Článek
Když se řekne experiment v ložnici, většina lidí si představí hračky, možná šátek přes oči, jemné hraní s mocí. I já si to tehdy myslela. Byla jsem přesvědčená, že se pohybuju v rámci toho, co zvládnu ustát. Můj partner ale měl jinou představu o tom, co znamená „jít za hranici“. A já, ve snaze být tou, která překvapí, jsem ho nechala jít mnohem dál, než jsem sama chtěla.
Začalo to nevinně. Během jednoho večera, kdy jsme spolu mluvili o fantaziích, se mě zeptal, jestli jsem někdy slyšela o fistingu. Zasmála jsem se. Řekla jsem, že to znám jen z článků a že nechápu, jak to může být někomu příjemné. On mlčel. Nechal to vyšumět.
O týden později jsem doma našla malou lahvičku lubrikantu a latexové rukavice. Nezeptala jsem se. Věděla jsem, co znamenají. Možná jsem se chtěla tvářit, že mě to nevzrušuje – ale pravda je, že mě to děsilo i lákalo zároveň. Kombinace, která je nebezpečnější než všechno ostatní.
Večer přišel s tím, že mě chce vést, pomalu, bezpečně. „Stačí říct stop,“ řekl. A já kývla. Protože jsem chtěla být tou, která říká „ano“ i na věci, které mě znejisťují.
Nešlo to ale pomalu. Ač sliboval opatrnost, jakmile cítil, že se „něco děje“, přestal mě vnímat jako ženu. Začal mě vnímat jako výzvu. Neptal se, jen si bral. Nešlo o nás. Šlo o to, co si on v hlavě vysnil. A já, zaražená, stydlivá a úplně mimo realitu, jsem nebyla schopná to zastavit.
Nebolelo to tolik, jak jsem čekala. Ale děsilo mě to jiným způsobem. Měla jsem pocit, že ztrácím kontrolu nad vlastním tělem. Že přestávám být osobou a stávám se objektem. Přesně to, o čem feministky píšou – jen já to zažívala na vlastní kůži, doslova.
Když bylo po všem, mlčel. Já taky. Byla jsem ráda, že mi nezmizela sliznice, ale zároveň jsem měla pocit, že se ve mně něco nenávratně posunulo. A ne tím směrem, jakým jsem chtěla.
Nechci tímhle textem říct, že extrémní praktiky jsou špatné. Ani že je fisting nebezpečný. Nebezpečné je něco jiného – když přestanete být slyšet. Když je váš souhlas brán jako samozřejmost, jen protože jste jednou kývly.
Dnes už vím, že experimentování má smysl jen tam, kde existuje důvěra. A že pokud někdo bere „stop“ jako výzvu, není to partner. Je to narušitel.
Kdybych mohla vrátit čas, neodmítla bych zkoušet nové věci. Ale udělala bych jednu zásadní věc jinak – mluvila bych. A nenechala bych se umlčet ani pod nátlakem „intimity“.
Zdroje:
healthline - health - fisting
psychologytoday - fisting and the psychology of sexual boundaries
refinery29 - fisting sex tips
