Článek
Život a výzkum
Gregor Johann Mendel se narodil 20. července 1822 ve vesnici Heinzendorf (dnes Hynčice) na Moravě. Po vstupu do augustinánského kláštera v Brně se začal věnovat studiu přírodních věd. Jeho hlavním zájmem se brzy stala otázka, jak se vlastnosti přenášejí z jedné generace na druhou.
Experimenty
Mendel se rozhodl použít hrách (Pisum sativum) jako modelovou rostlinu pro své experimenty. Hrách byl ideální pro svou rychlou reprodukci a snadnou křížení, což umožňovalo Mendelovi systematicky sledovat a zaznamenávat dědičnost různých vlastností.
Formulace zákonů
Jeho první sérii experimentů zahájil Mendel v roce 1856. S pečlivostí a systematickým přístupem zkoumal vlastnosti jako barva semene, tvar semen a výška rostlin. Každý rok prováděl desítky tisíc křížení a pečlivě zaznamenával výsledky.
Na základě svých experimentů formuloval Mendel dva základní zákony dědičnosti. První zákon, zákon uniformity, tvrdí, že potomci křížení dvou čistokrevných jedinců mají vždy stejné vlastnosti. Druhý zákon, zákon dělení, popisuje, jak se vlastnosti kombinují a rozdělují mezi potomky.
Vědecké dědictví
Po dokončení svých experimentů Mendel v roce 1866 publikoval své výsledky v časopise Moravské zemské muzeum. Jeho práce však byla tehdy málo pochopena a přehlížena, a tak Mendel opustil vědeckou kariéru a vrátil se ke klášterním povinnostem.
Revize Mendelových objevů nastala až na konci 19. století, kdy si vědci jako Hugo de Vries, Carl Correns a Erich von Tschermak začali uvědomovat význam Mendelových zákonů pro dědičnost. Tím začala éra moderní genetiky, která Mendelovy principy začala systematicky studovat a aplikovat.
Dnes jsou Mendelovy zákony základním pilířem genetiky. Jsou aplikovány ve výzkumu, šlechtění rostlin a zvířat a v humanitárních oblastech jako je lékařství a genetická poradenství. Gregor Mendel, rakouský mnich, se tak stal nejen průkopníkem genetiky, ale i symbolem pečlivého pozorování a systematického bádání ve vědě.
Závěr
Gregor Mendel ukázal, že i prostřednictvím pokorného mnicha může přijít revoluce v biologii. Jeho příběh nám připomíná, že každý objev začíná jednoduchým zájmem a pečlivým pozorováním, a že i malý klášterní zahrádkář může položit základy pro velké vědecké poznání.
Zdroje:
(http://www.mendelmuseum.org/)
(https://ct24.ceskatelevize.cz/tema/2479-gregor-johann-mendel)
