Článek
V souvislosti s novoročními projevy našich ústavních činitelů se opět vyrojilo spoustu informací, dezinformací, nálepkování, atd., atd. Ať už se to týká Ukrajiny, EU, Eura, či NATO.
Pominu Ukrajinu, to je samostatné a velmi dlouhé téma. Pominu i NATO, které je v mých očích onou posvátnou krávou a vůči němuž skutečně neexistuje alternativa. A utopické snění o jakési evropské armádě může mít za následek jediné a sice to, že NATO oslabí. Tudy cesta nevede.
Pojďme se al podívat na EU, na výhody a nevýhody a na zatímní debatu. Ta se vyznačuje zvýšenými emocemi na obou stranách. Na té jedné se EU jeví jako uzurpátor a Brusel jen nahradil Moskvu a předtím Berlín a Vídeň. Na té druhé zase jako cesta do ráje a každý kdo se ji odváží zpochybnit dostane nálepku ruského trolla, dezolátora, dezinformátora, extremisty, atd.
Jak už to bývá, oba extrémy jsou škodlivé a nikam nevedou. Pokusím se se ze svého pohledu vyjmenovat klady a zápory.
Nejprve tedy klady. Těmi jsou jednoznačně čtyři svobody, tedy volný pohyb zboží, služeb, lidí a kapitálu. Nechme nyní stranou, že to tak úplně nefunguje a v přepočtu na celní bariery tvoří stávající nefunkčnost volného trhu bariéru ve výši cca 47%. Dalším kladem jsou zcela jistě programy pro studenty typu Erasmu, možnost studovat na zahraničních školách, výměnné programy, atd. Kladem je určitě i Schengen a z pohledu naší republiky i kladné saldo příspěvků do EU, tedy fakt, že více peněz zatím dostáváme než vydáváme. Našli by se určitě i další, ale tyto já osobně považuji za hlavní.
A nyní zápory. Na začátku to byla nejrůznější omezení, která zlikvidovala většinu našich cukrovarů, bránila i pěstování dalších plodin, omezila rozlohu vinic, atd. Z hlediska zemědělství je ale nejzávažnější nevyváženost v dotacích našich zemědělcům a těm ze „starých“ zemí. Rozdíly jsou markantní, někdy až dvojnásobné a naše pěstitele a chovatele tak významně znevýhodňují. Dalším záporem je fakt, že západní firmy si z nás udělali montovnu, a to velice často doslova a do písmene. Mnoho firem také podnikatelé ze Západu koupili a zavřeli aby se zbavili konkurence. A nevýhodou je i to, že vlastní mnoho nemovitostí, které často, především v Praze, nechávají chátrat. A obrovskou nevýhodou členství v EU je Green Deal a tisíce byrokratických předpisů, které likvidují průmysl, zdražují energie, atd., atd.
Co by je tedy lepší, vystoupit nebo zůstat? Položme si otázku co by stalo kdybychom vystoupili.
Nejprve opět ty zápory. EU by se jistě snažila „pomstít“ - viz ostrakizace Velké Británie. Na druhou stranu velkou část našich firem právě němečtí a další podnikatelé z EU. A jejich zájmem zcela jistě není své firmy poškozovat. Navíc přístup ke čtyřem svobodám není záležitost EU ale EHP kam patří i Norsko a další. Takže i ten by šel zcela jistě zachovat, pokud bychom chtěli. Zachovat by zřejmě šel i Schengen (pokud bychom o to stáli), v tom je i Švýcarsko přestože není členem EU. Přišli bychom o dotace, ale prakticky ze dne na den bychom se zbavili Green Dealu v čehož důsledku by zlevnily veškeré energie, a tedy i náklady našich firem (a také firem vlastněných zahraničními podnikateli v důsledku čehož by neměli zájem přesouvat výrobu jinam). Nebylo by také nutné zavírat uhelné elektrárny a měli bychom tak nadále k dispozici stabilní a bezpečné zdroje energie s dostatečným výkonem a čas nahradit je elektrárnami jadernými. Náš export do EU by byl sice zatížen uhlíkovými cly, ale to by do značené míry bylo vykompenzováno nižšími výrobními náklady. Navíc nahradit náš vývoz, tedy naši produkci pro EU zas tak snadné není. A do zbytku světa bychom mohli vyvážet za nižší, tedy výrazně konkurenceschopnější ceny. Výrazným plusem by bylo podstatné snížení byrokracie po zrušení GDPR, DSA, atd., atd.
Co je tedy výhodnější? Přiznám se, že nevím. To, co ale vím je fakt, že by se plusy a mínusy měly začít kvantifikovat, prozkoumat dopady vystoupení stejně jako dopady status quo. To téma je potřeba odtabuizovat a začít se o něm bavit v klidu, bez předsudků a bez emocí. A pokud dojdeme k tomu, že je lepší vystoupit vypsat o tom referendum. Dojdeme-li k tomu, že je lepší zůstat musíme si znovu nadefinovat podmínky za nichž jsem ochotni zůstat a kde je ta hranice kdy už to možné není. Padat by měly argumenty pro i proti, výpočty a data. Nikoli nadávky, nálepkování a ostrakizace.
