Článek
Proč to vlastně někdo dělá?
Když se řekne piercing, většině lidí naskočí uši, nos, možná obočí. Ale tam dole? To už je jiná liga. Přesto není piercing genitálií až tak vzácný, jak by se mohlo zdát. Nejde jen o exhibici. Pro mnohé je to osobní rozhodnutí, které má hlubší význam – od zintenzivnění sexuálních prožitků přes estetickou hru až po výraz svobody nebo důvěry ve vlastní tělo.
A pak jsou tu i příběhy lidí, kteří k piercingu přišli po těžkých životních zkouškách – třeba po zneužití nebo ztrátě kontroly nad vlastním tělem. Pro ně je to forma návratu k sobě. Symbol, že to tělo je zase jejich.
Jaké typy existují?
U žen
Nejčastější a nejvíce doporučovaný bývá vertikální piercing klitoridální kapuce. Je to poměrně bezpečná varianta, při které nedochází k narušení samotného klitorisu. Zajímavé je, že právě tenhle typ může při správném umístění zvyšovat stimulaci.
Pak je tu horizontální varianta, která vypadá efektně, ale má spíš dekorativní charakter.
Další možností jsou piercingy stydkých pysků – malých i velkých. Dělají se většinou symetricky, po dvou či více, a často slouží jako základ pro různé šperky nebo „řetízky“.
Zvláštní kategorií je Christina piercing, který vede přes stydkou kost. Vypadá atraktivně, ale může být problematický na hojení – hlavně kvůli tření o prádlo a spodní švy.
U mužů
U mužů vede jednoznačně Prince Albert – piercing, který vede močovou trubicí a vystupuje spodní stranou žaludu. Zní to drasticky, ale patří mezi rychle se hojící a oblíbené typy.
Jeho „bratr“ Reverse PA míří opačným směrem – horní stranou žaludu.
Pak tu máme náročnější varianty jako Apadravya (vertikální průchod žaludem) a Ampallang (horizontální). Tyto typy už vyžadují odhodlání, trpělivost při hojení a především anatomickou vhodnost.
Kdo hledá něco méně dramatického, může zkusit Frenulum piercing – ten se umisťuje pod žaludem a hojí se poměrně rychle. Naopak Hafada je čistě dekorativní piercing šourku, který si lidé často dávají spíš pro zajímavost než kvůli sexuálnímu efektu.
Bolí to?
Ano. Ale jak moc, to je individuální. Někdo říká, že to bylo horší v hlavě než ve skutečnosti. Jiný přiznává, že ho to na pár sekund „poslalo ke stropu“. Klíčové je být připravený – psychicky i fyzicky.
Zákrok probíhá sterilní jehlou, nikdy pistolí. Profesionální studio by mělo mít naprostý hygienický standard, zkušenosti a schopnost vysvětlit, co přesně se bude dít.
A co pak? Hojení, péče, rizika
Nejtěžší na tom celém je paradoxně ne samotný vpich, ale následující týdny. Tělo se hojí pomalu – obvykle 4 až 8 týdnů, u složitějších variant i déle. Během té doby se doporučuje vyhnout se sexu, koupání v bazénu a dráždivému prádlu. Očista jen jemným solným roztokem, žádné masti, žádné drhnutí.
Mezi nejčastější komplikace patří:
- mírné krvácení a otoky (běžné první dny),
- infekce (pokud se zanedbá hygiena),
- migrování šperku (tělo ho může „vytlačit“),
- a v krajním případě i ztráta citlivosti (pokud se piercing udělá špatně, zejména u klitorisu či žaludu).
Zásadní tedy je svěřit se do rukou odborníka – ne kamaráda s jehlou, ani tetovacího studia, které to dělá „občas“. Tady nejde o obrázek na kotník. Tady jde o něco úplně jiného.
Když je to správné rozhodnutí
Genitální piercing není pro každého. Ale ti, kdo ho mají, o něm často mluví s respektem – a někdy i s láskou. Je to něco, co vám navždy změní vztah k vlastnímu tělu. Něco, co může být sexy, osobní, posilující.
Anebo taky ne.
Důležité je jedno – rozhodnout se sám za sebe. Nenechat se do ničeho tlačit, ať už módou, partnerem, nebo touhou být jiný. Protože propíchnout si genitálie není jen otázkou stylu. Je to krok, který má smysl jen tehdy, když k němu člověk dojde sám.
Zdroje:
healthline - genital piercings
allure - genital piercings everything to know
refinery29 - genital piercings guide
