká vláda zapomněla na jeden zásadní detail – mezinárodní diplomacie se neřídí vrtochy z Průhonic. „Nemohl bych se tam dostat jinak než na pozvání tureckého prezidenta,“ vysvětlil Pavel. Za jeho účastí u stolu tak stojí přímo turecká strana, která prostě český vládní truc ignorovala a pozvala hlavu státu napřímo.
Amatérismus jménem Macinka
K celé situaci se velmi trefně vyjádřil politický analytik Petros Michopulos, který přesně pojmenoval jádro pudla. Premiér Andrej Babiš dlouhodobě ukazuje, že není schopen konsenzuálního vládnutí a koexistence s Pražským hradem. Fotky, videa, selfíčka s polskými či maďarskými kolegy a osobní PR jsou pro něj bohužel často důležitější než reálné strategické zájmy České republiky.
„Jestli si Babiš s Macinkou mysleli, že dokážou takhle jednoduše vyšachovat nejvyššího ústavního činitele, tak se hluboce mýlili,“ komentuje situaci Michopulos.
Je naprosto neobvyklé, že česká vláda sama nenabídla prezidentovi důstojné místo v delegaci a zástupci kabinetu se raději pokusili hlavu státu izolovat. Jenže v zahraničí Babišovy hry nikdo hrát nebude. Zvláště pak ne v Turecku.
„Ať už si o prezidentu Erdoğanovi myslíme cokoliv, je to člověk, který se ve své zemi vnímá v podstatě jako novodobý sultán. Jeho vnímání politických figur je čistě hierarchické. Turci si už od dob Osmanské říše potrpí na extrémně přísný protokol a ceremoniální záležitosti. Každému, kdo má alespoň základní znalost z mezinárodních vztahů, muselo být jasné, že Erdoğan nepřipustí, aby mu po Ankaře chodil prezident jakékoliv republiky, aniž by mu byly poskytnuty pocty na té nejvyšší úrovní. Erdoğan, který sám kdysi býval premiérem, po přechodu na prezidentský systém funkci premiéra de facto zrušil. Pro tureckého prezidenta jsou partnery k jednání pouze prezidenti nebo králové. Podle toho se také zachoval,“ řekl Michopulos.
To, že šéf vládní agendy Petr Macinka, který v oblasti zahraniční politiky působí jako absolutní amatér, nedokázal tento vývoj odhadnout, je selhání. Macinka do poslední chvíle tvrdohlavě trval na tom, že Petr Pavel nikam nepojede, a pokud ano, tak bude sedět někde v koutě a nikdo se s ním nebude bavit. Summit v Ankaře ale ukázal, jak neuvěřitelně nízké kompetence pro výkon své funkce Petr Macinka má.
Prezident bez frustrace, vláda bez koncepce
Prezident Pavel přiznal, že vláda mu informace o programu raději ani nedávala a vše se připravovalo na poslední chvíli. Přesto vyjádřil naději, že se s premiérem na summitu potká a aspoň dodatečně zkoordinují svá bilaterální jednání, aby Česko nemluvilo dvěma hlasy.
Co se týče středečního hlavního jednání Severoatlantické rady, kde bude z rozhodnutí kabinetu hlavním zástupcem opět Babiš, Pavel zachoval dekórum: „Já se s ním nebudu prát o židli u předního stolu, vnímám situaci takovou, jaká je. Zúčastním se jednání bez pocitu ponížení nebo frustrace.“ Prezident dodal, že chce hlavně slyšet argumenty a obsah jednání, protože koordinace zahraniční politiky mezi ním a vládou nefunguje, což považuje za fatální chybu. „Chci prostě slyšet ty argumenty, protože mám obavu, že by se ke mně jinak ty informace nedostaly,“ uzavřel Pavel.
Kdo tady vlastně dělá ostudu?
Pokud pan poslanec Novák ve svém videu mluvil o tom, že je někdo ostudou České republiky, měl by se příště podívat do zrcadla. Prezident Petr Pavel totiž v Ankaře neustál jen tlak tureckého protokolu, ale především malost a nekompetentnost domácích politických břídilů.
