Článek
Vláda změnu schválila, legislativní cesta pokračuje
Kabinet 20. července 2026 schválil novelu zákona o důchodovém pojištění, potvrzují výsledky jednání vlády. Návrh však ještě musí projít Poslaneckou sněmovnou, Senátem a podpisem prezidenta. Dokud nebude vyhlášen ve Sbírce zákonů, nelze nové zvýšení považovat za jistý nárok.
Změna se týká lidí, kteří pobírají starobní důchod a zároveň vykonávají práci zakládající účast na důchodovém pojištění. Pouhé uzavření dohody nestačí, pokud z ní kvůli nízkému příjmu pojistné nevzniká. Nemá jít ani o odměnu vyplacenou okamžitě za každý měsíc. Odpracované, přesněji pojištěné dny se sečtou a projeví se při následujícím lednovém zvýšení penze.
První automatické navýšení je naplánováno na leden 2028. Původní návrh počítal s prvním sledovaným obdobím od 1. září 2026 do 31. srpna 2027. Podrobná důvodová zpráva na portálu ODok ovšem výslovně připouští posun začátku: nebude-li zákon včas vyhlášen, započítávání začne až kalendářním měsícem, kdy nabude účinnosti potřebná evidenční změna.
Jeden měsíc přidá jen zlomek, ale natrvalo
Za 365 dnů pojištěné práce má zvýšení odpovídat 1,5 procenta procentní výměry vypláceného důchodu. Při kratší době se použije poměr podle počtu dnů. Tři měsíce tedy nepropadnou jen proto, že senior nedokončil celý rok. Současně je potřeba brzdit příliš velká očekávání: nejde o 1,5 procenta z celého důchodu za každý měsíc ani o pevnou stokorunu za odpracovaný měsíc.
Důchod se skládá ze základní a procentní výměry. Nový pracovní přírůstek se má počítat právě z procentní části, u starobní penze navíc bez částky připadající na výchovné. Konkrétní výsledek proto bude u každého jiný. Čím kratší pracovní období a nižší procentní výměra, tím menší navýšení. Jak shrnuje MPSV, procento za práci se má připojit k pravidelné lednové valorizaci.
Novinka opravuje slabinu starého režimu. Do konce roku 2024 bylo nutné získat celých 360 dnů a poté požádat o zvýšení o 0,4 procenta výpočtového základu. Nezhodnocené dny sice mohly zůstat do dalšího období, krátká práce sama o sobě však k přepočtu nestačila. Od roku 2025 tento systém nahradila sleva na pojistném.
Ta má podle návrhu zůstat zachována. Pracující starobní důchodce tak nemá volit mezi vyšší čistou mzdou nyní a zvýšením penze v budoucnu. Při splnění podmínek získá obojí. Současná sleva činí podle ČSSZ 6,5 procenta z vyměřovacího základu zaměstnance; u běžné mzdy jde zpravidla o 6,5 procenta z hrubé mzdy.
Zaměstnanci automaticky, podnikatelé musejí požádat
U zaměstnanců chce ČSSZ čerpat údaje z jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů. Přepočet by proto měl proběhnout automaticky a senior nebude každý rok podávat žádost. Přesto se vyplatí uschovat pracovní smlouvy, výplatní pásky a potvrzení o zaměstnání. Chybné nebo opožděné hlášení zaměstnavatele se může projevit i ve výpočtu.
Spolu s lednovým zvýšením má přijít oznámení s použitým počtem dnů a výslednou částkou. Pokud údaje nebudou souhlasit, návrh počítá s možností požádat do 60 dnů po splátce zvýšeného důchodu o vydání formálního rozhodnutí. Teprve proti němu se lze standardně bránit.
OSVČ budou mít jiný postup. O zvýšení požádají v přehledu o příjmech a výdajích za předchozí rok. ČSSZ jim částku dopočítá zpětně od ledna a rozdíl doplatí. Při souběhu podnikání a zaměstnání se stejný den započte jen jednou.
Nové pravidlo se také nesmí zaměnit s prací bez pobírání důchodu. Kdo po vzniku nároku penzi nečerpá a dál pracuje, má už nyní jiný, výraznější bonus za každých 90 dnů. Rozhodnutí důchod zatím nebrat proto nelze dělat podle titulkové věty. Vyžaduje individuální propočet. Pro člověka, který penzi pobírá a jen si přivydělává, však navržené počítání jednotlivých dnů dává větší smysl než někdejší hranice „všechno, nebo nic“.
