Článek
Do té doby jsme se snažili o nějakou limitaci, jen ovoce nebo výjimečně doma dělaná buchta, žádné průmyslové cukry apod.
Začalo to ve školce, kde dětem dávají sladké nápoje. Bonbón byl v podstatě každý den nebo obden. K tomu připočtěme, že dnešní generace nemá tolik pohybu.
Ve škole to pokračuje. Přes dvacet dětí rovná se přes dvacet narozenin rovná se bonbóny. Mnohé děti mají sladkosti ke svačině denně. Co je ale horší, slazené nápoje každý den. Pro šestileté dítě je těžké odolat a vzít si místo toho obyčejnou vodu. Ta po ochutnání té sladké už nechutná a je těžké ho přimět ji vůbec pít.
Když jsem se dívala na složení bonbónu v běžných řetězcích, je to takřka vždy mix levných cukrů a levných tuků s něčím dalším jako želatina, éčka apod. Nevím, kdo chce dětem skutečně dávat něco takového.
Otázka je, co cukr s tělem dítěte udělá. Pití slazených nápojů zakládá na potíže s váhou, zkažené zuby. Zcela evidentní je křivka nálady po konzumaci cukru. Napřed euforie a poté velmi špatná nálada. Některé články spojují cukr i s vlivem na mozek, výskyt cukrovky, vliv na vnitřní orgány. Určitě nikdo nechce zkrátit svému dítěti život nebo snížit kvalitu jeho života.
Prosím, aby se lidé, kteří mají vliv na zdraví našich dětí, zamysleli nad tím, jestli je opravdu nutné dávat dětem slazené nápoje ve školkách a školách, a propagovat tak nezdravý životní styl, který velmi ovlivní jejich budoucí zdraví a životy.
Máme spoustu věcí bez cukru, šlo by mít školky a školy bez cukru?
