Článek
Po překonání počátečního zklamání nakonec většina „kolonistů“ zůstala a pustila se do zařizování nového života. Rozdělili se podle toho,jak se kdo znal a založili vesnice na zelené louce. Postupně se i sblížili s původními obyvateli a v dalších generacích zakládali společné rodiny, tak jako třeba moje babička. Jak dramaticky do jejich života nakonec zasáhne druhá válka jsem popsal dříve. První válka si samozřejmě vybrala oběti i v jejich řadách,u nás to nebylo jinak,ale o koho konkrétně šlo nevím. Mluvilo se o tom jen okrajově a před námi dětmi téměř vůbec.
Za druhé světové děda narukoval a babička zůstala sama se dvěma malými dcerami. Širší rodina se semkla a nakonec vše přečkali bez větších problémů. Částečně i proto, že se jim boje vyhnuly. No a poté přišly další dramatické časy,ale to až příště.
A teď veselá historka, kterou jsem nechtěně zařídil a dodnes se za ní trochu stydím.
Ve třetím ročníku gymnázia nás povolali k vojenskému odvodu. Pro ty mladší. Zkoumalo se tam,kdo je vojenské služby schopen. Druhý den se mě spolužačka, která chodila s klukem o rok výš, zeptala ,jak to probíhalo. Nic zlého netuše jsem prohodil, že tam byla zástěna,za ní ležela nahá sestřička a kdo byl schopen sexu s ní,byl odveden. Náhle se rozbrečela s tím, že jí Vráťa nic takového o rok dřív neříkal a vyběhla za ním ze třídy. Následně jsem měl co vysvětlovat. Ale mohlo mě napadnout, že něčemu takovému uvěří?
