Článek
Rovněž podle poslední ankety v ČR z října 2023, které se zúčastnilo 6546 respondentů, jen 18,3 % přechod na letní čas nevadí. I v září 2018 evropská komise schválila zrušení s tím, že poslední střídaní proběhne v roce 2019. Následně 26.3. 2019 zrušení podpořil evropský parlament. Zbývá jen symbolické schválení evropskou radou a k tomu zatím z nepochopitelných důvodů nedošlo.
Letní čas byl zaveden v roce 1979 v době ropné krize, tehdy se část elektřiny vyráběla v dieselových elektrárnách a tím se ušetřila elektřina v průmyslových podnicích ve večerních hodinách, i tak nebyla úspora nijak výrazná, něco přes 2 % v krátkém období kolem letního slunovratu. V dnešní době je většina výrobních hal celouzavřená bez oken, kde se svítí celodenně bez ohledu na venkovní světlo a k žádné úspoře nedochází. Naopak k vůli letnímu času musíme na jaře až do poloviny srpna v ranních hodinách svítit, čímž se nám zvyšuje spotřeba o 8 %. Sice někdo namítne, že na svícení ušetříme večer, ale v dnešní uspěchané době si chce většina obyvatel odpočinout a zasedne k internetu nebo k televizi a spotřeba zůstává stejná bez ohledu na venkovní světlo.
Hlavní spotřeba je v ranních hodinách - další nárust spotřeby elektřiny zhruba o 3% je díky uměle prodlouženým horkým letním večerům, díky klimatizaci. Takže se jen v ČR kvůli letnímu času zbytečně spálí 1,3 milionu tun uhlí. Ročně se v EU 16% elektřiny vyrobí spalováním uhlí, tímto spalováním vznikají škody 43 miliard euro. Zrušením letního času by se tyto škody daly snížit na polovinu. V současné době máme klimatickou změnu způsobenou spalováním fosilních paliv, které způsobuje oteplování planety, následkem čehož máme katastrofální sucha s vedry na straně jedné, na druhé straně přívalové deště s krupobitím nebo s tornády. Je zcela jasné, že klimatická změna se již nedá zastavit, ale dá se zmírnit snížením spotřeby fosilních paliv.
Navíc přechod na letní čas prokazatelně škodí lidskému zdraví, narůstá nám počet srdečních a mozkových příhod o 10 %, také roste počet depresí a nespavosti. Jen v ČR má pětina obyvatel poruchu spánku. Dochází k narušení biorytmu a snížení imunity z nedostatku ranního světla. Pojišťovny uvádějí nárůst pojistných událostí a nehod o 20 %. Předpokládá se, že jenom v ČR zemře 400 až 500 osob a desítky tisíc mají zdravotní problémy. Přímo ukázkově se projevila škodlivost letního času v roce 2020 v době pandemie covidu, kdy ještě nebyla proočkovanost. Po jarním střídaní nastal nárůst a v květnu s dostatkem ranního světla pokles. Od poloviny srpna kvůli letnímu času opětovný nárůst. Po říjnovém přechodu pokles nakažených. Již v únoru 2020 lékaři žádali, aby se nepřecházelo na letní čas. Nebyli vyslyšeni. Nemuselo být tolik nakažených, o zbytečně zemřelých nemluvě. I v letošním roce, kdy se nám rapidně vrátila nemoc černý kašel, jsme po přechodu na letní čas mohli sledovat prudký nárůst nemocných. Škodlivost letního času na lidské zdraví je známé od samého začátku, proto byl vždy brán jako nutné zlo a zaváděn na nezbytnou dobu. Za první světové války na dva roky, za druhé světové války na šest let. I v roce 1979, kdy byl zaveden kvůli ropné krizi, se také slibovalo jeho rychlé ukončení. Většina zemí toto dodrželo. V roce 1985 zrušilo přechod na letní čas Japonsko, následovaly další země. Jíž 57 států letní čas bezproblémově zrušilo, jen v EU se nám to nějak zaseklo. Podle některých politiků není zrušení prioritou. Tak pro zajímavost - co je větší priorita než lidské zdraví, kdy letní čas prokazatelně škodí, než spokojenost obyvatel, kdy si střídání nepřeje 84 % občanů EU? Navíc tím pomůžeme životnímu prostředí, když střídání času zvyšuje spotřebu fosilních paliv o 10 %. Lze tedy jen doufat, že evropská rada splní slib z letošního května a zrušení projedná, aby podzimní střídaní bylo poslední a tím se i EU připojí ke 168 státům světa, které střídání již zrušily nebo nikdy nezavedly.
Zdroj: ÚZIS, MZDR, Wikipedia
