Článek
Nezaměstnanost se postupně zvyšuje
Česká republika patřila v minulých letech mezi země s velmi nízkou nezaměstnaností. Situace na trhu práce se však postupně mění.
Podle údajů Úřadu práce ČR dosáhl podíl nezaměstnaných osob v říjnu 2026 hodnoty 5,0 %. V evidenci bylo celkem 370 226 uchazečů o zaměstnání. Ve stejném měsíci zaměstnavatelé prostřednictvím Úřadu práce nabízeli 106 252 volných pracovních míst.
Ve srovnání s říjnem předchozího roku přibylo téměř 30 tisíc evidovaných uchazečů. Současně však vzrostl také počet volných pracovních míst, a to o více než 12 tisíc.
Už tento souběh naznačuje, že situaci nelze vysvětlovat pouze jednoduchým vztahem mezi počtem nezaměstnaných a celkovou nabídkou pracovních příležitostí.
Zajímavější než samotný údaj za jeden měsíc je dlouhodobější vývoj.
Vývoj nezaměstnanosti v ČR 2024–2026 a extrapolace trendu. Graf vytvořen pomocí OpenAI.
Graf zachycuje měsíční vývoj od ledna 2024 do října 2026. Vedle skutečných hodnot je zobrazena také trendová přímka a její matematické pokračování do roku 2027.
Přerušovaná část nepředstavuje ekonomickou prognózu ani předpověď skutečné nezaměstnanosti. Jde o matematické pokračování dosavadního lineárního trendu, které ukazuje, jakým směrem by se vývoj ubíral při zachování dosavadního průměrného sklonu.
Skutečný vývoj mohou samozřejmě ovlivnit hospodářská situace, investice, sezónní vlivy, rozhodování zaměstnavatelů i další okolnosti.
Je rovněž důležité rozlišovat mezi podílem nezaměstnaných osob podle evidence Úřadu práce a obecnou mírou nezaměstnanosti podle výběrového šetření pracovních sil ČSÚ. Jde o dva rozdílné statistické ukazatele, které nelze bez dalšího vysvětlení zaměňovat.
Kolik uchazečů připadá na jedno volné pracovní místo?
Samotná míra nezaměstnanosti nevypovídá úplně o tom, jak obtížné je najít nové zaměstnání. Pro pochopení situace je užitečné sledovat také počet evidovaných uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo.
Podle říjnových údajů Úřadu práce připadalo na jedno evidované volné pracovní místo v České republice v průměru přibližně 3,5 uchazeče.
Celostátní průměr však zakrývá výrazné regionální rozdíly.
Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo podle okresů. Tabulka vytvořena pomocí OpenAI.
Zdroj: Úřad práce ČR, říjen 2026.
Takové rozdíly ukazují, že situace na trhu práce není v jednotlivých částech republiky stejná.
Pro člověka hledajícího zaměstnání může být zásadní, zda žije v regionu s dostatkem pracovních příležitostí, nebo v oblasti, kde se nabídka zaměstnání omezuje a konkurence mezi uchazeči je výrazně vyšší.
Je však třeba připomenout, že evidence volných pracovních míst Úřadu práce nepokrývá celý pracovní trh. Část zaměstnavatelů obsazuje pozice prostřednictvím pracovních portálů, personálních agentur nebo vlastních náborových kanálů.
Když člověk ztratí práci, nemusí být snadné najít jinou
Jedním z často zmiňovaných řešení nezaměstnanosti je rekvalifikace a přechod do jiného odvětví. V praxi však taková změna nemusí být jednoduchá.
Představme si člověka, který strávil dvacet nebo třicet let ve výrobním podniku. Má zkušenosti s technologiemi, výrobními postupy, kontrolou kvality nebo obsluhou zařízení. Je zvyklý na konkrétní pracovní prostředí, organizaci směn a způsob spolupráce s kolegy.
Pokud jeho zaměstnavatel omezí výrobu nebo ukončí činnost, neznamená to automaticky, že se dokáže bez obtíží uplatnit například v obchodě, zákaznickém servisu nebo administrativě.
Nejde přitom pouze o odbornou kvalifikaci. Rozdíly mohou být také v pracovních návycích, zkušenostech, osobnostních předpokladech a ochotě přijmout zcela odlišný charakter práce.
Člověk zvyklý na technické a výrobní prostředí nemusí vyhledávat zaměstnání, jehož podstatou je každodenní intenzivní komunikace se zákazníky. Stejně tak pracovník ze služeb nemusí mít předpoklady pro práci v náročném průmyslovém provozu.
To neznamená, že změna oboru není možná. Znamená to však, že samotná existence volných pracovních míst ještě nezaručuje, že je dokážou obsadit lidé, kteří právě přišli o zaměstnání.
Rekvalifikace může být důležitým nástrojem. Její úspěšnost ale závisí také na skutečné poptávce zaměstnavatelů, dostupnosti vzdělávání, věku uchazečů a jejich dosavadních zkušenostech.
Průmysl pod tlakem a proměna zaměstnanosti
Průmysl má v české ekonomice mimořádné postavení. Jeho význam se neomezuje pouze na přímou zaměstnanost. Navazují na něj dodavatelé, logistika, servisní společnosti, energetika i další služby.
Pokud se průmyslovým podnikům nedaří, mohou se důsledky postupně přenášet také do dalších částí ekonomiky.
Vývoj zaměstnanosti přitom není ve všech odvětvích stejný. Ministerstvo financí ve své listopadové makroekonomické predikci uvádí, že zaměstnanost v české ekonomice ve druhém čtvrtletí 2026 meziročně vzrostla o 1,5 %. K růstu přispěly zejména služby a stavebnictví, zatímco zpracovatelský průmysl celkový růst mírně tlumil.
Tento rozdíl je důležitý. Nelze totiž předpokládat, že pracovní příležitosti vznikají a zanikají rovnoměrně ve všech částech ekonomiky.
České firmy navíc čelí řadě nákladových a konkurenčních tlaků. Jedním z nich jsou ceny energií a surovin.
Podzimní průzkum ČSOB Index očekávání firem z října 2026 ukázal, že ceny energií a surovin považuje za jednu z hlavních hrozeb 71 % dotázaných malých a středních firem a podnikatelů.
Dalšími významnými riziky byly dopady válečných konfliktů, vývoj české ekonomiky a nedostatek kvalitních zaměstnanců.
Zajímavé je, že navzdory těmto problémům více než sedm z deseti dotázaných firem předpokládalo stejný nebo vyšší objem investic než v předchozím roce.
Vysoké náklady tedy automaticky neznamenají, že podniky přestanou investovat nebo začnou propouštět. Mohou však ovlivňovat jejich ziskovost, konkurenceschopnost, cenovou politiku i budoucí rozhodování o zaměstnanosti.
Právě proto je vhodné sledovat nejen samotný vývoj nezaměstnanosti, ale také kondici podnikatelského sektoru.
Padesátníci na trhu práce. Zkušenosti, které nemusí být využity
Jednou z nejzajímavějších a zároveň citlivých oblastí českého trhu práce je postavení lidí starších 50 let.
Podle údajů Úřadu práce a průzkumů společnosti Alma Career citovaných serverem Podnikatel.cz bylo v České republice více než 142 tisíc nezaměstnaných starších 50 let. Tato skupina představovala přibližně 38 % všech evidovaných nezaměstnaných.
Z uvedené skupiny hledalo 46 % práci déle než jeden rok a 29 % dokonce déle než dva roky.
Jde o výrazný podíl, který si zaslouží pozornost. Nezaměstnanost v této věkové skupině totiž nemusí být pouze krátkodobým výpadkem příjmu. Dlouhodobé hledání zaměstnání může znamenat také postupnou ztrátu profesního kontaktu, motivace a jistoty.
Na problém upozorňuje také socioložka Lucie Vidovićová z Masarykovy univerzity, která se dlouhodobě zabývá věkovou diskriminací a sociologií stárnutí.
V rozhovoru pro Universitas z června 2025 upozornila na předsudky, s nimiž se lidé nad 50 let mohou setkávat při výběrových řízeních. Týkají se například předpokládané schopnosti pracovat s moderními technologiemi, zdravotní kondice nebo flexibility.
Podle průzkumu projektu Neviditelní, který citoval také server Podnikatel.cz, připouštějí dvě třetiny dotázaných firem, že vyšší věk může negativně ovlivnit šance uchazeče na přijetí.
To samozřejmě neznamená, že se tak chovají všichni zaměstnavatelé. Ukazuje to však, že věk může při hledání nového zaměstnání představovat jednu z překážek.
Starší pracovníci přitom mohou nabídnout dlouholeté zkušenosti, odpovědnost, stabilitu a schopnost předávat znalosti mladším kolegům.
Rozhodující by měly být především skutečné schopnosti, odborné znalosti, motivace a ochota učit se novým věcem, nikoliv samotné datum narození.
Práce a péče o rodinu: problém takzvané sendvičové generace
Postavení lidí ve vyšším věku může komplikovat také jejich rodinná situace.
Lidé kolem padesáti nebo šedesáti let se někdy ocitají v situaci, kdy současně pomáhají svým dospívajícím či dospělým dětem a pečují o stárnoucí rodiče.
Tento fenomén se označuje jako sendvičová generace.
Článek CNN Prima NEWS z listopadu 2026 upozorňuje na výsledky průzkumu projektu Neviditelní. Podle něj zaměstnává 93 % dotázaných českých firem lidi ve věku 50 až 64 let. Pro 46 % z nich však představuje významnou výzvu skloubení pracovních povinností těchto zaměstnanců s neformální péčí o blízké rodinné příslušníky.
To je důležitý aspekt, který při hodnocení pracovního trhu nemusí být na první pohled patrný.
Ne každý člověk může přijmout práci s nepravidelnou pracovní dobou, dlouhým dojížděním nebo požadavkem na maximální časovou flexibilitu.
Vhodně nastavené zkrácené úvazky, pružná pracovní doba a možnost kombinovat práci s péčí o rodinu mohou být jednou z cest, jak udržet zkušené pracovníky ekonomicky aktivní.
Senioři a jejich nevyužitý pracovní potenciál
Samostatnou otázkou je také zaměstnávání lidí, kteří již dosáhli důchodového věku, ale chtějí nadále pracovat.
Analýza Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), kterou v listopadu 2026 zveřejnil server Hrot24, upozorňuje, že nedostatečné využívání pracovního potenciálu lidí v důchodovém věku může veřejné rozpočty připravovat přibližně o 22 miliard korun ročně.
Podle této analýzy může ekonomicky aktivní důchodce při mediánové mzdě své věkové skupiny odvést na daních a pojistném více než 200 tisíc korun ročně.
Jde o ekonomický odhad, nikoliv o přímo vyčíslenou ztrátu ve státním rozpočtu. Analýza zároveň upozorňuje na zdravotní limity a skutečnost, že ne každý člověk může nebo chce pracovat i po dosažení důchodového věku.
Je proto důležité nevnímat zaměstnávání seniorů jako univerzální řešení nedostatku pracovníků. Smyslem by mělo být především vytvoření podmínek pro ty, kteří o pracovní aktivitu stojí a jejichž zdravotní stav a životní situace jim to umožňují.
Zahraniční pracovníci: proč je české firmy stále hledají?
Jednou z nejzajímavějších souvislostí současného trhu práce je souběh rostoucí nezaměstnanosti a pokračujícího náboru zaměstnanců ze zahraničí.
Podle údajů Českého statistického úřadu evidovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ke konci roku 2025 celkem 935 322 pracovněprávních vztahů cizinců v postavení zaměstnanců.
O rok dříve jich bylo 845 468. Meziroční nárůst tak představoval přibližně 89 900 pracovněprávních vztahů, tedy 11 %.
Největší skupinu tvořili občané Ukrajiny, následovaní občany Slovenska. Významně zastoupeni byli také pracovníci z Rumunska, Polska a Bulharska.
Je důležité zdůraznit, že statistika zachycuje pracovněprávní vztahy, nikoliv nutně počet unikátních osob.
Zahraniční pracovníci se uplatňují v celé řadě oblastí. Vedle průmyslové výroby jde například o stavebnictví, logistiku, dopravu, zdravotnictví nebo služby.
Zajímavým příkladem je také nábor pracovníků z Filipín.
Česká televize v říjnu 2026 informovala o rostoucím zájmu českých zaměstnavatelů o pracovníky z této země. Roční kvóta pro nábor pracovníků z Filipín prostřednictvím příslušného programu činí 10 300 osob. Podle zaměstnavatelů a náborových společností však současná kapacita přestává stačit.
Nábor přitom není otázkou několika týdnů. Celý proces může trvat přibližně tři čtvrtě roku.
Proč tedy firmy hledají zaměstnance v zahraničí, když v tuzemsku současně přibývá lidí evidovaných jako uchazeči o zaměstnání?
Odpověď nemusí být jednoduchá a rozhodně ji nelze redukovat na jedinou příčinu.
Rozhodující může být charakter nabízené práce, požadovaná kvalifikace, místo výkonu zaměstnání, pracovní doba, mzdové podmínky nebo ochota uchazečů přijmout konkrétní pracovní nabídku.
Nelze automaticky předpokládat, že každý zahraniční pracovník obsazuje místo, které by jinak mohl získat český uchazeč evidovaný na úřadu práce.
Stejně tak však stojí za to zkoumat, zda by část pracovních příležitostí nemohla být dostupnější domácím uchazečům při vhodně nastavených podmínkách, lepší dopravní dostupnosti nebo podpoře rekvalifikací.
Nejde o otázku národnosti. Jde o fungování trhu práce a schopnost propojit potřeby zaměstnavatelů s dostupnými pracovníky.
Kam může vývoj směřovat?
Při pohledu na poslední roky je namístě položit si otázku, zda současný vývoj představuje pouze přechodné období, nebo zda se na českém trhu práce začíná projevovat dlouhodobější tendence.
Odpověď zatím není jednoznačná.
Ministerstvo financí ve své makroekonomické predikci z listopadu 2026 očekává, že průměrný evidovaný podíl nezaměstnaných osob dosáhne v roce 2026 hodnoty 4,9 % a v roce 2027 by měl klesnout na 4,7 %.
Jde o průměrné hodnoty za jednotlivé roky, nikoliv o předpověď konkrétního měsíčního výsledku. Ministerstvo vychází z předpokladů dalšího hospodářského vývoje a očekává postupné zlepšování situace po sezónním očištění.
Tento výhled se může lišit od jednoduchého matematického pokračování trendové křivky v našem grafu. Právě proto je důležité obě věci nezaměňovat.
Na vývoj budou mít vliv například kondice průmyslu, investiční aktivita podniků, ceny energií, zahraniční poptávka, demografické změny i schopnost trhu práce přizpůsobovat se novým podmínkám.
Otázka, která zůstává otevřená
Česká ekonomika potřebuje pracovníky. Zaměstnavatelé hledají nové zaměstnance, v některých oborech se obracejí do zahraničí a současně přibývá lidí evidovaných jako uchazeči o zaměstnání.
Mezi nimi jsou také lidé, kteří mají za sebou desítky let pracovních zkušeností, ale přesto se jim nedaří najít nové uplatnění.
Tento souběh si zaslouží pozornost.
Nestačí sledovat pouze celkovou míru nezaměstnanosti ani počet inzerovaných pracovních míst. Důležité je také to, jaká pracovní místa vznikají, kde se nacházejí, jaké požadavky kladou na uchazeče a zda jsou pro ně dostupná.
Stejně důležitá je schopnost lidí přizpůsobit se změnám. Ne každý má stejné vzdělání, zkušenosti, možnosti ani předpoklady pro změnu profese. A ne každá rekvalifikace automaticky vede k novému zaměstnání.
Zvláštní pozornost si zaslouží lidé ve vyšším věku, jejichž pracovní zkušenosti mohou představovat významný potenciál. Stejně tak je důležité, aby zahraniční pracovní síla doplňovala potřeby české ekonomiky a aby se domácím uchazečům dostávalo odpovídajících příležitostí.
Možná bychom se proto měli méně soustředit na samotnou otázku, kolik pracovních míst česká ekonomika nabízí, a více na to, zda dokáže nabídku práce skutečně propojit s lidmi, kteří ji potřebují.
Protože pracovní příležitost nemusí být automaticky dostupná každému, kdo hledá zaměstnání.
A právě v tom může spočívat jedna z největších výzev současného českého trhu práce.
Seznam použitých zdrojů
Úřad práce ČR – Nezaměstnanost v Česku, říjen 2026 (9. 11. 2026)
Český statistický úřad – Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS
Český statistický úřad – Ekonomická aktivita cizinců (31. 8. 2026)
Ministerstvo financí ČR – Makroekonomická predikce, listopad 2026 (6. 11. 2026)
ČSOB – Průzkum: České firmy jsou odolné, rostoucí investice naznačují optimismus (10. 11. 2026)
Novinky.cz – Drahé energie ohrožují sedm z deseti českých firem
Podnikatel.cz – Příliš staří na práci, příliš mladí na důchod. Tisíce Čechů uvízly v pasti (19. 10. 2026)
Universitas – Ageismus zasahuje silně i trh práce. Populace přitom stárne, varuje socioložka (12. 6. 2025)
CNN Prima NEWS – Křižovatka padesátky: Proč si Česko nemůže dovolit přehlížet zkušené pracovníky a jak skloubit práci s péčí? (5. 11. 2026)
Hrot24 – Česko nevyužívá potenciál seniorů, kteří chtějí pracovat. Stát tak přichází o 22 miliard ročně (9. 11. 2026)
ČT24 – O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí (16. 10. 2026)
Poznámka
Při přípravě článku byl využit nástroj AI pro jazykovou kontrolu textu a rešeršní podporu při ověřování vybraných údajů.
