Článek
Zákonný odhad zatím vychází asi na 300 korun - to je ale jenom částka, nikoliv záruka většího nákupu
Letošní srovnávací základna je poměrně jasná. Po lednové valorizaci 2026 měl podle Ministerstva práce a sociálních věcí průměrný starobní důchod dosáhnout 21 839 korun. Proti předchozímu roku vzrostl v průměru o 668 korun.
V roce 2027 bude přidání patrně podstatně skromnější. Podle červencového vyjádření ministra práce Aleše Juchelky, o kterém jsem již psala, se zákonná valorizace zatím pohybuje kolem 300 korun u průměrné penze. To odpovídá růstu přibližně o 1,4 procenta. Jde ovšem o předběžný propočet, nikoli o konečnou částku. Přesné parametry mají být známy v září.
Důchody se nezvyšují podle toho, jaké ceny ekonomové očekávají v příštím roce. Výpočet vychází především z již naměřeného růstu životních nákladů domácností důchodců a z části růstu reálných mezd. Tento postup popisuje také rozpočtový dokument MPSV. Nízká inflace v rozhodném období proto znamená nízkou valorizaci, přestože později mohou ceny znovu zrychlit.
Vyšší penze může mít menší kupní sílu
Rozhodující bude poměr mezi růstem důchodu a cenami. Pokud penze stoupne o 1,4 procenta, ale běžné výdaje během roku zdraží o více než dvě procenta, senior dostane více korun, avšak koupí si za ně méně.
Právě k takovému výsledku zatím směřují ekonomické výhledy. Jarní prognóza České národní banky počítá pro rok 2027 s průměrnou inflací 2,4 procenta. Dubnová predikce Ministerstva financí je ještě opatrnější a uvádí 2,8 procenta. Při nynějším odhadu valorizace by tak reálná hodnota průměrného důchodu mohla hrubým srovnáním klesnout zhruba o jedno až 1,4 procenta.
Prognóza ovšem není ceník na příští rok. Ceny energií ovlivňuje situace na světových trzích, potraviny úroda i obchodní marže a nájemné se vyvíjí jinak v Praze než v menší obci. Podle Českého statistického úřadu činila meziroční inflace v červnu 2026 jen 1,5 procenta, zatímco průměr za předchozích dvanáct měsíců dosahoval 2,1 procenta. Vývoj se tedy může během několika měsíců citelně změnit.
Senior navíc obvykle utrácí větší část příjmu za bydlení, energie, potraviny a zdraví. Jeho osobní zdražování proto může být vyšší než celostátní průměr. Slovem „trh“ se zde nemyslí burza, ale především nové zálohy na energie, nájem, ceny v lékárně a částka na účtence za běžný nákup.
Konečný účet ukáže až domácí rozpočet
S předběžnými třemi stovkami zatím není rozumné napevno počítat. Konečné nařízení vlády může přinést jinou částku a politická debata o vyšším přidání sama o sobě žádné peníze nezaručuje.
Pozornost by měly zbystřit také ženy a další příjemci důchodu s výchovným. Od ledna 2027 se podle ČSSZ bude procentní část penze valorizovat až po odečtení 500 korun za každé vychované dítě. Nezměněné výchovné se následně přičte zpět. Samotných 500 korun za dítě tedy už valorizací neporoste.
Po oznámení konečných částek si vyplatí porovnat nikoli jen prosincovou a lednovou penzi, ale také pravidelné výdaje. Stačí sepsat bydlení včetně služeb, energie, léky, dopravu a obvyklou útratu za potraviny. Teprve rozdíl mezi růstem těchto nákladů a valorizací ukáže, zda domácnost skutečně získala.
O zvýšení důchodu se nežádá. Novou částku bude možné ověřit v datové schránce nebo na ePortálu; pravidla pro papírové oznámení vysvětluje ČSSZ. Podle informací dostupných na začátku srpna 2026 tedy senioři nejspíš dostanou nominálně více. Reálně však současné odhady naznačují spíš mírné zhoršení než citelné přilepšení.
