Článek
Psal se rok 2008 a kanadský podnikatel Garrett Camp, čerstvě obohacený o 75 milionů dolarů z prodeje své předchozí firmy StumbleUpon, si užíval života v San Franciscu. Jednou večer se Camp usadil ve svém bytě v elegantní čtvrti South Park a pustil si DVD s filmem Casino Royale, kde je hlavním hrdinou agent 007, James Bond.
Camp byl filmem uchvácen, ale jeden konkrétní detail mu doslova uvízl v hlavě. Zhruba v polovině filmu se James Bond podívá na svůj telefon Sony Ericsson a na displeji se mu zobrazí grafická ikona jeho stříbrného Fordu Mondeo, jak se pohybuje na mapě směrem k cíli. Ačkoliv se dnes může tato technologie zdát komicky zastaralá, v tehdejší době to Campa ohromilo a zasadilo do jeho mysli semínko budoucí revoluce. Musíme si uvědomit, že tou dobou neexistovaly mobilní telefony, které by zvládaly složitější aplikace, natož něco jako Mapy.com. Campovi, který už od dětství projevoval zvídavost a touhu po vynalézání, se začaly v hlavně rodit pozoruhodné myšlenky.
Začátkem 21. století bylo San Francisco proslulé svou neschopnou a zastaralou taxislužbou. Již desítky let byl počet taxikářských licencí uměle držen na nízké úrovni, což sice zajišťovalo řidičům stabilní příjem, ale zároveň to způsobovalo obrovský nedostatek vozidel pro cestující. Sehnat taxík v okrajových čtvrtích, nebo dokonce v centru města v noci, bylo téměř nemožné. Jízda na letiště byla pak spíše hazardní hrou, která snadno mohla skončit zmeškáním letu.
Camp, který si po prodeji StumbleUpon pořídil luxusní sportovní vůz Mercedes-Benz, jej paradoxně téměř nepoužíval. Byl zvyklý na veřejnou dopravu, protože jízda autem v San Franciscu pro něj byla příliš stresující. Často se spoléhal také na taxíky, ale jejich nespolehlivost ho doháněla k šílenství. Několikrát si stěžoval dispečink, ale ani to nefungovalo. Začal si dělat seznam, tzv. gypsy cabs, tedy nelicencovaných, černých sedanů, které se snažily získávat zákazníky na ulici. Zjistil, že řidiči těchto vozů jsou často profesionálové, jejich vozy čisté a většinu času stávají před hotely. Postupně si vybudoval telefonní seznam 10-15 nejlepších řidičů, kterým psal zprávy, aby ho vyzvedli v konkrétním čase na konkrétním místě.
Právě v této době se mu v hlavě znovu objevila ta myšlenka z Casino Royale. Co kdyby existovala služba, kde byste mohli jediným stisknutím tlačítka na telefonu objednat auto a sledovat jeho polohu na mapě v reálném čase? Camp si do svého zápisníku napsal slovo „Uber“, které v něm evokovalo něco skvělého, něco excelentního. Zaregistroval si doménu UberCab.com a začal o svém nápadu mluvit s každým, koho potkal.
V prosinci 2008 odcestoval Garrett Camp na technologickou konferenci LeWeb do Paříže. S ním cestoval i jeho přítel a kolega podnikatel Travis Kalanick, který v té době také hledal nové kariérní příležitosti. Během jejich pobytu v Paříži se oba muži neustále přeli o to, jakým směrem by se měla UberCab vydat. Camp stále lpěl na svém původním nápadu - nakoupit luxusní Mercedesy a sdílet je mezi přáteli. Kalanick s ním vehementně nesouhlasil a tvrdil, že je mnohem efektivnější distribuovat mobilní aplikaci přímo řidičům.
Diskuse vyvrcholila jedné noci v Paříži, kdy po bujarém večeru plném jídla a vína nastoupili do taxíku. Řidič byl na ně hrubý, sprostě jim nadával a vyhrožoval, že je vyhodí z vozu. Tato zkušenost se ukázala jako poslední kapka a definitivně utvrdila Kalanicka v přesvědčení, že jejich služba je naprosto nezbytná. Podle slov Campovy přítelkyně Melody McCloskey, „Když se Travis ocitl v situaci, kde cítil nespravedlnost, naštvalo ho to víc než cokoliv jiného. Přes tuhle událost se nemohl přenést. Lidé by přeci neměli po perfektních nocích sedět v taxících, kde to páchne po moči a ještě na sebe nechat řvát řidičem.“
Po návratu do San Francisca Camp konečně opustil svou myšlenku na nákup automobilů. Místo toho se s Kalanickem dohodli, že budou s aplikací oslovovat majitele a řidiče luxusních limuzín. A tak se zrodila myšlenka, která stála u zrodu jedné z největších společností na světě.
Garret Camp
Uber, původně nazvaný UberCab, oficiálně spustil svou mobilní aplikaci v roce 2011. Zpočátku se zaměřoval pouze na luxusní černé vozy, ale brzy se rozrostl o levnější variantu UberX a později i o běžné řidiče s osobními vozidly. Společnost byla od počátku kontroverzní a často čelila odporu ze strany regulátorů a tradičních taxislužeb, protože její strategií bylo „nejprve jednat, pak žádat o odpuštění.“ S miliony uživatelů a miliardami jízd však Uber dokázal, že Campova původní frustrace a vize se proměnila v globální, revoluční systém, který změnil tvář dopravy navždy.
Zdroje: Wikipedia - Uber, The Guardian, Business insider
