Článek
Psal se 8. srpen 1996 a v kanadských ateliérech se konal poslední natáčecí den filmu Titanic. Ve štábu panovala dobrá nálada - všichni byli se svou prací spokojeni, zároveň se ale těšili na zasloužený odpočinek. Aby se poslední klapka pořádně oslavila, bylo rozhodnuto uspořádat slavnostní večeři a objednat si jídlo z restaurace. Jeden by řekl - co se na tom dá zkazit? Jde to stačí do jídla přidat trochu (nebo víc) halucinogenů. Všem za štábu pak bylo opravdu hrozně - někdo měl halucinace, jiní zvraceli, na jiné zas přišla panická ataka… Všechno to pak vyustilo v divokou orgii, během které režisér James Cameron málem přišel o oko. Všichni účastníci skončili v nemocnici. Dodnes se ale přesně neví, kdo to celé způsobil.
Polévka jak z jiného světa
Ten den se pracovalo pozdě do noci, většina lidí ze štábu neměla ani čas se pořádně najíst. A tak se rozhodli uspořádat si společný oběd o půlnoci - byla to zasloužená odměna. Jako první se podávala polévka ze škeblí (clam chowder), která všem hrozně zachutnala. Byla krémová a kromě škeblí tam byly i krevety. To vše krásně dochuceno bylinkami, které zřejmě měly zamaskovat vůni i pachuť halucinogenů.
Výtvarnice Marylin McEvoy, která pracovala na dekoracích, vzpomíná: „Polévka byla naprosto skvělá. Lidé se ve velkém chodili pro nášup. A myslím si, že to byl ten zásadní problém: všichni jsme byli hladoví, všem chutnalo, a tak jsme si dali mnohém víc, než se předpokládalo. A ve výsledku se předávkovali!“
A chytří už vědí, že polévka obsahovala PCP, známý také jako fencyklidin či dokonce „andělský prach“. Jedná se o silnou disociační drogu, schopnou vyvolat depersonalizaci, pocity silné euforie, záchvaty agrese, svalové křeče či hypertonus. V každém případě to není to zrovna nejlepší způsob, jak završit čtrnáctihodinový pracovní den.
Pláč, smích i orgie
Stačilo pouhých 30 minut, aby pochoutka s přídavkem fencyklidinu začala působit na vděčné strávníky. Herec Bill Paxton na celou situaci vzpomíná takto: „Někdo se smál, někdo plakal, pár lidí zvracelo. V jednu chvíli jsem se cítil dobře, záhy mě ovládla tak silná panická ataka, že jsem chtěl dýchat do papírového pytlíku. I James Cameron zažil něco podobného!“
Je pravda, že James Cameron z toho vyvázl poměrně bez úhony. Docela rychle pochopil, že se něco děje, odběhl si na WC a tam všechno jídlo vyzvracel. Režiséra zachránil jeden z jeho záchvatů parnanoi: uvědomil si, že v polévce byly škeble a myslel si, že by mohly obsahovat saxitoxin (paralytický neurotoxin, druh jedu, který se objevuje v mořských řasách i mořských potvorách).
Všichni skončili v nemocnici
Situace ale byla divoká: 60 halucinujících lidí bylo okamžitě převezeno do nemocnice v Dartmouthu. Již zmíněná umělkyně Marylin McEvoy pak celou situaci popsala hodně barvitě: „Všechny nás umístili do takových boxů, co jsou od sebe oddělené jen látkovou zástěnou, nikdo tam ale nechtěl zůstat. Všichni běhali po chodbách a skákali si navzájem na postele. Lidé měli strašně moc energie. Někdo dokonce na chodbě uspořádal závod na invalidních vozících. To víte, byli jsme totálně sjeti!“
James Cameron si vzpomíná, že během této bakchanálii ho někdo bodl perem to obličeje a málem ho trefil do oka. Režisér nebyl sice úplně mimo, ale pod vlivem drog určitě byl, a tak se tomu jenom smál. „Lidé kolem plakali i smáli se, řvali a běsnili, skákali na lůžka i vozíky. Kameraman Caleb Deschanel organizoval pochod po chodbě a do toho bubnoval na djembe - africký buben. Tohle by si člověk nevymyslel,“ vzpomíná režisér.
Personál nemocnice si toho večera také užil hodně „zábavy“: než přišly výsledky krevních testů, tak ani lékaři přesně nevěděli, co se se štábem děje. A tak jediné, co mohli udělat, bylo, že do nich cpali aktivní uhlí, které má vysokou absorpční schopnost – váže na svůj povrch plyny a toxické látky ze zažívacího traktu. Domnívali se totiž (stejně, jako režisér James Cameron), že se nejspíše jedná o otravu měkkýši. Později ale policie provedla toxikologický rozbor a zjistila, že příčinou běsnění byla obrovská dávka PCP v polévce.
Viník se nakonec nenašel
Prvními, na koho padlo podezření, byli samozřejmě kuchaři, číšníci a společnost, která catering organizovala. Pracovníci této firmy byli propuštění a podnik samotný měl pak dosti pošramocenou reputaci. Nicméně policie nemohla dokázat, že viníkem je opravdu cateringová společnost. V roce 1999 byl případ uzavřen pro nedostatek důkazů.
Šéf cateringové společnosti Earl Scott však má za to, že za to celé si může bezprostředně štáb Titaniku - podle něj si filmaři po poslední klapce rozhodli uspořádat pořádný večírek a tak trochu to přehnali s množstvím halucinogenních látek.
Režisér James Cameron si však myslí své: „Den před tím jsme propustili jednoho zaměstnance, protože neustále dělal problémy s dodávkami jídla. Takže si myslím, že to celé provedl ten idiot - aby se pomstil nejen nám, ale i číšníkům, se kterými také měl problémy. Ty číšníky jsme samozřejmě následující den propustili. Takže jeho plán fungoval.“
Mimochodem, hlavní hrdinové Leonardo DiCaprio a Kate Winslet se otravě vyhnuli, jelikož se neúčastnili natáčení v Kanadě. Stejně tak i Gloria Stuart, která hrála 76letou Rose. Táto dáma prohlásila, že nebude kazit mladým filmařům večírek, jelikož už je na takové věci příliš stará a oni si to víc užijí bez ní. A tak se navečeřela sama. A to se jí sakra vyplatilo!
Zdroje:
