Dávno, dávno

Už jen kouřem z tvejch cigaret mi stoupáš do očí

Piješ čaj a přitom čteš si magazín

A já jen sedím a koukám se z vokna někam ven

Tvůj stín se na skle kroutí, tichem bílý

Vím, že dávno, dávno nemáš mi co říct, má lásko

Vím, že dávno, dávno nemáš mi co říct

-

Vůni tvejch vlasů jsem si z rukou nejspíš dávno smyl

A vlastně ani nevím, proč bych dál měl s tebou spát

Vždyť i to listí, který spadá, se zpátky na strom nevrátí

I když si s ním vítr kdysi tak rád hrál

Vždyť už dávno, dávno nemáš mi co říct, má lásko

Vždyť už dávno, dávno nemáš mi co říct

-

Tak jako kola aut se naše pohledy tu líně válí

Každej sám si o svým mlčí a je to možná tím

Že venku prší a tak tu ještě sedím a kouřím

Horkem vadnou žlutý kytky, který jsem ti možná někdy dal

Když už dávno, dávno nemáš mi co říct, má lásko

Když už dávno, dávno nemáš mi co říct

-

Už jen kouřem z tvejch drahejch cigaret mi stoupáš do očí, když spím

Piješ čaj a přitom čteš si ňákej cizí magazín

A já jen sedím a koukám se z vokna vedle tebe někam ven

Tvůj nahej stín se na skle kroutí, tichem bílý

Vím, že dávno, dávno nemáš mi co říct, má lásko

Vím, že dávno, dávno nemáš mi co říct

-

© 1980 Míra Kašpar