Článek
Neuvěříte, co se mi stalo, když jsem po 15 letech sedla na kolo
Nevím, co mě to napadlo – snad jaro ve vzduchu, touha po pohybu nebo jen sentiment. Každopádně jsem po patnácti letech vytáhla staré kolo z garáže. Lehce rezavý řetěz, tvrdé sedlo, trochu nervozity a hlavně chuť si zase připadat volná. Domluvila jsem se s kamarádkou, že si dáme jen lehký okruh kolem rybníků. Pro začátek.
Zpočátku všechno klapalo. Smály jsme se, mluvily o starých časech, vítr ve vlasech a pohyb, který mi chyběl. Ale někde po půl hodině jízdy se něco změnilo. Sedlo, které jsem ze začátku jen vnímala jako trochu nepohodlné, začalo být… nečekaně zajímavé.
Nejdřív to bylo jen jemné brnění. Ale s každým šlápnutím se zesilovalo. Zpočátku jsem si myslela, že mi jen třeští nějaký nerv – ale brzy jsem pochopila, že to není bolest. Bylo to jiné. Tlak, vibrace, vlny. Tělem mi projel zvláštní horký pocit a… vlhko. Opravdu. A to tak, že jsem musela zastavit.
Zastavila jsem, sesedla, ale kolena se mi podlomila. Dlaně jsem měla zpocené, dech přerývaný, celé tělo jako v napětí. A v tu chvíli jsem to už nemohla skrývat. Jemně jsem zasténala. Ne nahlas – ale dost na to, aby si toho kamarádka všimla.
Vrátila se a když mě uviděla, jak stojím opřená o řídítka, tváře červené, celá rozechvělá, vyděsila se.
„Co se děje?“ chytla mě za rameno, pak za ruku.
„Sáhni mi na břicho,“ šeptla jsem a snažila se popadnout dech. Udělala to. Bříško jsem měla napnuté jak strunu. A pak jsem její ruku posunula níž. Ne moc. Jen k hranici, kde končily moje cyklistické kraťasy.
Zůstala ztuhlá. Chvíli mlčela. A pak se na mě podívala a jen řekla: „To si děláš srandu…“
Ne, nedělala. Moje tělo mělo evidentně jiný plán na dnešní den. A zbytek výletu? Ten už se nesl v úplně jiném duchu – v náznacích, ve smíchu, v pohledech. Ač se nic víc nestalo, ten okamžik změnil náš výlet i naše přátelství.
Co z toho plyne? Ženské tělo je fascinující. A občas stačí staré kolo a špetka jarního vzduchu, aby se vám rozbušilo srdce i něco navíc. Takže příště – měkké sedlo? Možná raději to staré. Jen se připravte na… jízdu.
Zdroj:
Monika/Vlastní zkušenost
