Článek
V dnešní době si myslím, že téma rakovina je docela ožehavé, a proto bych chtěla napsat trochu povzbuzení pro lidi s touto nemocí. I když vím sama ze své zkušenosti, že někdy nejde bojovat tak, jak jsem to zvládla já.
Před 10 lety mi lékaři diagnostikovali nádor v oku. Bylo mi 49 let. Potíže se zrakem jsem nikdy neměla, a proto mne tato diagnóza velmi zaskočila. Na oční mne poslala obvodní lékařka s tím, že jsem měla časté bolesti hlavy, tak aby se mne změřil oční tlak. Tlak v oku byl dobrý, ale nález zněl melanom ciliárního tělíska (rakovina oka).
To, co se dělo potom, se asi těžko popisuje, pro mne šok, slzy a pro lékaře jasná volba - oko musí ven. Ptala jsem se proč, když na něj vidím, nepotřebuji brýle, že podstoupím i chemoterapii nebo leaser, ale to ne, jednoznačné rozhodnutí. Hlavou se mi honilo mnoho myšlenek, jak budu vidět s jedním okem, jak budu pracovat. Konzultovala jsem s dalšími odborníky tento problém, ale odpověď vždy stejná. Smířila jsem se s tím a do měsíce byla po operaci a bez oka.
Co teď dělat? Nezbylo mi než bojovat, zajistila jsem si do oka porexovou protézku, se kterou chodím do dnes. Tedy mám již několikátou, jelikož se časem opotřebuje. Nastoupila zpět do práce na plný úvazek, jelikož i s tímto hendikepem nejsem zdravotně postižená osoba. Mojí motivací jsou moje děti a hlavně vnoučata, a proto bojuji.
Ale to není konec mého příběhu s rakovinou. Před třemi lety mi byl diagnostikován nádor na štítné žláze (karcinom). Opět jasné rozhodnutí - musí ven. Jelikož jsem již věděla, co mne čeká, tak jsem souhlasila. Operace pak radioozařování, 10 dní v nemocnici bez fyzického kontaktu s rodinou (jen telefonáty). Toto jsem musela za rok opakovat znova a každý rok kontrola na klinice nukleární medicíny. Ale žiji a bojuji myslím pozitivně a beru toto onemocnění jako chřipku, i když vím, že to není sranda. Kdybych na to stále myslela a užírala se, tak by to bylo mnohem horší. Jsou dny, kdy si říkám, že to je hrozné a mám depku, ale vzpomenu si na vnoučata a na lidi, co jsou na tom ještě hůře a říkám si, bojuj a nevzdávej to. Tak to nevzdávám a vzkazuji všem co bojují s podobným osudem.
Bojujte, pokud to jen jde. Nevzdávejte to, život je krásný a stojí za to bojovat.
