Článek
V pondělním rozhovoru, který vedl ze svého rezortu Doral na Floridě, Trump nešetřil superlativy na adresu americké vojenské síly. Podle jeho slov se íránský odpor prakticky zhroutil. „Myslím, že ta válka je v podstatě hotová, víceméně kompletní,“ prohlásil sebevědomě. Prezident vykreslil obraz země, jejíž obranné složky byly systematicky vymazány z mapy. Podle něj Teherán již nedisponuje funkčním námořnictvem ani letectvem a jeho komunikační kanály byly přerušeny, což znemožňuje jakoukoli koordinovanou obranu.
Trump se v rozhovoru zvlášť zaměřil na íránský arzenál bezpilotních letounů a raket, které byly v posledních letech hlavní pýchou tamního režimu. „Jejich drony vybuchují po celém Íránu, zasáhli jsme i samotné továrny na jejich výrobu. Z jejich raket zbyla jen trocha rozptýleného šrotu,“ uvedl šéf Bílého domu. Naznačil tak, že strategie „chirurgicky přesných“, ale masivních úderů zafungovala rychleji, než kdokoli předpokládal.
3 000 cílů za jediný týden
Jeho slova částečně potvrzují i strohá data z Pentagonu. Americké velení oznámilo, že během pouhých sedmi dnů od zahájení operací zasáhlo více než 3 000 strategických íránských cílů. Tento nebývalý rozsah letecké a raketové kampaně měl za cíl paralyzovat Írán dříve, než stihne vyvolat širší regionální konflikt. Zatímco na začátku bojů Trump opatrně odhadoval, že k dosažení amerických cílů bude zapotřebí zhruba měsíc, nyní s oblibou opakuje, že realita předčila očekávání.
„Jsme výrazně napřed před plánem,“ pochvaloval si Trump v rozhovoru pro CBS News. Právě rychlost operace je pro něj klíčová, neboť mu umožňuje prezentovat konflikt jako efektivní a krátký zásah, nikoliv jako další „nekonečnou válku“ na Blízkém východě, které v minulosti tak hlasitě kritizoval. Přestože prezident mluví o vítězství, armádní špičky zůstávají ostražité a upozorňují, že eliminace infrastruktury nemusí automaticky znamenat konec nepřátelství v terénu.
S novým ajatolláhem Trump nepočítá
Vnitropolitická situace v Íránu prochází v těchto hodinách nejdramatičtějším otřesem za poslední desetiletí. V neděli večer Teherán oficiálně potvrdil, že do čela země nastupuje Ajatolláh Mojtaba Chameneí, který v úřadu nejvyššího duchovního vůdce nahrazuje svého otce. Tato blesková výměna moci v době probíhajícího konfliktu signalizuje snahu režimu o vnitřní stabilitu, Donald Trump však novému vládci Teheránu nedopřál ani špetku diplomatické zdvořilosti.
„Nemám pro něj žádný vzkaz. Vůbec žádný,“ odsekl prezident v rozhovoru. Trump zároveň naznačil, že s novým ajatolláhem ve svých plánech na uspořádání regionu vůbec nepočítá. Prohlásil totiž, že má o budoucím vedení Íránu „vlastní představu“, což vyvolává spekulace o tom, zda Spojené státy neplánují podpořit úplnou změnu režimu a dosazení exilových politických představitelů.
Hormuzský průliv jako červená linie
Paralelně s politickým chaosem v Teheránu se pozornost světa upírá k Hormuzskému průlivu. Tato kritická námořní cesta, kterou proudí přibližně 20 % světové spotřeby ropy, se kvůli bojům prakticky zastavila. Trump v této souvislosti vyslal Teheránu ultimátum, které svou dikcí připomíná jeho nejostřejší výroky z minulosti. Varoval Írán před jakýmikoli pokusy o „finty“ nebo blokády zbývajících přepravních tras.
„Pokud udělají něco špatného, bude to konec Íránu. To jméno už nikdy neuslyšíte,“ prohlásil Trump s tím, že Spojené státy jsou připraveny k totální odvetě, pokud by se Teherán pokusil o poslední zoufalý úder proti globální energetické bezpečnosti. Podle prezidenta jsou íránské obranné systémy v takovém stavu, že by jakýkoliv pokus o odpor vedl k definitivnímu zániku státu jako takového.
Prezident šel v rozhovoru ještě dál, když připustil, že Spojené státy zvažují bezprecedentní krok: přímé vojenské převzetí a správu Hormuzského průlivu. Přestože tvrdí, že průliv je v tuto chvíli technicky volný a některé lodě do něj již vplouvají, Trumpova administrativa zvažuje „plné převzetí kontroly“, aby eliminovala riziko budoucího vydírání ze strany jakékoliv íránské vlády.
Tento krok by znamenal de facto okupaci klíčových vodních cest, což by Spojeným státům dalo do rukou absolutní kontrolu nad toky ropy z Perského zálivu. Trumpova rétorika naznačuje, že v jeho vizi „konce války“ nefiguruje Írán jako suverénní hráč schopný diktovat podmínky v regionálních vodách.
Pentagon kontruje: „Boj jsme teprve začali“
Zatímco Donald Trump z floridského golfového klubu vysílal signály o blízkém míru, z budovy Pentagonu zněly diametrálně odlišné tóny. Americké ministerstvo obrany ve stejnou dobu zveřejnilo na sociální síti X sérii příspěvků, které svou tvrdostí zaskočily i zkušené analytiky. Hesla jako „Boj jsme teprve začali“ a „Žádné slitování“ (No Mercy) naznačují, že armádní špičky plánují v úderech pokračovat až do úplného vyčerpání nepřítele, bez ohledu na prezidentova uklidňující slova.
Tato nejednotnost v komunikaci vyvolává otázky, zda jde o promyšlenou strategii „dobrého a zlého policisty“, nebo o skutečný rozpor v dalším postupu. Na otázku novinářů, kdy přesně tedy operace skončí, Trump odpověděl svým typickým způsobem, který ponechává prostor pro interpretaci: „To, kdy to uzavřeme, mám v hlavě jen já, nikdo jiný.“
Navzdory prezidentovu tvrzení o drtivé převaze není konflikt bez obětí na americké straně. Dosud v bojích zahynulo sedm amerických vojáků. Tragický rozměr války v pondělí připomněl i viceprezident JD Vance, který se zúčastnil ceremoniálu převozu ostatků seržanta Benjamina Penningtona. Ten podlehl zraněním utrpěným při útoku na základnu Prince Sultan Air Base v Saúdské Arábii z počátku března. Právě tyto ztráty jsou v USA citlivým tématem, které může Trumpa tlačit k co nejrychlejšímu vyhlášení vítězství.
