Článek
Masturbace: To slovo, které se doma neříká nahlas. Ale proč vlastně?
Ruku na srdce – nebo jinam, podle toho, jak jste zrovna naladění – kdo z nás nikdy nesáhl po chvíli samoty ke svému tělu? Masturbace je tu s námi odjakživa. Nezáleží, jestli jste muž, žena, introvert nebo extrovert. Tohle je univerzální jazyk těla, který si rozumí napříč věky, pohlavími i generacemi.
A přesto je to pořád trochu jako Harry Potter před rokem 2000 – „ten, jehož jméno se nevyslovuje“. Když se to slovo někde objeví v článku, člověk se mimoděk rozhlédne, jestli ho náhodou někdo nesleduje. Ale proč ten stud? Když to dělají téměř všichni?
Pamatuju si, jak mi kamarádka jednou vyprávěla, že v pubertě byla přesvědčená, že se jí z masturbace začne kroutit páteř. Něco podobného jí totiž naznačila babička. Ta samá babička, která se pak smála jako blázen, když se jí to kamarádka v dospělosti svěřila. Doba se mění, ale předsudky přežívají déle než vinylové desky.
Lék bez předpisu: Zdravotní bonusy, které vám nikdo nenabídne v lékárně
Masturbace není jen tak nějaké rozptýlení před spaním. Podle odborníků přináší celou řadu zdravotních benefitů. A ne, není to jen mýtus, který si šíříme mezi sebou, abychom se necítili provinile. Řeč je o reálných účincích – snížení stresu, zlepšení spánku, podpoře imunity, u mužů třeba i prevenci rakoviny prostaty.
Taky to zlepšuje náladu. Vlastně docela zázračně. Víte, jaký je rozdíl mezi člověkem, který si „to“ večer dopřeje, a tím, kdo si to odpírá? Ten první se ráno probouzí s úsměvem a druhý nadává na sousedy a počasí. Takže ano, masturbace může přispět i ke kvalitnějším mezilidským vztahům – protože kdo je spokojený, ten míň štěká.
A ženy? Pro ně to bývá cesta k lepšímu poznání vlastního těla. Konečně pochopíte, že partner možná nemusí hádat naslepo, když sama víte, co vám dělá dobře. Vlastně, možná by to měl být povinný kurz: „Autoerotika 101 – Jak se mít rád, abyste to mohl naučit i ostatní.“
Trapasy, kterým se smějeme až později
Kdo tvrdí, že nikdy nezažil trapas kolem masturbace, tak buď lže, nebo má skvělou paměť na to, co zapomenout. Jeden známý se mi kdysi přiznal, že si ve dvanácti letech spletl zvuk zamykání dveří s kliknutím sluchátek do mp3. Výsledkem bylo nepříliš šťastné setkání s matkou v momentě, kdy měl ruce zaneprázdněné. Prý se pak měsíc nemohli dívat jeden druhému do očí.
Ale právě tahle trapnost kolem celé věci je to, co by možná stálo za to změnit. Masturbace není selhání, není náhrada za „pravý“ sex, a rozhodně to není žádná úchylka. Je to prostě jen jiná forma kontaktu se sebou samým. A navíc – je naprosto bezpečná, hygienická a vždy po ruce. Doslova.
A co na to společnost?
Někde mezi konzervativním kývnutím a moderním pochopením se masturbace stále plácá v tom, co „se neříká nahlas“. Ve škole se o tom nemluví. Na rodinných oslavách už vůbec ne. V médiích zřídka – a když už, tak většinou jako „pikantní téma“. Přitom jde o naprosto běžnou součást života. Téměř 80 % mužů a více než polovina žen přiznává, že si tuto chvilku pro sebe dopřává pravidelně.
Tak proč bychom si z toho měli dělat výčitky?
Závěr? Jednoduchý: Když už, tak bez studu
Masturbace není hřích. Není to náhrada, není to nouzovka, není to selhání. Je to forma sebelásky. Možná ta nejčistší, protože je svobodná, upřímná a bez očekávání. Taková, jakou nám nikdo jiný nabídnout nemůže.
Ať už si k tomu pustíte relaxační hudbu, romantický film, nebo jen zavřete oči a ponoříte se do svých představ, děláte něco dobrého pro sebe. Bez výčitek, bez studu. A možná i s úsměvem, který si pak někdo jiný všimne – a bude si myslet, že jste se prostě dobře vyspali.
brnenska drbna - pravidelna masturbace je soucasti zivota pro 80 procent muzu
