Článek
O nelegálních stavbách se čas od času dozvíme z médií a obvykle tomu nevěnujeme pozornost. Jenže tento nešvar může mít negativní důsledky pro mnoho z nás. Jde totiž jen o špičku ledovce. Stav vymahatelnosti práva se v České republice plíživě snižuje. Z toho, co dříve bylo protekcí pro pár vyvolených, je nyní norma, a vymáhání práva se naopak zdá být něčím výjimečným.
Neřešit nelegální užívání staveb je v ČR norma
Jen za poslední dobu se v médiích objevilo hned několik článků o černých stavbách a bezradnosti stavebních úřadů, které údajně nevědí, jak problém řešit.
Nezdá se ale, že by byl problém v právní úpravě. Spíše to vypadá, že se nachází mezi židlí a klávesnicí – tedy na stavebním úřadě. Jak si jinak vysvětlit situace, kdy zaměstnanci stavebního úřadu několik měsíců až let vědí o porušování zákona a nic se neděje?
Když zůstává rozum stát
To je třeba případ Občanské plovárny v Praze. Pódium tam bylo postaveno v roce 2023. Na tomto místě bylo ale na černo. Muselo, protože podle územního plánu jde o plochu sportovní (SP), kde podle všeho není pravidelné pořádání hudebních festivalů přípustné. Vcelku logicky, když jde o samotné centrum města, tedy o místo, kde například v jiných státech Evropy hudební festivaly nebývají (maximálně jednotlivé koncerty). Jejich místo je obvykle za městem. Jenže tady si od roku 2023 nikdo ze Stavebního úřadu pro Prahu 1 „nevšiml“, že se zde pořádá jeden z největších hudebních festivalů v Praze. Jde o frekventované místo a území této městské části je celkem malé. Festival měl navíc reklamu na každém rohu. Těžko si šlo nevšimnout. Stavební úřad nerozpohyboval ani podnět, ale až nadřízený orgán na základě řešení nečinnosti. Stavební úřad by měl přitom porušení zákona řešit automaticky (z úřední povinnosti). Ten samý případ černých staveb se týkal festivalu na Praze 4 o pár let dříve, kdy tamnímu stavebnímu úřadu opakovaně udělil políček až Ombudsman.
Obtěžování hlukem? Na černé stavbě se zákazem užívání žádný problém
Lepší situace není ani u Stavebního úřadu na Praze 11. V malebném prostranství lesa v Křeslicích se rovněž nachází další z mnoha černých staveb. Jedná se o usedlost Mlýn na Dobré vodě, kde se několik let i přes zákaz konají svatební oslavy, jejichž hluk obtěžuje obyvatele okolních domů, a dokonce i paneláků v Petrovicích. Po opakovaných stížnostech obyvatel žijících v blízkosti areálu, stavební úřad provoz černé stavby před třemi lety zakázal. Jenže tím nic neskončilo - podnikatel pokračuje dál. Proti první pokutě stavebního úřadu, která může být jen do výše 100 000 Kč, se odvolal, a stavební úřad nyní tvrdí, že další pokutu udělit nemůže. Do nezkolaudované stavby tedy podnikatel dál pouští veřejnost a vydělává. Stavební úřad údajně nedokáže (rozuměj nechce) činit takové kroky, aby zákon prosadil. Asi jen náhodou patří objekt rodině Elišky Hromířové, členky ODS, která zde pracuje jako svatební koordinátorka. A asi náhodou je starostou MČ Praha 11, kde sídlí stavební úřad, Martin Sedeke, rovněž člen ODS.
A jedeme dál
Tím však výčet provozování černých staveb a areálů nekončí. Obdobně tomu bylo i v případě Kasáren Karlín v Praze, kde stavební úřad několik let vědomě „toleroval“ provozování kulturního centra v nezkolaudovaných prostorách a v rozporu s územním plánem. O zábavním areálu Krtkův svět v Horních Měcholupech, který je celý načerno, ví snad už každý. Majitel jej několik let přesto provozuje. Hned za Prahou v Čestlicích si miliardář Pavel Sehnal postavil načerno a v rozporu s územním plánem dokonce ZOO.
Proč je to načerno lepší?
Tento nešvar se děje i na mnoha dalších místech v České republice. V celé řadě případů naše iniciativa ČESKO BEZ HLUKU pomáhala lidem obtěžovaným hlukem podnikatelů, kteří nemají svoje podnikání povoleno. V 90 % případů při prověřování zjišťujeme černé stavby nebo rozpor užívání s kolaudací. Několik dalších případů aktuálně řešíme. A tady je jádro problému. Pokud by totiž podnikatel podle zákona požádal o povolení stavební úřad, ten by posuzoval dopad staveb na okolní obyvatelstvo, tedy dopad do tzv. pohody bydlení. V takovém případě by podnikatel musel udělat protihluková opatření. Obtěžovaní lidé v okolí jsou pak účastníky takového řízení a mohou se vyjadřovat, námitkovat a odvolávat. Jenže pokud je ve hře černá stavba, pak jsou pošlapána i veškerá tato práva okolních obyvatel, kteří jsou navíc obtěžováni hlukem. Je to jednodušší a provozovateli se to vyplatí. Jsme totiž v České republice, kde se stavební úřady stále více tváří jako zmiňované opičky. Proč ale nic nevidí?
Za všechno může čas, čas, čas
Pokud se jako občan žijící v okolí takové nelegální stavby budete u stavebního úřadu domáhat sjednání nápravy, musíte se obrnit velkou trpělivostí. V mnoho případech se stává, že stavební úřady podněty ignorují. Můžete se samozřejmě obrátit na nadřízený stavební úřad. Ale uvědomte si, že jsem v ČR. Je totiž běžné, že vaši žádost o přijetí opatření proti nečinnosti bude ignorovat i nadřízený (zpravidla krajský) úřad. Běžně se nám tak stává, že žádáme Ministerstvo pro místní rozvoj, aby přikázalo Krajskému úřadu, aby přikázal stavebnímu úřadu, aby dělal to, co mu ukládá zákon. Neuvěřitelné? Bohužel realita.
Nečinnost
Důsledky mlčení úřadů
Tady „legrace“ končí. Slepota stavebních úřadů má svoje dopady. Nejde totiž o nějakou „moštárnu“, nad kterou by se dalo mávnout rukou (pokud by nebyla Filipa Turka). Nejde o skleník, altánek, nebo i chatu. Takové stavby, byť jsou v rozporu se zákonem, nikomu neubližují. Tím nechci ani toto bagatelizovat. Ale. Kvůli nadměrnému hluku z festivalu na Praze 4 mělo několik lidí podle lékařských zpráv zdravotní problémy. Někteří je léčí dodnes. Stejně tak existuje znalecký posudek, který prokazuje závažné zdravotní dopady vlivem hluku z Mlýna na Dobré Vodě v Křeslicích. To by se nejspíš vůbec nestalo, pokud by stavební úřady efektivně prosazovaly stavební právo a následně svoje vlastní rozhodnutí.
A to už je přece pádný důvod k tomu, aby byl úředník za svoji slepotu odpovědný. Bylo by asi na místě, kdyby se státní zástupce konečně probudil. A taky o důvod více, aby stát zřídil centrální stavební úřad, který by sjednocoval postupy lokálních stavebních úřadů. Ty poté skutečně přestanou být ovlivňovány samosprávou.
Příště se mrkneme na zoubek policistům při rušení nočního klidu.
